„Tetřívci jdou u nás do háje. V Jizerských horách jich podle našich odhadů žije posledních osmdesát. Ještě před osmi lety jsme napočítali při jarním tokání sto kohoutků, letos už jen třicet dva,“ řekl ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil.
Podle Libora Dostála z Lesů České republiky v Liberci se v Jizerských horách vyskytovalo před dvaceti pěti lety až tři sta tetřívků. Vyhovovala jim rozlehlá holá území na náhorní plošině, z nichž zmizely husté lesy, zničené průmyslovými exhalacemi.
V krajině připomínající severskou tundru bez lesů se tetřívkům dařilo. Slepičky dobře viděly na tokající kohoutky. Lišky a další predátoři, jejichž potravou se tetřívci stávají, se v přehledných horách neměli zač ukrýt a nemohli se nepozorovaně přiblížit ke svým obětem.
V současnosti tito zvláště chránění ptáci obývají hřebeny hor nad Harrachovem v oblasti kolem Vosecké boudy a pramene Labe. Turisté je však připravují o klid v jediném zbývajícím prostředí, které je pro ně vhodné - tedy na rašeliništích. Někteří tetřívci navíc umírají po nárazu do ocelových lan na lanovkách a vlecích.
„Na rašeliništích vyrostly povalové chodníky a vyhlídky. Turisté tam tetřívky bohužel celoročně ruší,“ upozornil Dostál. Pokud neukázněný turista vyplaší tetřívka v zimě, pták ztrácí drahocennou energii a snižuje se jeho šance na přežití do jara.
„V české části Jizerských hor se rozkládá pouze jedno veřejnosti nepřístupné velké rašeliniště, a sice na Velké Jizerské louce. Z polské strany se tam ale lidé dostanou. Tetřívci se proto z rašelinišť při jarním tokání stěhují na volné plochy kolem lesních cest, k jejich křižovatkám nebo ke skládkám dřeva,“ prohlásil Pudil. Tam je ale již brzy ráno mohou vyrušit projíždějící cyklisté nebo auta, využívaná při práci v lese.
Chránění ptáci se dočkali umělých bezlesí
Lesníci se s úbytkem tetřívků nesmířili a vytvořili pro ně v Jizerských horách umělá bezlesí. Vzniklo jich 12 a ptáci tam nacházejí nezbytný klid. Bezlesím nevedou žádné turistické cesty a nestojí tam vyhlídky.
Evropská unie na projekt na jejich záchranu věnovala přes 3,2 milionu korun. Lesníci k nim přidali svých zhruba 600 tisíc korun.
Do projektu patří také výsadba devíti tisíc bříz a jeřábů, jejichž pupeny a plody slouží tetřívkům jako potrava.
„Předpokládáme, že do jara příštího roku přežije jen asi deset procent narozených mláďat. Zjistilo se, že sedm z devíti zahubených tetřívků mají na svědomí lišky,“ podotkl Václav Tomášek z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.
Tetřívky loví také jestřábi. Hnízda tetřívků pustoší divoká prasata a rovněž krkavci, sojky nebo vrány ničí. Snesená vejce někdy rozšlape přemnožená jelení zvěř.
V Krkonoších žije třikrát víc tetřívků než v přilehlých Jizerských horách a společně představují největší tuzemskou populaci těchto ohrožených ptáků. Jedná se zhruba o 320 kusů. V Krušných horách se nachází asi 280 tetřívků, v celém Česku asi 800.
Tetřívky vyhnali snowboardisté
V Krkonoších zůstávají tetřívci ve třech oblastech. „Na východě hor jich žije ale jen desetina. Jsou stále více odříznuti od nejpočetnější části populace ve střední části Krkonoš v okolí Pece pod Sněžkou, a hrozí, že zde vymizí. Bariéra mezi oběma částmi populace je už nyní obrovská. Tetřívci doplácejí na výstavbu ve skiareálech a také na rostoucí počet turistů v lokalitách, kde se vyskytují,“ uvedl Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku.
Zhruba před deseti lety se ztratili tetřívci z Lysé hory a Zadního Plechu. „Stalo se tak poté, co jsme pod mediálním tlakem povolili, aby lanovka vyvážela nahoru snowboardisty,“ konstatoval Flousek. „Snowboardisté a skialpinisté často porušují zákazy jízdy volným terénem, což tetřívky z Lysé hory a Zadního Plechu vyhnalo,“ zmínil Flousek.
Za klíčové považuje, aby se v oblastech obývaných tetřívky vyloučilo budování nových skiareálů. Doporučuje rovněž, aby se na lanech od lanovek a vleků objevily reflexní značky, díky nimž se jim tetřívci vyhnou.
