Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Věřím, že i dnešní studenti by šli do ulic a bránili svobodu, říká rektor

  5:05aktualizováno  5:05
Úspěšně realizované projekty za více než dvě miliardy korun, mezi nimi čnící Centrum pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace, které výrazně posunulo možnosti výzkumu na univerzitě. To jsou podle odcházejícího rektora Technické univerzity v Liberci Zdeňka Kůse úspěchy, které po něm zůstanou

Končící rektor Zdeněk Kůs se těší, že bude mít čas na své koníčky. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Získali jsme a udržujeme si pověst výzkumné univerzity, která je jasně spjatá s úspěchy právě v oblasti nanotechnologií a nanomateriálů,“ míní rektor Kůs.

Rektoři si zcela nerozuměli s prezidentem Zemanem. Mimo jiné kvůli tomu, že odmítl jmenovat profesory akademiky, které navrhly akademické obce univerzit. Vysoké školy se také postavily proti prezidentskému návrhu na změnu vysokoškolského zákona, aby už prezident nemusel profesory jmenovat. Jak teď zpětně jako končící rektor Miloše Zemana hodnotíte a co vám osobně na něm vadí?
Nechci to moc komentovat, univerzita je apolitická. Ale představitelem jakéhokoliv státu má být osoba, která je všeobecně vážená, kterou více nebo méně považují občané za svůj vzor. A s tím souvisí i způsob chování. Třeba v Británii vyjadřují úctu královně i ti, kteří nejsou příznivci monarchie. Přál bych si, abych mohl mít podobný přístup k hlavě státu i tady. Hlásíme se k masarykovské tradici, která byla spojená se značnou noblesou. Způsob mluvy a chování byly vzorem pro mnoho tehdejších lidí. Takový vzor tady dnes nevidím.

Je podle vás chybou, že prezident osobně nepředává jmenovací dekrety novým profesorům a předává je ministr školství?
Nebylo to stoprocentně zvykem ani v minulosti. Pan prezident Havel je také vždy osobně nepředával, stejně jako prezident Klaus. Nemyslím, že to je záležitost, která si nutně žádá osobní přítomnost prezidenta. Na druhou stranu je to tak významná událost konaná dvakrát za rok, že by si čas najít mohl.

Během vašeho funkčního období jste založil tradici koncertů k 17. listopadu. Proč je pořádáte? Myslíte, že by se mělo toto datum stále připomínat?
Všichni naši současní studenti se narodili po roce 89. Sedmnáctý listopad roku 1989 je pro ně něco velmi vzdáleného podobně jako první světová válka. 17. listopad by se měl proto připomínat. Je nutné, aby si hlavně mladí lidé, co se nechtějí zabývat složitými tématy, uvědomili, že svoboda není zadarmo. Že tady v uplynulých padesáti letech studenti dvakrát chtěli chránit demokracii a svobodu a pokaždé se střetli s násilím. Naštěstí díky roku 1989 jsme svobodu všichni získali. Naše koncerty byly zatím celkem čtyři, začali jsme v době, kdy si univerzita konečně po šedesáti letech postavila vlastní aulu. Snažíme se získávat ty hudebníky, kteří jsou určitým symbolem demokracie a vzdoru proti totalitě. Zpívali u nás Marta Kubišová, bratři Ebenové nebo Vladimír Mišík.

Nemáte pocit, že už lidem toto datum nic neříká a že se do společnosti plíživě vrací něco ze starých pořádků?
Bohužel mám. Lidé už považují za samozřejmost, že jsou obchody plné zboží, že mohou vycestovat kamkoliv chtějí, že nejsou na hranicích celníci, dráty a psi. Že mohou svobodně mluvit, psát, myslet. Dnes je to normální, dřív to normální nebylo. Může se snadno stát, že se brzy do nějaké podivné totality vrátíme. Jestliže národ ztratí svoji paměť, tak se mohou špatné časy vrátit.

Šli by dnešní studenti protestovat do ulic?
Věřím, že ano, pokud by byla demokracie ve vážném ohrožení. Zatím spíš vnímám, že se dnes řeší nepodstatné věci. Ve světě vidím, že se řeší unisex záchody, setkávám se s touto podivností na řadě míst. Není to nikomu příjemné ani ku prospěchu čehokoliv. V Americe vadí sochy Kryštofa Kolumba. Považuji to za hloupost zemí, které jsou natolik bohaté, že jejich obyvatelé nemají žádné existenční starosti, nemusejí přemýšlet, zda budou mít zítra co jíst.

