Štěnice zažívají návrat. Dovádějí lidi i na psychiatrii, říká deratizér

  6:23aktualizováno  6:23
Nemine týden, aby libereckému deratizérovi Pavlu Soukupovi nezvonil mobil kvůli štěnicím. Lidé mu volají ve dne v noci i kvůli potkanům, blechám, komárům, dřevomorce i mravencům, ale kvůli tomuto parazitu je to nejčastěji. „Štěnice jsou nyní největším problémem,“ říká Soukup.

Pavel Soukup si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Lidé ho často volají i pozdě v noci. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Čím to je, že právě štěnice jsou teď tak rozšířené? Za mého dětství jsem pořádně nevěděla, o co jde.
Štěnice byly a budou vždycky. Jde to v takových vlnách. Zrovna teď ale zažívají grandiózní návrat. Jde o neuvěřitelný, enormní nárůst. Štěnice byly hodně rozšířené za středověku, pak se začaly v 18. – 19. století likvidovat a nakonec to vypadalo, že je po válce zničilo DDT. Jenže tento velmi účinný hubící prostředek je zakázán, dnešní přípravky jsou pro řadu lidí drahé, takže štěnice se začínají znovu ve velkém objevovat. A to třeba i v super luxusních hotelích.

V hotelu bývá většinou naklizeno, takže čistota s výskytem štěnic přímo nesouvisí?
Ne, to je mýtus. Samozřejmě, že když doma nebudete vůbec uklízet, tak je větší pravděpodobnost, že se u vás štěnice zabydlí, ale přímo s čistotou to nesouvisí. Štěnice vydrží zalezlá ve škvíře třeba rok, aniž byste o ní věděli. Navíc si ji často domů přinesete odjinud. Lidé teď hodně cestují do exotických zemí, tam vám štěnice zaleze do kufru jedna dvě. Nebo teď spolu sedíme v kavárně. Stačí, aby v téhle židli mezi čalouněním a dřevěným okrajem byla štěnice, vleze vám do kabelky a máte zaděláno na problém... Nesmějte se, takhle to vážně chodí. Štěnic je teď spousta, je to celosvětový problém. Chytnete je ve vlaku, v letadle, kdekoliv.

Pavel Soukup si na nedostatek práce nemůže stěžovat. Lidé ho často volají i...

Pavel Soukup si na nedostatek práce nemůže stěžovat.

Co způsobuje jejich zvýšený výskyt, jen zákaz DDT?
Ne, je toho víc. Celková globalizace, hodně cestování, je to i obchod s lidskou bídou. Je velká migrace lidí. I když teď nemám na mysli politický problém migrantů. Přibývá ubytoven pro sociálně slabé, kde se lidé střídají jak na běžícím páse, hodně bytů se pronajímá partám dělníků, kteří jsou přes týden v průmyslových zónách a pak zas jedou domů. Bohužel ani přípravky, které na hubení používáme, nejsou tolik účinné. To je dost velký problém. Tady musím říct, že selhala Evropská unie.

Jak to myslíte, že za přemnožení štěnic může Evropská unie?
Jednoduše, EU nám svázala ruce. Zakázala používat řadu biocidních přípravků kvůli jejich složení. Takže přípravky, které teď na hubení používáme, nejsou tak účinné. A prakticky není šance koupit něco pořádného, není kde a výběr se velmi ztenčil. Ale čekám, že se legislativa časem změní, protože problém narůstá. Vezměte si, že od padesátých let tady štěnice nebyly. V okrese Liberec se pak objevily zase až v roce 1996 v jednom dětském domově. Nikdo tenkrát nevěděl, od čeho jsou děcka tak poštípaná, mysleli si, že je to svrab. Až pamětníci, kteří zažili válku, zjistili, že to je od štěnic. Pamatovali si to z té doby. Pak zase jejich výskyt na čas ustal, ale teď je to opravdu šílené. Takže nějak se to bude muset řešit. Vím, že třeba v Číně nebo v některých afrických zemích zakázané DDT dál vyrábějí, protože jinak by nebyli schopni zlikvidovat malárii a další nemoci.

Jak se tedy proti štěnicím bránit? A čím jsou nebezpečné?
Jediná „výhoda“ u štěnic je, že nepřenáší infekční choroby jako třeba vši šatní. Ale jinak je to peklo. Měli jsme klienty, kteří kvůli štěnicím skončili na psychiatrii. Ti lidé jsou ve stresu, na hranici zhroucení, nevyspalí, plní studu. Vyprávějte někomu, že máte doma štěnice. To nejde. Stěhujete se doma z místnosti do místnosti, abyste se vyspali, jste často brutálně poštípaní, a všechno marné. Také je zajímavé, že štěnice nejdou na všechny. Měli jsme manželský pár, kdy žena snad neměla jediné nepoštípané místo na těle a chlap nic. Proto si taky dlouho mysleli, že to má z práce. Nenapadlo je, že mají v rámu postele hnízdo s dvěma sty štěnicemi. Tady žádné babské rady nepomohou. Lidi si na internetu koupí něco proti hubení, ale pak ani nevědí, jak to správně použít a hlavně kde to použít, neznají technologické postupy nebo je nechtějí dodržovat. A to je problém. Když se neudělá přesně to, co je třeba, štěnic se nezbavíte.

