Mezi lety 1940 a 1945 vyrostly na místech starých hnědouhelných dolů obří...

Mezi lety 1940 a 1945 vyrostly na místech starých hnědouhelných dolů obří pracovní a zajatecké tábory. Na snímku tábor Spreewerku. | foto: Severočeské muzeum

Pomozte nám vytvořit unikátní hornickou mapu Hrádku, prosí lidi muzeum

  • 1
Zdokumentovat hornickou historii Hrádku nad Nisou chce liberecké Severočeské muzeum spolu s hrádeckou společností Brána Trojzemí a libereckými jeskyňáři. Rádi by vytvořili takzvanou historickomontánní mapu, která by zachytila dějiny místního dolování.

„S podobnými projekty již máme zkušenosti. Pro rumunskou oblast těžby zlata a především pro muzeum v Rosia Montaně vznikla mapa, zachycující období téměř sto padesáti let s přesahem k římskému dolování, která se stala i podkladem pro jednání rumunského parlamentu o budoucnosti těžby v tamějším regionu,“ zmínil Ivan Rous z libereckého muzea.

Současně se ve spolupráci s památníkem Vojna u Příbrami připravuje mapa pro Jáchymov v Karlovarském kraji.

„Ta bude zachycovat, podobně jako hrádecká mutace, vězeňské tábory u uranových dolů a podzemní díla.“

Mapa poslouží při výuce historie

Mapu Hrádku nad Nisou bude možné využít například k výuce regionální historie nebo plánování poznávacích vycházek, ale i jako podklad pro státní správu při vyhodnocování rizik spojených s poddolovaným územím.

„Zároveň bude z kartografického díla jasně patrný dnes již zapomenutý rozsah jak dolování, tak i táborů a objemu válečné výroby,“ upřesnil Rous.

Hrádek nad Nisou byl po dlouhá léta spojován především s těžbou nekvalitního hnědého uhlí lignitu.

Památkou na toto období je zatopený lignitový důl, známý jako rekreační jezero Kristýna.

„Historickou zajímavostí jsou též obří pracovní a zajatecké tábory Spreewerku a AEG z druhé světové války, které většinou vyrostly mezi lety 1940 a 1945 na místech starých hnědouhelných dolů,“ upozornil Rous.

Tvůrci budoucí mapy by uvítali jakékoliv dokumenty, archiválie, mapy a fotografie, které se vztahují k těžbě hnědého uhlí, zajateckým a pracovním táborům a dalším skutečnostem.

„Hledáme jakékoliv materiály pro období devatenáctého a dvacátého století s tím, že poskytnuté dokumenty pouze naskenujeme či ofotíme a vrátíme majiteli. Spolupracovníkům z řad dárců informací poskytneme po dokončení samostatný výtisk mapy,“ uzavřel Rous.