Projekt společnosti Obce v datech srovnává dostupná data, statistiky a roboticky získané údaje z internetu, aby se vyloučil lidský faktor. Pracuje jen s daty, nikoliv s dojmy a emocemi.
Vedle sebe staví například kvalitu životního prostředí, počty nezaměstnaných, kapacitu škol, přírůstek obyvatel, počty dětských lékařů a lékáren na počet obyvatel nebo třeba množství supermarketů.
„Město Turnov se po celou dobu měření Indexu kvality umísťuje na předních místech. Mezi hlavní důvody jednoznačně patří vynikající výsledky v kategorii Zdraví a životní prostředí, a to zejména v dostupnosti lékařské péče a vyšší průměrné délce života. Relativně pestrá je zde nabídka pracovních míst. Zajímavé je, že v Turnově je nízký podíl lidí, kteří jsou zatížení exekucí nebo pobírají dávky hmotné nouze. Jsou zde dobře fungující služby,“ zdůvodnil jednatel Obcí v datech Jan Havránek.
Město přitahuje mladé lidi
Turnov bodoval zejména díky tomu, že zde žijí bohatší lidé: je zde nejen malé procento exekucí, ale i málo vyplácených příspěvků na živobytí a doplatků na bydlení. Funguje zde velký počet spolků a zájmových sdružení, roste zde počet obyvatel. Velmi dobrý je průměrný věk dožití obyvatelstva, nízká nezaměstnanost.
Jak si stojí města v kraji? 1. Turnov(10. v ČR) 2. Jilemnice (31. v ČR) 3. Semily (79. v ČR) 4. Liberec (88. v ČR) 5. Jablonec nad Nisou (94. v ČR) 6. Nový Bor (138. v ČR) 7. Železný Brod (139. v ČR) 8. Česká Lípa (158. v ČR) 9. Tanvald (184. v ČR) 10. Frýdlant (192. v ČR) |
„Ve městě, kde je větší nabídka práce, jsou lidi movitější, lépe pracují se svými financemi, fungují služby a obchody. To přitahuje nové, zejména mladé lidi, kteří zakládají ve městě rodinu, přičemž využívají výhody blízkosti „velkého města“, potvrzuje Jan Havránek.
Starosta Turnova Tomáš Hocke si nechce připisovat zásluhy na dobrém umístění Turnova. Tvrdí, že řada faktorů je prostě daná. „Máme dobrou polohu a skvělou dostupnost. Jizera a Český ráj, to ani nemusím komentovat. A lidi tu chtějí bydlet, což vidíme na extrémním zájmu o pozemky. Ale lakmusovým papírkem spokojenosti lidí jsou pro mě volby,“ myslí si Hocke.
Sám se prý jezdí rád učit do Říčan u Prahy (skončily v žebříčku jako 1. v ČR), jak spravovat město. „Posouváme se malými krůčky, neboť velké projekty typu obchvat nebo rekonstrukce nemocnice trvají dlouho. Ale kráčíme vpřed. Osobně vidím velkou výhodu v tom, že Turnov je tak akorát velký, aby měl slušné peníze z daňových příjmů a zároveň šel v pohodě řídit,“ dodal.
Místní trápí nedostatek bytů a málo zubařů
Skvělé umístění Turnova v žebříčku však mnohé obyvatele zaskočilo. Bývalý novinář, dnes ředitel českodubského domova důchodců Radim Pochop v Turnově řadu let žije a město vnímá mnohem více kritickým pohledem.
„S ohledem na to, že dosti cestuji po celém Česku, vysoké umístění Turnova mě vždy překvapí. Já osobně bych ho tak vysoko nezařadil. K uvedeným argumentům - délka života, minimum exekucí - asi ano. S pestrou nabídkou pracovních míst, dostupností lékařské péče a kvalitou služeb bych dosti polemizoval. Zkuste sehnat zubaře...,“ zamýšlí se Pochop.
