"Stane se tak u příležitosti sto šedesátého výročí jeho narození," uvedl tiskový mluvčí Libereckého kraje Jiří Langer.
Velkým zájmem hraběte, který se narodil 26. července 1854 v Liberci, byla totiž právě příroda a především lesy Jizerských hor, které miloval a jejichž správě se věnoval teoreticky i prakticky.
"Když po smrti svého otce přebral rozsáhlý majetek, necítil se jako jeho vlastník, nýbrž jen dočasný správce a opatrovatel pro další generace," zdůraznil Langer.
Sportovně založený hrabě rád jezdil na koni a v zimě na běžkách. Hrál tenis a provozoval další sporty. "Patřil mezi první motoristy v českých zemích," upozornil krajský mluvčí.
Po první světové válce a vzniku Československa nastaly šlechtě o poznání těžší časy. Revoluční Národní shromáždění mezi prvními právními normami nového státu přijalo zrušení používání šlechtických titulů.
Po roce 1918 přišla šlechta na základě pozemkové reformy částečně i o pozemky.
"To všechno pro něj ve vysokém věku nebylo snadné přijmout. Ztratil mnoho z toho, co miloval, a čemu odpovědně zasvětil svůj život," dodal Langer.
Sedm dcer a žádný syn. Byl poslední svého rodu
František hrabě Clam-Gallas zemřel ve Frýdlantu v Čechách 20. ledna 1930. Byl přitom posledním mužem svého rodu: jeho žena Marie hraběnka Hoyosová mu totiž porodila sedm dcer a žádného syna.
"Jeho smrt hluboce zasáhla nejen rodinu. Nekrology byly otištěny v mnoha denících i časopisech bývalého habsburského mocnářství. S Franzem hrabětem z Clam-Gallasu se loučily tisíce lidí - členové rodiny, přátelé, obyvatelé všech míst, se kterými byl spojen," vyprávěl Langer.
Kondolenci zaslala dokonce i prezidentská kancelář. "Když dnes vstoupíte do ambitu hejnického chrámu, spatříte jeho epitaf, kterému dominuje svatý Martin předávající ze sedla svého koně a svůj šat žebrákovi. Pod jeho reliéfem čteme prosté sdělení: Franciscus comes de Clam-Gallas," uzavřel Langer.