Co všechno se tedy musí udělat?
Často to znamená zbavit se i nábytku, protože štěnice jsou v něm nalezlé. A to se spoustě lidí nechce. Brání pohovku po babičce do roztrhání těla. To je pak těžké. Nebo ten nábytek jen tak vyhodí a je tu zase malér. Měli jsme paní, která si natáhla domů štěnice z křesla, které právě někdo odložil u popelnice. Nábytek se musí opravdu zlikvidovat. Jenže spousta lidí odmítá takhle velké zásahy. Také mají představu, že když nás pozvou, tak je během hodiny štěnic zbavíme. Nemáme kouzelnou hůlku. Často to vyžaduje dvě až tři návštěvy. Ale když lidé neudělají, co jim nařídíme, tak je stejně všechno marné. Hodně pomáhá praní na víc než šedesát stupňů, velmi dobře funguje sušička prádla, tam je velké teplo, které štěnice zlikviduje. Nebo zase velký mráz pod mínus patnáct stupňů. Mám kamaráda, který když přijede z cest, strčí celý batoh na tři dny do mrazáku.

Jak poznám, že mám doma štěnice?
Většinou se na to přijde pozdě, když už jsou lidé poštípaní. Štěnice sají v noci, v průměru tak deset až patnáct minut. Umí vycítit, kdy člověk tvrdě spí a vrhnou se na něj. Problém je v tom, že to nebolí, takže si toho v noci nevšimnete. Navíc se štípnutí projeví až po čtrnácti dnech. Proto je důležité prohlížet pravidelně matrace, povlečení, rohy postelí a tak dále. Když narazíte na jejich svlečky, což jsou takové malé hnědé kukly, tak je to jasné. Ale upozorňuji, že štěnice mohou být opravdu všude. Jsou zalezlé ve vypínačích, v televizích, v lampách, v rámech obrazů, prostě kdekoliv. Je to druh ploštice, stačí jim milimetrové škvíry. Typický je i jejich zápach podobný těžké zatuchlině. Narazit lze i na jejich trus. To jsou takové malé tečky jako muší hovínka, ale ty od štěnic jsou hnědé. Když po nich přejedete prstem namočeným ve vodě, tak se rozmáznou a uvidíte v nich nestrávenou krev, kterou vám vysály.

Takže co dělat, když zjistím, že štěnice doma mám?
Jak už jsem říkal, sami si s nimi neporadíte. Devadesát pět procent laiků nemá šanci je vyhubit. Je sice spousta chytráků, kteří se snaží napakovat na lidském neštěstí a nabízejí zaručené výrobky, ale na to se nedejte nachytat. Stejně tak věnujte čas výběru správné deratizační firmy. Je i dost takových, které z vás jen tahají peníze. Poraďte se klidně u více firem, vyhledejte si reference. Teď jsme řešili jeden hotel v Harrachově. Deratizéry si pozvali z Prahy, asi jim to líp znělo, že jsou z hlavního města. Zaplatili za to hrozné peníze a stejně tam štěnice zůstaly. Museli jsme to po nich dodělat.

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Astana - Jablonec 2:1, hosty srazil gól v závěru, postup je takřka utopií

ROZHODNUTO Jevgenij Postnikov z Astany se raduje, právě vstřelil gól Jablonci v...

Ne, a zase ne. Bohužel. Ani na čtvrtý pokus. Jablonečtí fotbalisté v Evropské lize ještě nevyhráli, v dalekém...

Mozky elektromobilů bude skládat linka z Českolipska, rychleji než lidé

Mechanik firmy Krofian Tomáš Zeman u stroje na výrobu diodových ovladačů...

V dobranovské firmě Krofian vyvinuli 47 metrů dlouhou montážní linku, která bude poloautomaticky skládat proudové...

Umřel tu Cimrman, tornádo zničilo vlak. Blíževedly mají nejkrásnější nádraží

Železniční stanice Blíževedly na Českolipsku (7. listopadu 2018)

Myslíte, že ve 120 letech můžete uspět v soutěži krásy? Nádražíčku v Blíževedlech na Českolipsku se to podařilo....

Další z rubriky

Chodci nejsou za tmy vidět, jejich střetů s auty neustále přibývá

Výroba reflexních prvků v chráněné dílně v Hradci Králové

Červená nebo modrá jsou na nic. Ani oranžová není to pravé. Nejlepší je svítivá žlutozelená. Policisté a dopravní...

Za dvě výjimečně brutální vraždy dostal bezdomovec 28 let vězení

Obžalovaný František Havel (vpravo) přichází ke krajskému soudu v Liberci,...

Za dvě vraždy lidí bez domova v České Lípě dnes potrestal soud v Liberci třiadvacetiletého bezdomovce úhrnným...

Na Ještěd se vrátil jediný původní stolek z kavárny, je součástí výstavy

Stolek po renovaci.

Občas se přihodí, že někdo z hostů či turistů se svěří personálu hotelu Ještěd, že doma ukrývá něco z jeho původního...

Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže
Jak měřit teplotu? Jednodušší už to být ani nemůže

Doba, kdy v žádné domácí lékárničce nechyběl klasický rtuťový teploměr, už je dávno pryč. Nahradila ho celá řada inovativních nástupců, které se liší způsobem i přesností měření, ale také cenou. Žádná domácnost, především pak s malými dětmi, by bez teploměru zůstat neměla.

Najdete na iDNES.cz