Město totiž plakátovací plochy předalo bez výběrového řízení technickým službám a ty správou pověřily právě Rengl. Znovu bez výběrového řízení.
Pokud by město část plakátovacích ploch Renglu prodalo, z řetězce by úplně vypadly technické služby, stoprocentní městská akciovka.
„Smluvní vztah by se zjednodušil. Příjem města by se nesnížil, naopak by uspořilo náklady vydávané na údržbu, jako jsou opravy nebo strhávání černých výlepů,“ tvrdí šéf společnosti Jaroslav Rengl.
Firma má vylepovací plochy od města pronajaté na šest let. A splácí je. „My se teď vlastně vracíme na začátek. Pakliže to odprodáme, tak tím de facto Rengl bude mít plakátovací plochy bez výběrového řízení přímo od města,“ předestřel městským radním úskalí jedné z možností ekonomický náměstek Jiří Šolc (Starostové) v zápise z rady.
Primátorka se zdrží hlasování
Upozornil na to v červenci a mezitím jej rada pověřila projednáním s vedením technických služeb. Do stávajícího stavu si rýpnul i Jaroslav Tauchman z Krajského protikorupčního pracoviště.
„Situace kolem pronájmu reklamních ploch ukazuje, jak propastný rozpor je mezi hlasitou protikorupční rétorikou současného vedení města a praxí, kdy se radnice nebojí obejít zákon prostřednictvím vlastní městské společnosti, aby mohla zakázku přihrát dané konkrétní firmě,“ domnívá se Jaroslav Tauchman.
V úterý rada na svém zasedání předloženou nabídku znovu otevřela. Liberecká primátorka měla ještě před začátkem jednání radních k prodeji výhrady.
„K tomuto bodu se zdržím hlasování. Prodejem ploch by město ztratilo možnost ovlivňovat, co na nich bude vylepeno. Město by se tedy nemělo svých výlepových ploch podle mého názoru nyní zbavovat. K návrhu, který do programu rady města vypracoval kolega Šolc, mám navíc řadu připomínek,“ uvedla primátorka Martina Rosenbergová (ČSSD).
Nezbavujme se majetku, zní z opozice
Části radních vadilo i to, že by se plochy měly prodat bez výběrového řízení. Radní proto v úterý ani jeden z návrhů neodsouhlasili. Jednalo se buď o přímý prodej Renglu, nebo vypsání výběrového řízení a prodej zájemci s nejvýhodnější nabídkou. Otázku možná dořeší až rada vzešlá z nových voleb.
Opozice má jasno. Město by se nemělo zbavovat svého majetku. „Jsme jednoznačně proti. Určitě není v zájmu města, aby zajímavé a lukrativní plochy prodávalo, pokud navíc městu přinášejí peníze, jako ty plakátovací plochy,“ je přesvědčen zastupitel Jan Korytář (Změna pro Liberec).
„Město je má provozovat samo nebo pronajímat nejlepší nabídce. Pak se dostává do situace, že nemá vliv na to, na co by vliv mít mělo. Nemá vlastně ani ty peníze, které by mohlo mít,“ míní Korytář.
Město má z nájmu ploch příjem 130 tisíc korun ročně. Z toho ale posílá každý rok 110 tisíc technickým službám, které před dvěma lety plochy pořídily. Jejich hodnota je téměř 700 tisíc.
Stejné podmínky pro všechny
I kdyby město Renglovi plochy prodalo, firma by i nadále musela platit nájem za pozemky, kde nosiče reklamy stojí. „Pokud by k dohodě došlo, městu by zůstávala celá částka. Naopak by to pro něj znamenalo zvýšení příjmu do rozpočtu,“ upozornil Jaroslav Rengl.
Tvrdí, že bezplatné výlepy pro potřeby města by i v případě prodeje zůstaly. Lichá je údajně i obava z toho, že by firma mohla zvýhodňovat některé politické strany.
„Plakátovací plochy využívají v kampani všechny politické strany, které v Liberci působí a máme nastaveny rovné podmínky. Za dva roky jsme neměli žádnou stížnost,“ říká Rengl.
