„Onemocnění je přenosné na člověka. K jeho nákaze dochází při nedodržení hygienických zásad při manipulaci s nemocnými nebo uhynulými zajíci, poraněnou kůží, prostřednictvím klíšťat, vdechnutím infikovaného prachu, přes oční spojivku nebo konzumací nedostatečně tepelně ošetřené zvěřiny,“ přiblížil mluvčí českolipské radnice Václav Šámal.
Tularemie se vyskytuje u zajíců a volně žijících hlodavců. Přenašečem je hmyz sající krev a drobní hlodavci. Přenos mezi jednotlivými druhy zprostředkovávají různí členovci, především klíšťata.
„U zajíců po nakažení vzniká nejčastěji otrava krve s úhynem během několika dnů. V případě chronického průběhu zajíci ztrácí ostražitost a pohyblivost a hynou za příznaků vyhublosti a ztráty plachosti během několika týdnů,“ uvedlo město na svých webových stránkách. U člověka se onemocnění může projevovat jako těžký zápal plic spojený s hnisavou angínou nebo postižením kůže a jiných orgánů.
Opatření, které nařídila veterinární správa, platí tři měsíce. Uživatelé honiteb mají například zakázaný odchyt živých zajíců a jejich přemísťování. Musí také zajistit, aby všechna nalezená padlá zaječí zvěř byla bakteriologicky vyšetřena v akreditované laboratoři.
„Doporučuje se používat ochranné rukavice při manipulaci s padlou zaječí zvěří a důkladná dezinfekce rukou. Při stahování a porcování zaječí zvěřiny je třeba si počínat s největší opatrností, všechna drobná zranění na rukou pečlivě ošetřit a důkladně si ruce umývat a dezinfikovat,“ dodal Šámal.
