Členové spolku mají smělé plány i do budoucna. „Dostali jsme kostel do nájmu v roce 2011. Bylo vidět, že potřebuje opravy; Spolek přátel Ostašova jsme založili mimo jiné i proto, abychom lépe dosáhli na dotace, s jejichž pomocí můžeme kostel dávat do pořádku,“ uvedla předsedkyně spolku Pavla Haidlová.
Kostel měl v té době nová okna, nové okapy a relativně novou fasádu. „My jsme pak už jen pokračovali a pokračujeme vlastně doteď. Jednou z prvních věcí byla oprava oltáře. Ten byl původně osvícený, takže jsme natáhli nové elektrické vedení a sehnali žárovičky. Nebylo to úplně jednoduché, protože objímky jsou staré a ne každá současná žárovka se do nich dá našroubovat,“ vylíčila Haidlová.
Následovaly sanace omítek. „Zdi byly poškozené vlhkostí a plesnivěly. Zároveň s opravou omítek jsme nově rozvedli elektřinu. Během sundávání starých vrstev omítky jsme navíc zjistili, že po stranách jsou zazděné dvě niky. Rozhodli jsme se je opět otevřít. Nyní jsou čistě vymalované, budou i nasvícené a přemýšlíme, co do nich umístíme, možná svatého Vojtěcha, kterému je kostel zasvěcen,“ přemýšlí Haidlová.
Opravou prošel taktéž původní lustr, který byl ve zbídačeném stavu. „Pomohla nám s tím sklářská umělecká průmyslovka v Kamenickém Šenově,“ podotkla Haidlová.
Nyní také uvítají hosty v nově vybíleném kostelíku opravené dřevěné lavice. „Byly už v kritickém stavu. Tím, jak byly přiražené k vlhkým zdem, dost zchátraly, byly zetlelé a částečně už rozpadlé. Truhlář je rozmontoval a musel polovinu částí vyměnit za nové. Znovu sestavené lavice pak byly tím pádem dvoubarevné, tak jsme je přetřeli tmavě hnědou barvou, aby získaly jednotný odstín. Museli jsme je také umístit dál od sebe - dřív byli lidi menší a štíhlejší, ale dneska už by se do nich špatně vešli,“ poznamenala Haidlová.
