Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Déšť a chlad k červenci patří, ale lidé zapomínají, shodují se znalci

  18:01aktualizováno  18:01
Teploty kolem deseti stupňů, trvalý déšť. Jev, který v červenci zkazí den kdekomu, nechává odborníky v Libereckém kraji v klidu. Vědí totiž, že podobné počasí k červenci, jenž je nejdeštivějším měsícem roku, prostě patří.

Liberec skrápěl ve čtvrtek vytrvalý déšť. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Česko leží v mírném klimatickém pásmu, kde jsou tyto jevy normální. Každé léto přichází období s tlakovou níží, která přináší studený a vlhký vzduch. Před týdnem bylo sucho, teď se to jen vyrovnává. Není důvod k žádné panice,“ uklidňuje pozorovatelka počasí na libereckém letišti Eva Sováčková.

Podle ní je Liberecký kraj zasažen masou studeného vzduchu proudícího k nám ze Skandinávie a Polska.

„Za 24 hodin napršelo 28,5 milimetru srážek. Není to žádný extrém. Spíš se nám potvrzuje fakt, že Liberec už dávno není nočníkem republiky, jak se kdysi tvrdívalo. Srážek v několikaletém horizontu spíš ubylo,“ tvrdí pozorovatelka.

Sováčková sleduje počasí 15 let. Za tu dobu vypozorovala, že mnohem víc než počasí se mění lidská paměť.

„Řekněme, že člověk žije průměrně 80 let. To je ale příliš krátký časový úsek na to, abychom o počasí dělali nějaké závěry. Přesto lidé s oblibou tvrdívají, že takové počasí nepamatují. Jak by také mohli? Pro přírodu je století zanedbatelná doba. Počasí se spíše mění v krátkodobých cyklech, kdy je jednou sušší léto, příště zase deštivé, jenže to vůbec o ničem klimatickém nevypovídá. Počasí je živý a pohyblivý organismus,“ myslí si Sováčková.

Nejdéle sloužící meteorolog v Česku je z Hejnic

Stejný názor má i Miroslav Jech z Hejnic, nejdéle sloužící meteorolog v Česku. Už 56 let obsluhuje meteostanici na své zahradě a vede si přesnou statistiku, kolik kdy napršelo. A letošní červenec se podle něj rozhodně nevymyká.

„Volají mi sem domů lidé, co bydlí u řeky. Mají strach, co bude. Uklidňuji je, že se nic neděje. Není třeba dělat závěry, že je zle. Déšť k červenci patří, je to každoročně opakující se situace,“ míní Jech.

Nejvíce srážek podle něj spadlo v Hejnicích v roce 2011, kdy v celém červenci napršelo bezmála 400 milimetrů. „Tehdy ve třech dnech po sobě, 20. až 23. července napršelo 185 litrů na metr čtverečný,“ zmiňuje Jech.

Dalším srážkově bohatými roky byly na Hejnicku 1981 a 1997. „V roce 1997 spadlo 18. června 61 milimetrů srážek. Dnes, ve čtvrtek 14. července 2016, mám od rána do odpoledne naměřeno jen kolem dvaceti milimetrů,“ uklidňuje meteorolog.

Naopak nejsušším červencem byl ten v roce 2006, kdy z nebe spadlo pouze 18 milimetrů vody. Co to dokazuje? Že červenec má rád extrémy - suché i ty mokré.

Nejextrémnější je Jizerka

Pokud bychom chtěli najít místo nejextrémnějších výkyvů počasí, museli bychom navštívit osadu Jizerka. Zde bylo ve čtvrtek jen deset stupňů nad nulou. Teplotní rekordy už desítky let sleduje zdejší majitel penzionů a amatérský meteorolog Ondřej Duda. Podle něj neznamená takové počasí vůbec nic.

„Každý rok je jiný. Já sám už to ani neregistruji. Třeba už jsem si zvykl, že není měsíc, aby v něm nebyl alespoň jeden den s ranními mrazíky,“ směje se Duda.

Ostatně, už slavný literát a pedagog Bohuslav Balbín vysekl Jizerským horám poklonu, když kdysi prohlásil: „Tam v údolí, kde Jizera vzniká, mi ukazovali sníh starý 16 let.“

Na jeho slova si na Jizerce možná vzpomněli minulý týden, kdy tu teploty spadly v noci pod nulu. Zde ale nic neobvyklého. „Spíš pozoruji, že se otepluje. Ale to nemá s přírodou nic společného, za to může zejména člověka a jeho přetváření krajiny,“ zamýšlí se Duda.

To, že výkyvy počasí způsobují lokální problémy, jako jsou sucha nebo povodně, je i podle Evy Sováčkové dáno nikoliv počasím, ale vlivem člověka. „Důsledky výkyvů počasí jsou dnes bohužel horší. Zavinili to lidé, když dovolili úbytek orné půdy, když nechali města rozrůst,“ varuje.

Jak meteorologové ve shodě dodávají, na hodnocení počasí se ke škodě všech mnohem víc podepisuje lidská nálada, než tvrdá fakta. Ta totiž, na rozdíl od čísel, podléhá emocím.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Slavící hejtman Martin Půta.
Nechci sedět na dvou židlích, říká hejtman Půta. Místa ve sněmovně se vzdá

Od voličů v Libereckém kraji dostal téměř čtyři a půl tisíce hlasů. Ze sedmnáctého, posledního místa kandidátky Starostů a nezávislých se tak hejtman Martin...  celý článek

K oslavám plavské školy patřila i jednodenní výstava v jedné ze tříd....
Plavy se vrátily do minulosti, zdejší škola slaví 140 let

Bohatýrské časy, kdy učitel byl se starostou nejváženější člověk na vsi, se vynořily před každým, kdo se přišel podívat do malotřídní školy v jizerskohorských...  celý článek

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?
Ztratila jsem kamarádky po porodu. Lze se tomu vyhnout?

Vyšumění přátelství nemusí být jen vaše vina.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.