Snížila se za tu dobu, co jste byl rektorem připravenost studentů vycházejících ze středních škol?
Významně, ale ten problém nastává už na základních školách. Přitom máme spoustu nadaných dětí, které se kvůli nekvalitní výuce neprosadí. Jsem od samého počátku u projektu České hlavičky. Je to oceňování středoškolských studentů za vynikající vědecké a technické výsledky. Jsem garantem jedné z pěti cen a je třeba říci, že jsou mezi nimi naprosto vynikající studenti středních škol. Poté, co získají Českou hlavičku, získají velmi brzy třeba ocenění ve Spojených státech. Ale bohužel představují výjimky. Za každým z nich je vždy kvalitní pedagog a rodina, která vzdělání podporuje.

Co by to pomohlo zlepšit?
Podle mého názoru je důležité, aby se výrazně zpřísnil a vyprofiloval systém kontroly toho, jak učí základní a střední školy. Doufám, že pomůže státní maturita. Jestliže někdo získá maturitu, má to být certifikát toho, že tyto znalosti skutečně nabyl.

Dělal jsem si menší soukromý průzkum a mnozí lidé nemají pocit, že by univerzita dostatečně žila s městem. Že je ve městě dostatek akcí, třeba koncerty, kde by byli studenti slyšet, studentské výstavy, kam by lidé chodili. Nemyslím jen akce na univerzitě. Šlo by školu ještě víc propojit s běžným životem?
Byl to jeden z mých cílů, aby město a kraj byly hrdé na to, že mají univerzitu. Stejně jako my jsme hrdí na to, že sem patříme. A myslím si, že se to do značné míry povedlo. Před tím byla komunikace dosti malá. To, že naši studenti ve chvílích volna zabydlí liberecká náměstí, to úplně nejde, jsme trošku bokem. Otvíráme se ale, jak je to jen trošku možné. Třeba náš pěvecký sbor pořádá koncerty na nejrůznějších místech Liberce a okolí, architekti zpracovávají pro město studie, děláme přednášky pro veřejnost. Zkulturnili jsme a veřejnosti zpřístupnili dvě zanedbané plochy, které patří univerzitě, takže tu vznikly dva lesoparky. Nabízíme dětem Dětskou univerzitu či sportovní kurzy, těmito aktivitami prošly desetitisíce dětí.

Možná to ani nevědí.
Situace se velmi zlepšila, ale v praxi narážíte na strašnou spoustu byrokratických překážek. Měl jsem svého času přání, aby na vjezdu do města byla velká cedule: Vítá vás Liberec, univerzitní město. Jenže se to nepodařilo uskutečnit – prý by to byla nekalá reklama. Přitom třeba na vjezdu do Hradce či jiných měst takové cedule jsou.

Na co jste za dobu svého působení na postu rektora pyšný?
Podařilo se dotáhnout dva největší stavební projekty v historii školy. Budovy G a L. Vznikl výzkumný nadstandardně vybavený Ústav pro nanomateriály, pokročilé technologie a inovace. Dělá se v něm špičkový výzkum a patří mezi nejúspěšnější výzkumná centra v rámci České republiky. Naše zásadní výhoda je ve spolupráci vědců více fakult, v synergickém efektu. Věřím, že tento trend zůstane zachován i v budoucnu. Založili jsme novou, velmi úspěšnou a žádanou, Fakultu zdravotnických studií. Opravili jsme téměř všechny budovy, všechny jsou bezbariérové. Od začátku jsem chtěl, aby u nás mohli studovat – a také studují – neslyšící, nevidomí nebo jinak hendikepovaní studenti. Vybudovali jsme a dotujeme univerzitní školku. Máme také velké rozvojové prostory ve Vesci a v Harcově, naopak jsme se zbavili nevyhovujících budov. Také jsme získali zpět svoji původní univerzitní kolej v Třebízského ulici, kde sídlila Policie České republiky. Budovu zrekonstruujeme na špičkové laboratoře, které potřebujeme.

