Podle turnovského politologa Jana Kubáčka má toto číslo velký význam. "Je dokázáno, že když se jakákoli menšina dostane k hranici třiceti procent, začne se chovat emancipovaně a sebevědomě," vysvětluje.
Podle něj se ženy vyskytují v komunální politice více než v té "vysoké" proto, že náplň této práce je konkrétnější. "Dobré by ale bylo, aby se ženský prvek více objevoval na všech úrovních a například rodinná politika kraje i obcí by mohla být souvislejší," míní politolog.
ŽENY V POLITICEKolik žen kandiduje letos do obecních a městských zastupitelstev v krajích? 1. Ústecký 35,1 % ČR: 31,17 % |
"Že je u nás tolik žen v politice? Tleskám," má Moudrá radost ze statistiky. Podle ní se vyskytují ženy-starostky hlavně na vesnicích. Tomu odporuje letmý pohled na mapu kraje. Moudrá spolu s turnovskou starostkou Hanou Maierovou "velí" dvěma ze čtyř největších měst v kraji.
"To je sice pravda, ale je to spíš taková milá raritka. Když se podíváte dál, na obce s rozšířenou působností, tak těch je deset a žádná další starostka už tam není." Vyšší politika podle ní zůstává mužskou záležitostí.
"První dva roky v politice pro mne byly hodně těžké. Začala jsem se pohybovat v mužském světě politikaření. Zákony jsem se snažila mít co nejvíce nastudované, aby mi pak někdo nemohl předhodit, že nosím sukni a tudíž tomu nerozumím," vzpomíná.
Skloubit rodinu s politikou je nejtěžší, tvrdí starostka
Za stěžejní problém považuje Moudrá skloubení politiky s rodinou. Na post starostky totiž kandidovala, když byla těhotná. "Myslím, že hodně záleží na tom, jaké má žena zázemí. Mně rodina hodně pomohla. Se starostí o čtyřletou dcerku i teď vypomůže babička nebo paní na hlídání," vysvětluje Moudrá, která však není zastánkyní kvót.
Přesto se jí podařilo sestavit do letošních voleb kandidátku, která je téměř "fifty fifty". A to za ODS, která je považována za maskulinní stranu. "Pro mě je podstatné, aby byl zastoupen mužský i ženský pohled na věc. A navíc vidím, že ženy v České Lípě o politiku zájem mají."
Podobně vyvážené kandidátky lze najít i v krajském městě. Přes 40 % žen má na svém volebním lístku Změna pro Liberec, Suverenita a Demokratická regionální strana (DRS). Poslední dvě jmenované, stejně jako ČSSD nebo KSČM, nabízejí ženu i na pozici lídra.