„Osobně vidím největší benefity Turnova v napojení na dálnici, jsme jediné takové město v kraji. A máme krásnou okolní krajinu. Zlepšit se může v mnoha směrech. Zásadní je naprostý nedostatek bytů, nekvalitní dopravní infrastruktura - přetížení centra dopravou, ale i rozbité místní komunikace. Pozoruhodná a ostudná je i zchátralost části ulic přímo v centru města. Ale bydlím tu vlastně rád,“ shrnuje své pocity Radim Pochop.
Frýdlant se krčí u dna
Rozdíl mezi umístěním v žebříčku a reálným vnímáním lidí připouští i společnost Obce v datech, i když ji prý zatím neměřili.
„Nemáme zpracovanou mapu vnímání kvality života obyvatel měst, tedy nejsme schopni určit korelaci vůči Indexu kvality života. Z mapování měst, které si dělají výzkumy spokojenosti obecně vyplývá, že ale vazba mezi pocitem spokojenosti a datovým měřením kvality je. Řazení měst do pořadí je samozřejmě mnohdy kruté, ono rozdíly mezi třeba jednotlivými percentily nejsou absolutně nijak velké. Proto u měst zejména v druhé polovině žebříčku může subjektivně být pocit lidí lepší. Je velkou pravdou, že kvalita života v ČR je celkově vysoká. Takže i města s nižším hodnocením jsou na tom dobře,“ vysvětluje Jan Havránek.
Mezi taková města se zařadil Frýdlant. Skončil na 192. místě z 206 obcí Česka. „Město Frýdlant trpí vyšší nezaměstnaností. V širším okolí chybí i větší nabídka pracovních příležitostí. To koresponduje vysokým podílem osob, kteří jsou zatíženi exekucemi a pobírají dávky hmotné nouze. Oproti roku 2019 došlo i k poklesu počtu obyvatel,“ zmiňuje hlavní příčiny Jan Havránek z Obcí v datech.
Výchozí pozici města v žebříčku vždy ovlivňuje blízkost krajského města. Na mapě je krásně vidět, že dostupnost do významné aglomerace ovlivňuje dramaticky kvalitu života měst.
„Další faktor, který se velmi složitě ovlivňuje, jsou obecně pohraniční oblasti, které ve vzdálenější minulosti hrály významnou roli, nicméně v posledních desetiletích velmi stagnují. Taktéž lze sledovat vazbu na strukturálně postižené regiony, kde se mění podmínky pracovních příležitostí a změna bude ještě velmi dlouhá,“ vysvětluje Havránek.
Problém Frýdlantu jeho poloha, říká starosta
Oslovení lidé z Frýdlantu s tím souhlasí jen zčásti. Mluvčí zdejší radnice Martina Petrášková se ve Frýdlantu narodila a dobře jej zná. Každý den sem dojíždí za prací.
„Nás, co přijíždějí ráno do Frýdlantu, je jen hrstka. Kolony aut míří vždycky ven z města, směrem do Liberce,“ připouští Petrášková. Obratem však dodává, že město se od revoluce velmi proměnilo.
„Město je hezčí než dřív, památky prokoukly, centrum máme opravené. Je tu nemocnice, knihovna, gymnázium i zemědělská škola, máme pivovar i supermarkety. Teď se tu staví továrna na hliníkové výlisky. Všude člověk dojde pěšky, za pár minut je v přírodě. A to, že ležíme za kopcem a je to k nám daleko, to může leckdo vnímat jako výhodu,“ shrnuje Martina Petrášková.
Průzkum společnosti Obce v datech bere s rezervou i starosta Frýdlantu Dan Ramzer. Podle něj je problém Frýdlantu jeho poloha, se kterou nikdo nic neudělá.
„Jsme odříznutí od zbytku kraje jednou silnicí. Bohužel, struktura obyvatel je taková, že ti co po válce přišli, byli zvyklí spíš dostávat, než dávat. Měli to ve svém genomu a bolševik je v tomhle moc nevychoval. I proto je tu dnes nižší vzdělanostní úroveň, více zaměstnanců než živnostníků a podnikatelů. Nepomohla ani recese průmyslu. Ale lepší se to. Rýsuje se nové silniční napojení, vznikají nová pracovní místa, v kase máme 100 milionů, jsme dotačně úspěšní, město se opravuje,“ vyjmenoval Dan Ramzer.
