Do plátěné tašky s originálním potiskem, kterou jste si před chvílí zakoupili, vkládáte knihu z antikvariátu a ručně vyrobené náušnice. U toho zapíjíte kávou či pivem domácí zákusek, posloucháte verše básníka a povídáte si s kamarádem, kterého jste dlouho neviděli. I tak to vypadá na akcích zvaných Tatrhy.
Trochu tajuplný název v sobě skrývá bleší tržnici, workshopy, stánky s jídlem a pitím, ale i hudbu, divadlo či jógu. Jedny Tatrhy se již uskutečnily v Liberci, druhé v Jablonci a do Liberce opět míří. Čtyři mladé dámy, které stojí za jejich organizací, se svorně shodují: „Chceme přivést život do míst a zákoutí, kam nikdo nechce chodit.“
Inspirací byly bleší trhy v Berlíně
Lehkou inspirací byly pořadatelkám bleší trhy v Berlíně. „Chtěli bychom, aby nešlo jen o obyčejný blešák, aby tady vedle vinylů, starých knížek, knoflíků po dědovi, doma vyrobených náušnic a podobně, mohli lidé prodávat či si mezi sebou vyměnit prakticky cokoliv. Každý máme něco, co se nám doma válí a někomu dalšímu to může udělat radost, nebráníme se ničemu a může se k nám přidat každý, kdo něco umí, či chce být jen mezi lidmi,“ říká jedna z organizátorek Tatrhů Aneta Reichmannová.
Její kolegyně Veronika Iblová dodává, že Tatrhy chtějí pořádat na místech, která nejsou pro lidi na první pohled atraktivní. „Chceme je oživit, ukázat, že i tady se mohou lidé setkávat,“ prozrazuje. Příkladem můžou být obě zatím konané akce.
Liberecké Tatrhy okupovaly zanedbaný plácek v Resslově ulici, který je spíše útočištěm bezdomovců. Jablonecké Tatrhy zase v polovině srpna oživily nepříliš navštěvovaný parčík u autobusového nádraží. „Rády bychom našly i jiná místa v regionu. A to nejen venku, ale i někde uvnitř. Budeme rády za každý tip,“ dodává další z organizátorek Kristýna Mlýnková.
Tatrhy chtějí každý měsíc
Čtveřice mladých žen říká, že ideální vývoj by byl, kdyby se netradiční trhy pořádaly každý měsíc. „Je to ale zatím otázka budoucnosti,“ upozorňuje čtvrtá z „Tatržen“ Kateřina Rosendorf. Zatím je však jisté, že další Tatrhy se uskuteční v neděli 24. září opět v parku v liberecké Resslově ulici.
A čím se podle organizátorek liší Tatrhy od jiných trhů či jarmarků? „Například ve workshopech. Každému stánkaři totiž nabízíme, že si vedle prodeje svého zboží může udělat i workshop, nechat nahlédnout do své kuchyně. Například jsme tu měli slečnu, která vázala kytky a lidé si mohli též kytku zkusit uvázat sami,“ vysvětluje Reichmannová. Pořadatelky by rády měly své trhy s mezinárodní účastí.
„Chtěly bychom oslovit lidi za hranicemi, tedy v Polsku a Německu. Máme tady totiž velký potenciál, když jsme tak blízko u hranic. Oni by mohli přijet k nám a my zase za nimi,“ plánuje Veronika Iblová a nevylučuje ani noční verzi Tatrhů s čelovkami.
Nakonec prozradí i co se skrývá za neobvyklým názvem akce. „Tatrhy to je od slov tady a trhy. Je to o tom, že si najdeme místo, kde chceme být a tam se sejdeme. Proto máme v logu motýla, který se také posadí na rostlinu, která se mu líbí,“ uzavírá Iblová.
