Skálu vedle horské trati v Krkonoších rvou odstřely. Bude pak bezpečná

Odstřely žulové skály skoncují s nebezpečím, které hrozí na horské železnici mezi Kořenovem a Harrachovem. V zimě totiž obrůstá až dva metry tlustým ledem, jehož příkrov zasahuje do průřezu trati. Padající kusy ledu navíc ohrožovaly projíždějící vlaky. Musely zpomalovat.

„Předpokládáme, že po úpravách se jízda na trati zkrátí o sedm minut,“ řekl Mojmír Nejezchleb, náměstek ředitele Správy železniční dopravní cesty.

Vodu stékající po skalní stěně svedou odborníci do svislých drenážních žeber. Ve skalní stěně půjdou do hloubky dva metry. Jejich výška bude pět až deset metrů.

Zajímá vás dění v krajích?

Za cenu jednoho vydání získáte všechny regionální přílohy.

Žulová skalní stěna se nachází v Krkonošském národním parku. Odstřely na chráněném území jsou svým rozsahem naprosto mimořádné.

Komplikuje je skutečnost, že těsně vedle skály vede turistická cesta.

Práce se musí provést tak, aby zůstala zachována. Odstřely odstartovaly před týdnem a potrvají přibližně měsíc a půl.

Geologové doporučili obnovit příkop vedle lesní cesty nad skálou. Zachytí vodu při deštích a při tání sněhu a odvede ji od žulového masivu do blízké horské bystřiny.

Příkopy lemující trať vyčistí dělníci od nánosů. Opraví rovněž poškozené betonové zídky a umístí na ně vysoce odolné rošty.

„Led se pravidelně vytvářel i na začátku skoro tři sta metrů dlouhého tunelu mezi Kořenovem a Harrachovem,“ prohlásil starosta Albrechtic v Jizerských horách Jaroslav Zeman. „Rampouchy se dělaly na úseku dlouhém až dvacet metrů. Také tam stavbaři provedou opatření na ochranu vlaků.“

Rekonstrukcí prochází rovněž most stojící bezprostředně u tunelu. „Všechny práce skončí začátkem podzimu,“ dodal Zeman. „Vyjdou na více než devadesát milionů korun. Opravovaná trať spojuje Jizerské hory a západní Krkonoše. Vede až do Polska a má velký význam pro cestovní ruch.“

Zeman věří, že úpravy železnice mezi Kořenovem a Harrachovem přivedou do měst a obcí více turistů. „Cesta bude nejen bezpečnější, ale také rychlejší,“ vysvětlil Zeman. „V tunelu, kde rostly rampouchy, a kolem skály pokryté ledem směly vlaky v zimě jezdit dokonce jenom desetikilometrovou rychlostí.“

Práce v tunelu a v jeho nejbližším okolí uvítal železničář a dopravní specialista Jindřich Berounský.

„Led pokrýval také boky tunelu, a vlaky tudy někdy sotva projely,“ konstatoval Berounský. „Přitom po obnovení dopravy do Polska výrazně stoupla důležitost trati. Využívá ji stále více cestujících. Pokud všechno dobře půjde, začnou po ní v prosinci jezdit přímé vlaky z Liberce do polského krkonošského střediska Sklářská Poreba.“

Železniční trať mezi Jizerskými horami a Polskem slouží od začátku minulého století. Měla velký průmyslový význam, po druhé světové válce však upadala a úplně zanikla. Po roce 1989 se ji podařilo úspěšně obnovit.