Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tank v srpnu 1968 spadl z mostu. Kvůli ženám a dětem, lhala propaganda

  8:08aktualizováno  8:08
Před 49 lety se v Horní Polici na Českolipsku zřítil z mostu sovětský tank. Ačkoliv jel nejspíš rychle a řidič nezvládl řízení, propaganda nehody využila k pošpinění zdejších Čechoslováků.

Tank zřícený z mostu v Horní Polici vyfotografoval tehdy sedmadvacetiletý Lubomír Šulc. Snímky z prvního filmu včetně negativů mu zabavila StB, druhý film ukryl a vyvolal až nedávno. | foto: archiv L. Šulce

Je srpnové ráno roku 1968. Vrcholy kopců se třpytí prvním ranním sluncem. Silnicí v Horní Polici se řítí kolona vojsk Varšavské smlouvy ku Praze. Ostrá zatáčka. Poručík Morozov projíždí tankem T-62 ke kamennému mostu přes Ploučnici. Na mostě stojí velké skupiny žen a dětí.

Velitel tanku Andrejev křičí: „Doprava!“ Morozov okamžitě reaguje. Jen nevjet do lidí! Nezpůsobit neštěstí! Tank prudce otáčí, jiskry létají od pásů. Vpravo. Tam byl sráz, tam byla smrt...

Ženy a děti si vymyslela propaganda

Odstavec, který jste právě četli, je ukázkou z reportáže východoněmeckého časopisu Frei Welt, který popisuje událost z 21. srpna 1968, kdy v Horní Polici na Českolipsku spadl z kamenného mostu sovětský tank. Reportáž je to ale vylhaná. Tank rozhodně nespadl kvůli ženám a dětem.

Ty do příběhu mistrně vetknula sovětská propaganda, aby faktickým okupantům Československa dodala hrdinný pláštík zachránců. K události došlo před 49 lety.

Okupanti zneužili nehodu, aby vojáky vykreslili jako lidumily

„Byla to typická sovětská lež, kterými nás krmili i v případě střelby z Národního muzea v Praze nebo nalezení tajného skladu amerických samopalů,“ míní českolipský historik Ladislav Smejkal. Rusové podle něj zneužili nehodu k tomu, aby své vojáky vykreslili jako lidumily a některé Čechoslováky naopak jako přívržence kontrarevoluce.

„Říkalo se, že vojáci pak zůstali uvězněni v tanku, neboť ten se pádem obrátil pásy nahoru. Že uvnitř volali o pomoc a ťukali, ale nikdo z Čechů jim nepomohl. Na tom chtěli ilustrovat, jací jsme prevíti a že jejich zásah byl opravdu nutný,“ vysvětluje Smejkal.

Řidič nezvládl řízení

Skutečností je, že tank se z mostu zřítil z obyčejnějších důvodů. Svědci událostí popisovali, že stroj byl rychle rozjetý a řidič na mostě nezvládl řízení. K incidentu došlo ve 4 hodiny ráno, na mostě žádné děti ani ženy nebyly.
Podle vyprávění bývalého starosty Horní Police Lubomíra Šulce, který jako jediný vyfotografoval spadlý tank, mohlo dojít k zaseknutí jednoho z pásů. Když má zatočit tank, musí se jeden pás zastavit a druhý naopak přidat.

Tank zřícený z mostu v Horní Polici vyfotografoval tehdy sedmadvacetiletý...

„Po osudném pádu tanku z mostu mluvila s vyšetřujícími ruskými důstojníky očitá svědkyně této události, učitelka naší školy plynně hovořící rusky. Celou nehodu jim tenkrát popsala, ale ve zveřejňované propagandě – v bílé knize – byla tato nehoda tanku popisována úplně jinak. Tank prý vypadl z mostu proto, aby nenajel do dětí, které tam dospělí postavili,“ vzpomíná Šulc.

Východoněmecká prookupační stanice Vltava, která přesvědčovala posluchače o správnosti vstupu vojsk, o události informovala také. A rovněž lživě.

„Skupina zločinců nastrčila do cesty sovětského tanku skupinu dětí. Chovanců místního internátu. Tankisté, aby nerozdrtili naše děti, se spustili se svým tankem z vysokého srázu a zahynuli. Tři sovětští chlapci bez rozmýšlení obětovali svoje životy kvůli životům našich dětí. Nemohli jednat jinak,“ lhala hlasatelka špatnou češtinou do éteru.

Oficiální zpráva tvrdila, že zemřeli tři vojáci

O tom, kolik sovětských vojáků při nehodě zahynulo, se vedou spory. Lubomír Šulc tvrdí, že tank spadl „do měkkého“ z pětimetrové výšky a mrtví nebyli žádní. Sovětské propagandě se do příběhu naopak hodili vojáci, kteří položili své životy.

V oficiální zprávě přetištěné v listu Krasnaja zvezda se psalo, že pád nepřežil velitel tanku Jurij Andrejev, mechanik řidič Jevgenij Machotin a nabíječ Petr Kazarik. Dva přeživší – technik poručík Alexej Morozov a zaměřovač Viktor Kovalčuk pak podali svědectví, v němž potvrdili verzi, jakou potvrdit nejspíše museli.

„Ty děti a ženy na cestu přivedli provokatéři, aby zabránili pohybu našich tanků. Andrejev děti zpozoroval, vrhl se k řídícím pákám a strhl stroj napravo. Stroj se prudce pootočil. Spatřili jsme před sebou zábradlí. Možná, že bychom dokázali se znovu obrátit nalevo. Ale nebylo by to bez obětí. Bez velikých obětí,“ stojí ve svědectví Morozova.

Sovětská propaganda však u lidí úspěšná nebyla. V samizdatově vydaném zvláštním vydání Policko-zámeckého hlasu vyšlo ještě v roce 1968 prohlášení, že Sověti lidem lhali.

„Občané Horní Police znají celou pravdu. Vědí, že jsou to pouhé výmysly. Nikdo na mostě v době, kdy tank spadl, nebyl. Soudružka Chottová viděla neštěstí z okna,“ stojí v 49 let starém časopise.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Pomoci Liberečanům přestat s kouřením dorazil do centra města osvětový stánek v...
V restauracích, kde se nekouří, lidem více chutná, ukázal průzkum

Čistý vzduch v pohostinství vybízí hosty k větší konzumaci. Alespoň tak hovoří výsledky průzkumu mezi obyvateli Libereckého kraje, který si nechalo po...  celý článek

Místostarostku České Lípy Alenu Šafránkovou (vlevo) hnutí ANO vyloučilo již...
Českolipské ANO se drolí, ze čtyř zvolených zbývá poslední zastupitelka

Klub českolipských zastupitelů zvolených za ANO opustily dvě nejvýraznější tváře: Zdeněk Ježák a Pavla Procházková. Oba vystoupili ze strany, mandát...  celý článek

Operu Panna Orleánská nastudovalo liberecké divadlo F. X. Šaldy.
Rozhodná a neústupná. Johance podlehnou diváci stejně jako král

Johanka z Arku bude hlavní hrdinkou opery Panna Orleánská, kterou nastudoval soubor divadla F. X. Šaldy. Dílo z pera Petra Iljiče Čajkovského, jenž vychází z...  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Všechny akční letáky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.