Kašna na Horním náměstí se sochou rytíře Rüdigera.

Kašna na Horním náměstí se sochou rytíře Rüdigera. | foto: archiv města Jablonec

V Jablonci se přou o sochu rytíře, je prý symbolem německého vlastenectví

  • 74
Sedmdesát let od skončení druhé světové války budí v Jablonci nad Nisou opět vášně socha rytíře Rüdigera z Bechelaren. Kopie obřího díla významného evropského sochaře Franze Metznera se má vrátit na Horní náměstí. Jenže mnozí ji považují za symbol německého vlastenectví.

Příští rok Jablonec oslaví 150 let od povýšení na město. Radnice chce umístěním bájné postavy německé mytologie náměstí vrátit do původní podoby a město ke kořenům.

Socha byla v květnu roku 1945 českými vlastenci stržena, opatřena nápisem „Rüdiger se hlásí jako antifašista Národnímu výboru“ a jako symbol tehdy nenáviděného Německa tažena za nákladním autem.

Nyní by ji pryč „hnali“ někteří jablonečtí zastupitelé. Podle nich je rytíř z Báje o Nibelunzích kontroverzní, důkazem německého vlastenectví a do Jablonce nepatří.

Socha, která se na Horním náměstí spolu s kašnou objevila v roce 1930, se nelíbí například zastupiteli za ODS a znalci jablonecké historie Václavu Vostřákovi. Ten proti instalaci kopie Metznerova díla chystá petici.

Socha měla stát původně ve Vídni

„Ta socha tam nemá co dělat. S Jabloncem nemá vůbec nic společného. Měla stát ve Vídni, jenže ta neměla peníze a tehdy bohatý Jablonec ji odkoupil. Navíc má vévodit kašně, kam se tak akorát budou chodit mýt někteří nepřizpůsobiví občané, jak už to dělají u kašny na Dolním náměstí,“ ohradil se proti záměru vedení města Vostřák.

Socha měla skutečně původně stát ve Vídni. Za 250 tisíc tehdejších korun ji do Jablonce přivezl starosta Karl R. Fischer. Milovník umění, ale také muž, který nechal v roce 1930 vydat v Berlíně publikaci, jež měla být manifestací úspěchů německé samosprávy v dřívějších Sudetech. A v publikaci byla zmíněna i socha Rüdigera.

Socha rytíře Rüdigera

Dílo významného německého sochaře Franze Metznera stálo na Horním náměstí v Jablonci od roku 1930 do roku 1945. Do města ale dorazilo dříve, od roku 1923 byla socha dočasně umístěna u kostela sv. Anny. Na konci 2. světové války byl Rüdiger jako symbol nenáviděného Německa stržen. V 60. letech putovala socha do německého Kaufbeurenu. Tam je dodnes. Původně měla socha stát ve Vídni na počest výročí nepovedeného atentátu na císaře Františka Josefa I. Jablonec ji odkoupil. Socha byla bronzová a měřila takřka tři metry.
Rytíř Rudiger je bájná postava z německé mytologie, konkrétně z Písně o Nibelunzích. Jde v podstatě o kladného hrdinu, který však byl v dobách před válkou a za 2. světové války zneužit jako symbol německého vlastenectví.

To, že socha může být symbolem německého vlastenectví, se nelíbí také Miloši Zahradníkovi, zastupiteli za ČSSD.

„Instalací sochy se vracíme do doby, kdy tu žila velká skupina Němců a malá skupina Čechů. To může budit kontroverze mezi obyvateli. Jde o sochu německého rytíře - válečníka, o symbol německého vlastenectví. Proto by se to celé mělo podrobit větší diskuzi s občany,“ upozornil Zahradník.

Podle historiků Jiřího Hejdy a Zdeňka Pokorného se mělo umístění Rüdigera do Jablonce stát projevem „opravdového němectví“.

„V období poversailleského revizionismu byla píseň o Nibelunzích nejčastěji interpretována jako píseň ‚o bojích na hranicích‘, píseň o východní expanzi. Podle pozdní interpretace měl Rüdiger zosobňovat spor dvojí loajality - k národu a k Československé republice,“ píší autoři v knize Pomníky a zapomníky.

Dvojí spor o loajalitu

Dvojím sporem se myslí to, že Rüdiger byl podle báje vyhnán v bojích germánských kmenů z rodného Porýní a útočiště našel jako vysoko postavený leník u hunského Etzela a slíbil mu věrnost.

Když od něho dostal příkaz zabít své přátele z Burgundska, rozhodoval se mezi věrností leníka a věrností přítele. A to je právě ono dilema dvojí loajality, v němž se rek ocitl. Nakonec svou zbraň proti Burgundům obrátil, ale předem jim rytířsky odevzdal svůj štít a v boji zahynul.

Podle primátora Petra Beitla (ODS) jsou vášně okolo Rüdigera neopodstatněné.

„Rytíř je jednoznačně kladnou postavou. Navíc socha byla instalována v době, kdy byl Jablonec na špici ve svém tehdejším hospodářském vývoji. Ano, Jablonec je česko-německé město, a socha byla instalována v kontextu s kostelem a architektem Zaschem, který se sochařem Metznerem spolupracoval na svých realizacích po Evropě. Socha může být pokládána za jednu z nejvýznamnějších památek tohoto druhu v Jablonci. To, že rytíř Riedeger se pak stal trnem v oku poválečných vztahů mezi Němci a Čechy, je pravda. Hodně soch, které jsou instalovány v Praze, je například děláno na základě řeckých bájí, a osobně nevidím kontext, který by měl občany Jablonce urážet,“ řekl primátor.

„Zatím je odsouhlasen jen záměr. Ještě než se pustíme do diskuze o soše s veřejností, vše by mělo být vysvětleno odborně. Lidé by měli vědět, kdo byl architekt Zasche a sochař Metzner.“

Náměstí se historicky a urbanisticky doplní, míní odborníci

Podobný názor má i Beitlův náměstek Lukáš Pleticha (ČSSD). „Socha Metznera bylo světové dílo do světové metropole, měla připomínat atentát na našeho tehdejšího císaře Františka Josefa, který ho přežil. Ke čtyřicátému výročí mu chtěl Metzner postavit tuto kašnu,“ uvedl Pleticha.

Iniciativa za návrat kašny s Rüdigerem vzešla od několika jabloneckých odborníků, mezi nimiž jsou architekti i historici.

„Snaha o návrat kašny a sochy je správný krok. Tento chybějící fragment by zpětně Horní náměstí urbanisticky a historicky doplnil. Byl by to i impuls k tomu, aby se s náměstím začalo něco dělat. Není v uspokojivém stavu,“ sdělil nedávno kurátor městské galerie Jan Strnad a jeden ze signatářů iniciativy adresované vedení města a schválené zářijovým zastupitelstvem.

Socha je v současnosti umístěna ve čtvrti Neugablonz v německém Kaufbeurenu. Nový domov tam nalezlo několik tisíc Němců vysídlených po válce z Jablonce nad Nisou a okolí. Město kašnu a sochu odkoupilo v šedesátých letech minulého století.

Právě zde si jablonecká strana vyžádala dokumentaci ke kašně, aby se mohla postavit replika Metznerova díla. Na ní chce město mimo jiné spolupracovat se střední sochařskou školou v Hořicích. Cena repliky zatím není známá. Radnice by ale část peněz chtěla sehnat z Česko-německého fondu budoucnosti.