Seba T dávala kdysi ve svých továrnách práci stovkám lidí. Dnes její budovy

Seba T dávala kdysi ve svých továrnách práci stovkám lidí. Dnes její budovy zejí prázdnotou. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Kdysi slavné textilní továrny chátrají. Opuštěné areály jsou na prodej

  • 4
V truchlivé soutěži o počet zavřených továren na kilometr čtvereční by Tanvaldsko hrálo v Česku první housle. Pesimistická statistika posledních pětadvaceti let vypadá takto: Tanvald - čtyři. Velké Hamry - dvě. Smržovka - čtyři. Plavy - jedna.

Textilní průmysl, dřívější bašta Tanvaldska, se po roce 1989 zhroutil a přežívá jediná firma - Kümpers v Plavech. Kromě ní zanikly na Tanvaldsku všechny továrny bývalého národního podniku Seba.

"Seba měla ještě v osmdesátých letech minulého století čtyři a půl tisíce zaměstnanců nejen na Tanvaldsku, ale také v Rokytnici nad Jizerou nebo v Bílině," připomněl vyhaslou slávu světově proslulé značky tanvaldský místostarosta Josef Průcha. V Sebě dělal přes třicet let.

Čtyři továrny bývalé Seby se nyní dají koupit ve výběrovém řízení nebo v dražbě. Starostové z měst a obcí, kde liduprázdné textilky stojí, většinou pochybují, že by se tam mohla znovu rozjet výroba.

Výjimku tvoří plavská starostka Věra Mužíčková. "Bývalá barvírna a úpravna v Plavech je v dobrém stavu," vysvětlila. Plavskou továrnu opustila Seba T jako poslední zhruba před necelými dvěma lety. Ve výběrovém řízení má cenu 3,2 milionu korun.

"Zůstaly tam jen čisté haly, stroje se odvezly a všechny trubky se vyřezaly," prozradil Miroslav Kudrnáč, bývalý hlavní elektrikář v plavské barvírně. "Hlavní budova má novou umělohmotnou střechu, hliníková okna a je zachovalá." Kudrnáč pracoval v plavské textilce čtyřicet šest let a do penze odešel těsně před jejím zánikem.

Ve Smržovce hledají kupce dvě textilky

Mužíčková dodala, že Seba T propouštěla zaměstnance po krocích. "Někteří skončili v předčasném důchodu, další se rozptýlili do továren, co u nás a v okolí přežily," konstatovala starostka.

"Místa našli třeba v Kümpersu, kde dělá asi 130 lidí, nebo v Technoskle v sousedním Držkově. Hodně našich obyvatel jezdí za prací do Jablonce nad Nisou a jiných velkých měst."

V nedaleké Smržovce stojí hned dvě opuštěné textilky, které hledají kupce. Přádelna i blízká tkalcovna se v Libereckém kraji řadí mezi skvosty průmyslové architektury. Obě vznikly ještě před první světovou válkou a ve výběrovém řízení teď jedna z nich vyjde na 6,1 a druhá na 6,7 milionu korun.

Přádelna se rozprostírá v délce několika set metrů u hlavní silnice z Liberce do Harrachova a Smržovku v současné době hyzdí. Stroje tam utichly před jedenácti a půl lety.

"Do budovy teče děravou střechou, hodně oken je vymlácených," upozornil starosta Smržovky Marek Hotovec. Chátrá rovněž bývalá tkalcovna, připomínající klášter. Vedle ní se tyčí jeden z nejkrásnějších komínů v Česku.

Co s přádelnou? Asi nic

"Sami jsme přemýšleli, co by šlo v bývalé přádelně udělat," upozornil Hotovec. "Mezi návrhy se objevilo například muzeum tkalcovských stavů a nebo rekonstrukce továrny na bytový dům. Náklady by však byly obrovské."

Ve Smržovce zkrachovaly po roce 1989 kromě dvou textilek také sklárna a továrna Strojobal. Ve městě schází na rozdíl od minulosti továrna, jež by zaměstnávala více než sto lidí.

O prodej zaniklých textilek ve Smržovce a v Plavech se stará společnost Naxos. O plavskou barvírnu se ucházejí dva zájemci a o továrny ve Smržovce tři.

Bývalá Seba v Tanvaldě jde v lednu do dražby. Opuštěný průmyslový komplex o rozloze 1,75 hektaru se skládal z tkalcovny, přádelny a z podnikového ředitelství. Vyvolávací cena je necelých sedm milionů korun.

Do opuštěných továren zatéká

"Budovy jsou už dlouho prázdné a teče do nich," řekl místostarosta Průcha. "Nemyslím si, že je někdo koupí a spustí v nich výrobu. Slyšel jsem, že na poslední prohlídku před dražbou nedorazil nikdo, na předcházející prohlídku přišli dva zájemci. Rekonstrukce továrny by byla hodně drahá. V úvahu přichází spíš demolice a výstavba úplně nových hal."

V Tanvaldě skončily po roce 1989 také Elektropraga a Elitex. Ve městě s necelými sedmi tisíci obyvateli jsou nyní největšími chlebodárci radnice a nemocnice. Pracuje tam po stovce lidí.