Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Tetřívci vymírají, turisté je vyhání z rašelinišť. Pomoc přišla z Bruselu

  6:30aktualizováno  6:30
V Česku vymírají tetřívci. V Krkonoších jich žije zhruba 250, v západní části hor položené v Libereckém kraji jich zbývá kolem osmdesáti. Podepisuje se na tom bouřlivý rozvoj cestovního ruchu a také proměna krajiny. Ubývá holých míst, kde mohou na dálku spatřit predátora.

(ilustrační snímek) | foto: Ondřej Prosický, naturephoto.cz

„Tetřívci jdou u nás do háje. V Jizerských horách jich podle našich odhadů žije posledních osmdesát. Ještě před osmi lety jsme napočítali při jarním tokání sto kohoutků, letos už jen třicet dva,“ řekl ornitolog Severočeského muzea v Liberci Martin Pudil.

Podle Libora Dostála z Lesů České republiky v Liberci se v Jizerských horách vyskytovalo před dvaceti pěti lety až tři sta tetřívků. Vyhovovala jim rozlehlá holá území na náhorní plošině, z nichž zmizely husté lesy, zničené průmyslovými exhalacemi.

V krajině připomínající severskou tundru bez lesů se tetřívkům dařilo. Slepičky dobře viděly na tokající kohoutky. Lišky a další predátoři, jejichž potravou se tetřívci stávají, se v přehledných horách neměli zač ukrýt a nemohli se nepozorovaně přiblížit ke svým obětem.

V současnosti tito zvláště chránění ptáci obývají hřebeny hor nad Harrachovem v oblasti kolem Vosecké boudy a pramene Labe. Turisté je však připravují o klid v jediném zbývajícím prostředí, které je pro ně vhodné - tedy na rašeliništích. Někteří tetřívci navíc umírají po nárazu do ocelových lan na lanovkách a vlecích.

„Na rašeliništích vyrostly povalové chodníky a vyhlídky. Turisté tam tetřívky bohužel celoročně ruší,“ upozornil Dostál. Pokud neukázněný turista vyplaší tetřívka v zimě, pták ztrácí drahocennou energii a snižuje se jeho šance na přežití do jara.

„V české části Jizerských hor se rozkládá pouze jedno veřejnosti nepřístupné velké rašeliniště, a sice na Velké Jizerské louce. Z polské strany se tam ale lidé dostanou. Tetřívci se proto z rašelinišť při jarním tokání stěhují na volné plochy kolem lesních cest, k jejich křižovatkám nebo ke skládkám dřeva,“ prohlásil Pudil. Tam je ale již brzy ráno mohou vyrušit projíždějící cyklisté nebo auta, využívaná při práci v lese.

Chránění ptáci se dočkali umělých bezlesí

Lesníci se s úbytkem tetřívků nesmířili a vytvořili pro ně v Jizerských horách umělá bezlesí. Vzniklo jich 12 a ptáci tam nacházejí nezbytný klid. Bezlesím nevedou žádné turistické cesty a nestojí tam vyhlídky.

Evropská unie na projekt na jejich záchranu věnovala přes 3,2 milionu korun. Lesníci k nim přidali svých zhruba 600 tisíc korun.

Do projektu patří také výsadba devíti tisíc bříz a jeřábů, jejichž pupeny a plody slouží tetřívkům jako potrava.

„Předpokládáme, že do jara příštího roku přežije jen asi deset procent narozených mláďat. Zjistilo se, že sedm z devíti zahubených tetřívků mají na svědomí lišky,“ podotkl Václav Tomášek z Chráněné krajinné oblasti Jizerské hory.

Tetřívky loví také jestřábi. Hnízda tetřívků pustoší divoká prasata a rovněž krkavci, sojky nebo vrány ničí. Snesená vejce někdy rozšlape přemnožená jelení zvěř.

V Krkonoších žije třikrát víc tetřívků než v přilehlých Jizerských horách a společně představují největší tuzemskou populaci těchto ohrožených ptáků. Jedná se zhruba o 320 kusů. V Krušných horách se nachází asi 280 tetřívků, v celém Česku asi 800.

Tetřívky vyhnali snowboardisté

V Krkonoších zůstávají tetřívci ve třech oblastech. „Na východě hor jich žije ale jen desetina. Jsou stále více odříznuti od nejpočetnější části populace ve střední části Krkonoš v okolí Pece pod Sněžkou, a hrozí, že zde vymizí. Bariéra mezi oběma částmi populace je už nyní obrovská. Tetřívci doplácejí na výstavbu ve skiareálech a také na rostoucí počet turistů v lokalitách, kde se vyskytují,“ uvedl Jiří Flousek ze Správy Krkonošského národního parku.

Zhruba před deseti lety se ztratili tetřívci z Lysé hory a Zadního Plechu. „Stalo se tak poté, co jsme pod mediálním tlakem povolili, aby lanovka vyvážela nahoru snowboardisty,“ konstatoval Flousek. „Snowboardisté a skialpinisté často porušují zákazy jízdy volným terénem, což tetřívky z Lysé hory a Zadního Plechu vyhnalo,“ zmínil Flousek.

Za klíčové považuje, aby se v oblastech obývaných tetřívky vyloučilo budování nových skiareálů. Doporučuje rovněž, aby se na lanech od lanovek a vleků objevily reflexní značky, díky nimž se jim tetřívci vyhnou.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Koupaliště za 76 milionů nechceme, rozhodli v referendu Jilemničtí

Obyvatelé Jilemnice odmítli v referendu plánovanou výstavbu koupaliště za zhruba 76 milionů korun. Proti stavbě se vyslovilo bezmála 82 procent zúčastněných.  celý článek

Třem nalezeným ostatkům vévodila kostra vzrostlého muže. Měřil kolem 180...
Hroby v Jilemnici vydaly ostatky tří mužů, stopy vedou k Valdštejnům

Tři hroby s ostatky mužů, z nichž jeden je takřka jistě proslulý šlechtic Zdeněk ze Štěpanic z rodu Valdštejnů, našel v Jilemnici archeolog Jan Prostředník....  celý článek

Jan Pipiš (vlevo) a Miroslav Michlovský letí do USA uspět v extrémním hasičském...
Čeští hasiči chtějí uspět v extrémním závodě a zapsat se do síně slávy

Stát se prvními Čechy, kteří se zapíší do světové síně slávy extrémního požárního sportu a poměřit síly se stovkami hasičů z celého světa na mistrovství světa...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.