Loni byla Technická univerzita v Liberci podruhé zařazena do prestižního žebříčku Times Higher Education (THE), který patří k nejsledovanějším měřítkům kvality světových univerzit. Zahrnuje okolo tisíce nejlepších vysokých škol na světě. Má to pro vás nějaký praktický dopad?
Pro nás je důležité, že se nám daří získávat pověst, která je jasně spjatá s vědeckými výsledky. Když kdekoliv v této zemi řeknete Technická univerzita Liberec, odpoví spousta lidí spontánně nanotechnologie. Což je velmi zjednodušující, protože se univerzita proslavila ve spoustě jiných oblastí, ale na druhou stranu je to velmi důležité. Jsou vysoké školy, u kterých když vyslovíte jejich jméno, tak to velký dojem neudělá. U nás řeknou nanotechnologie, a to je dobře a je to zásluha všech těch, co navázali na profesora Jirsáka. Světový žebříček THE je velmi prestižní a je velmi těžké býti do něj vůbec zařazen, je v něm jen asi 5 procent světových univerzit.

Co bude muset naopak dotáhnout nový rektor?
Byl bych rád, kdyby se uskutečnily dnes rozpracované projekty, například rekonstrukce starých továrních hal na novou knihovnu, velká zahrada pro naši školku, nebo síť koláren u našich budov. Bohužel se nepodařilo vyřešit bezpečný výjezd z našeho areálu. Hlavně za špatné viditelnosti hrozí nebezpečné kolize s auty, motorkami nebo cyklisty. Jedna havárie se zraněnými už tu byla. Pomohl by semafor, ale zatím nám úřady nevyšly vstříc.

Kam zamíříte?
Teď právě na vědeckou radu (smích). Jinak kromě práce na univerzitě mám i řadu dalších aktivit.

Dobře. Zůstanete na Textilní fakultě, kde jste působil?
Vracím se na svoji mateřskou fakultu. Na této škole už jsem třicátým druhým rokem. Vědecká práce a učení na Katedře oděvnictví mi zůstanou. Učil jsem i jako rektor, ostatně pořád vedu doktorandy. Už jich skončilo úspěšně sedm.

Budete mít víc času na své koníčky?
To doufám. Zatím jsem neměl skoro žádný. Baví mě manuální práce, během svého života jsem přestavěl několik domů a bytů. Určitě vylepším i zahradu. A poohlédnu se po nějakém tom sportu, který jsem občas dělal. Hrával jsem tenis, i když jen rekreačně, teď hraju golf.

Teď vás budou mít za nafoukaného milionáře.
Bohužel se v této zemi má zato, že je to sport nafoukaných milionářů. Nemyslím si to. A neplatí to ani ve světě. Navíc je to mnohem levnější sport než třeba sjezdové lyžování. Doporučil bych to každému. Dá se s ním relativně snadno začít. A hrát můžete do libovolného věku, dokud je člověk schopen chodit. A potom zas můžete jezdit v elektromobilu (smích).

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...



Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Policie zadržela muže, který se vyhýbal trestu za vraždu z roku 1993

Ilustrační snímek

Policisté zadrželi třiačtyřicetiletého muže v brzkých ranních hodinách poté, co zpanikařil a upoutal na sebe pozornost...

Vrtulník tahá na Sněžku kameny na opravu cesty, turisté musí oklikou

Vrtulník dopravuje na Sněžku materiál na opravu turistického chodníku z Růžové...

Vrtulník v Krkonoších skládá metráky žuly na chodník mezi Růžovou horou a Sněžkou. Kvůli křížení s leteckým koridorem...

Další z rubriky

Liberecká spalovna je po explozi vyhaslá. Zraněného zachránil kolega

Kotel vybuchl v sobotu dopoledne v liberecké spalovně Termizo. Uvolněná pára...

Nehodu v liberecké spalovně Termizo, při které v sobotu dopoledne utrpěl jeden zaměstnanec těžké zranění, zavinila...

Terminál Fügnerova se topí v nedopalcích, pomoci můžou speciální vysavače

Fügnerova ulice je zamořena nedopalky.

Vajglová. Špačková. Nedopalková. Všechna tato jména by se hodila víc pro ulici, jež je v Liberci hlavním dopravním...

Hledání hub je po suchém létě loterií. Pokud rostou, tak jen u potoků

Snímek z tříhodinové takřka marné výpravy do lesů na Tanvaldsku.

Úmorné sucho odrazuje houbaře od chození do lesa. Kdo to zkusí, často se vrací s prázdnou. Takřka jedinou šancí najít...

Dacia Duster 1.5 dCi, ČR
Dacia Duster 1.5 dCi, ČR

r.v. 2013, naj. 141 310 km, diesel
170 000 Kč (s DPH)

Najdete na iDNES.cz