Minulý týden sice po pěti dnech znovu pršelo, ale pouze krátce. Vyprahlá zem by potřebovala alespoň pětkrát víc vody, než se z nebe sneslo.
„Většina pastvin je vypálených sluncem a už dlouho na nich neroste žádná tráva,“ říká Jiří Teplý z Agrární komory pro Liberec a Jablonec nad Nisou. „Zemědělci tam musí hovězímu dobytku, ovcím nebo koním navážet seno z letošní sklizně. Na napájení zvířat potřebují mnohem víc vody než v jiných letech,“ zmiňuje.
Podle Teplého hrozí, že by seno pro zvířata mohlo chybět v zimě, zvláště pokud bude dlouhá. „Seno se na pastviny vozí na dokrmování obvykle až během října,“ dodává Teplý. „V současné době už začali zemědělci sekat kukuřici na siláž. Na polích totiž usychá vestoje,“ přibližuje.
Kvůli suchu získali farmáři z ministerstva povolení, aby mohli sekat o pět dní dříve louky, kde žijí zvláště chránění ptáci chřástalové polní. Se sekačkami na ně smí za běžných okolností až od 15. srpna, letos tam najeli 10. srpna.
„Takzvané chřástalové louky se u nás rozkládají například na Albrechtickém kopci,“ uvádí Teplý.
Lesníci si přejí sníh
Letošní sucho zvyšuje extrémně poptávku po senu. Zatímco v jiných rocích dělalo zemědělcům problém, aby ho vůbec udali.
„Sucho přinese alespoň jednu dobrou věc. Lidé neuvidí na okrajích lesa nebo v roklích velké balíky s nepotřebným senem, což prospěje vzhledu krajiny,“ podotýká Teplý.
Jestliže zemědělci si nepřejí dlouho zimu, lesníci by uvítali, kdyby sníh napadl už v listopadu. „Pokud by sněžilo na nepromrzlou půdu, voda ze sněhu by se do půdy dobře vsakovala, což by lesům pomohlo,“ upozorňuje Ludvík Řičář, krajský ředitel Lesů České republiky.
„Zatím je v nich vody zoufale málo. Uvítali jsme deště, které přišly zhruba před týdnem a ve čtvrtek a přinesly ochlazení. Ale stromy jsou suchem a předchozím horkem stále velmi oslabené,“ říká Řičář.
Voda chybí hlavně smrkům, stromům s mělkými kořeny, jimž schází schopnost sáhnout si pro vodu hlouběji pod zem. O vyschlosti půdy se přesvědčil také archeolog turnovského muzea Jan Prostředník, když nedávno ohledával místo, kde ležel poklad se stříbrnými pražskými groši.
„Hrabanka byla úplně suchá až do hloubky třicet centimetrů,“ tvrdí Prostředník.
Stromy se nedokážou ubránit kůrovci
Podle Řičáře chybějí lesům kvůli letošnímu suchu srážky několik set litrů na metr čtvereční. „Přáli bychom si, aby místo občasných přívalových dešťů pršelo sice mírně, ale po dobu několika týdnů a každý den tak kolem pěti litrů na metr čtvereční,“ konstatuje Řičář.
„Mnoho smrků sucho oslabilo tak výrazně, že když na ně kůrovec naletí, nedokážou se mu ubránit. Situace s kůrovcem u nás sice není tak kritická jako na severní Moravě nebo na Českomoravské vysočině, ale nesmíme při hlídání zdravotního stavu lesů udělat žádnou lesnickou chybu,“ dodává.
Řičář se obává, aby velké sucho nepoškodilo v Libereckém kraji úrodu žaludů a bukvic. Závisí na ni vysazování nových listnatých lesů nejen na severu Čech, ale především v oblastech republiky postižených kůrovcovou kalamitou.
Jiří Hušek, regionální ředitel Agentury ochrany přírody a krajiny, považuje současné léto za podobně suché jako v extrémním roce 2015.
„Na některých místech v Jizerskohorských bučinách nejsou listy na stromech už v srpnu. Někde opadaly na plochách několika hektarů,“ prohlašuje Hušek. „Neplašili jsme ale ani ve velmi suchém roce 2015 a neplašíme ani teď. Předčasně opadané stromy na jaře roku 2016 znovu obrazily. Věříme, že se vzpamatují znovu. Pokud by se ale extrémní sucho opakovalo častěji, bude to na lesích znát,“ podotýká.
Sucho se podepíše i na úrodě jablek
Podle Huška by lesy v Libereckém kraji nezmizely, ale změnily by se. Smrky by vydržely jen na chladných a vlhkých územích, odkud by je horko se suchem nevytlačily.
„Přirozené smrkové oblasti se nacházejí v nadmořských výškách devět set a více metrů,“ vysvětluje Hušek.
Sucho poznamenalo letos rovněž jizerskohorská rašeliniště. „Spodní vody tam hodně poklesly,“ dodává Hušek. „Tam, kde jste museli jít v holínkách, teď projdete suchou nohou,“ upozorňuje.
Horké léto s nedostatkem srážek se podepíše na úrodě jablek. „V těžkých řepařských půdách, na nichž máme naše sady, se voda naštěstí drží,“ říká Miloš Thoř z ovocnářské farmy v Pěnčíně u Turnova. „Jablek málo není, ale kvůli suchu jsou menší než loni,“ doplňuje.
