V ostravské zoo snesla samice tohoto největšího evropského supa vejce už v březnu. Aby chovatelé podnítili dravce k druhé snůšce, vejce z hnízda odebrali. V minulých letech se jim tato strategie, která má za cíl zvýšit šance na odchov co nejvíce mláďat, osvědčila. Bohužel tentokrát nevyšla.
Rodičovský pár druhou snůšku neměl a tím pádem přestal hnízdit. Malý sup se nakonec na svět vyklubal v umělé líhni. „Chtěli jsme ale, aby jej odchovali přirozeně jedinci jeho druhu. Proto jsme hledali náhradní rodiče, které jsme nakonec našli v liberecké zoo,“ upozornila ostravská zooložka Adéla Obračajová.
Asistence lidí byla minimální
Do převozu zůstávalo mládě v líhni a krmili jej ošetřovatelé. „Asistence lidí byla minimální a pouze na nezbytně nutnou dobu, kdy nehrozilo, že si mládě vtiskne člověka jako svého rodiče a následně partnera. To by pak značně snižovalo šanci na zapojení dravce do další reprodukce,“ vysvětlila zooložka.
Mládě supa hnědého.
Adopce ale nikdy není bez rizika. Zkušenosti s ní mají v liberecké zoo už z loňska, kdy ze zoo v Ústí nad Labem přicestovalo mládě supa himalájského. Tehdy ale ošetřovatelé vyhodnotili jako velmi riskantní nechat při odchovu oba rodiče. Samec je totiž velmi nervózní a agresivně brání hnízdo. Rozhodli se proto, že přemístí samce do jiné voliéry a s mládětem zůstala pouze samice. Ta nakonec odchovala mládě supa sama.
Letos se ale ošetřovatelé rozhodli nechat ve voliéře nejen již zkušenou samici, ale i samce, aby své družce s odchovem pomohl. Doufali, že samice si případný problém sama vyřeší.
„Mládě bylo podloženo 9. května kolem poledne. První přiletěl na hnízdo samec a reagoval velmi nervózně. Dokonce do mláděte klovnul zobákem. Nicméně potom přiletěla i samice a na mládě si okamžitě sedla a začala ho zahřívat. Pokaždé, když se samec pokusil přiblížit zobákem k mláděti, tak ho vyhnala. Během několika hodin se samec uklidnil a samici při zahřívání mláděte na krátkou dobu vystřídal,“ přiblížil Jan Hanel, zoolog zahrady.
První den pár mládě vůbec nenakrmil
I když bylo vše na dobré cestě, první den pár mládě vůbec nenakrmil. „Druhý den jsme se tedy chystali, že půjdeme do voliéry mládě nakrmit sami. Krátce po poledni ale přiletěl na hnízdo samec, vyvrhl potravu a pár začal společně malého supa krmit sám. Od té doby vše funguje normálně a mládě roste jako z vody,“ dodává zoolog liberecké zoo, Jan Hanel.
Sup hnědý obývá v přírodě horská pásma až do výšky 4000 metrů nad mořem v oblasti střední Asie a Pyrenejského poloostrova. Zalétá i do střední Evropy. Kvůli pronásledování člověkem ale jeho populace výrazně klesla.
Na ostrově Mallorca byla v roce 1980 tvořena posledními 20 ptáky, ale díky dravci odchovanými v lidské péči vzrostla na současných 70 ptáků. Ve Francii, kde byl sup hnědý vyhuben úplně, byl zahájen repatriační program v roce 1992, v roce 1997 došlo k prvnímu hnízdění vypuštěných ptáků.
V současné době čelí supi ohrožení po celém světě. Přitom v přírodě mají nezastupitelnou roli. Coby mrchožrouti se zásadně podílejí na udržování „čisté“ přírody bez těl uhynulých zvířat, která mohou být zdrojem nákazy a choroboplodných zárodků.
