Na vině katastrofického stavu některých silnic jsou stále především povodně z roku 2010. (ilustrační snímek)

Na vině katastrofického stavu některých silnic jsou stále především povodně z roku 2010. (ilustrační snímek) | foto: Karel Pešek, MAFRA

Do oprav silnic v kraji tečou stamiliony, jejich stav se ale stále horší

  • 7
Libereckému kraji se sice daří shánět peníze na opravy rozbitých silnic, jejich stav se ale nadále zhoršuje. Můžou za to ničivé povodně, které způsobily na mostech a silnicích miliardové škody.

"Celkem úspěšně se nám daří shánět peníze na opravy silnic, ale je to stále málo. Jejich stav se nadále neustále zhoršuje," přiznal ekonomický náměstek libereckého hejtmana Marek Pieter.

Na vině jsou ničivé povodně z roku 2010, které způsobily na mostech a silnicích II. a III. třídy v Libereckém kraji škody za přibližně dvě miliardy korun. Paradoxem je, že povodeň přišla v okamžiku, kdy se trend stavu silnic začal obracet k lepšímu díky úvěru 750 milionů a půjčky půl miliardy korun na opravy mostů.

Povodeň tento stav zvrátila. Zatímco před ní v roce 2010 bylo v havarijním stavu 424 kilometrů silnic nižších tříd, loni už 746 kilometrů. Tento trend potvrzují i délky silnic v kraji, které jsou naopak ve výborném stavu. Před povodněmi měřily 440 kilometrů, loni méně než dvě stě. Situaci navíc zhoršily letošní záplavy, které způsobily další škody za 900 milionů korun.

O tom, v jakém stavu jsou krajské silnice, hovoří Pieter otevřeně: "Aby se zastavilo chátrání krajských komunikací, potřebovali bychom do jejich rekonstrukce investovat kolem dvou a půl miliardy korun a pak každoročně dalších tři sta milionů korun do běžné údržby. My ale máme letos na údržbu jen třicet milionů."

Situaci trochu zlepší dalších šest milionů

Situaci by mohlo zlepšit šest set milionů korun, které mají přijít do pokladny Libereckého kraje z Operačního programu Doprava. Z tohoto programu by měly kraje dostat v nejbližší době celkem deset miliard korun.

Problém je v tom, že peníze musejí být utraceny do poloviny roku 2015, což je vzhledem k nutným přípravám šibeniční termín.

"Pro nás to znamená, že budeme potřebovat deset milionů korun na projekční přípravu. Uděláme ale všechno pro to, abychom ty peníze využili, i když zatím není jasné, zda bude spoluúčast sedm a půl nebo patnáct procent," poznamenal hejtman Martin Půta.

"V současném ekonomickém stavu kraje bychom tuto částku dávali z vlastních zdrojů do našich silnic čtyři, možná pět let. My jsme schopni investovat ze svého maximálně dvě stě milionů ročně. Těch šest set bychom chtěli dát přednostně do oprav úseků, které chceme v budoucnosti vyřadit z krajské silniční sítě a předat je obcím. Pak by se o ně měly starat samosprávy," podotkl Pieter.

Dalších šest set milionů korun krajským silnicím výrazně pomůže, ale klesající trend jejich kvality zřejmě nezvrátí. To přiznává i hejtman Půta: "Do konce našeho volebního období zbývají tři roky, ale dnes už je jasné, že se za tu dobu silnice výrazně nezlepší."