Turnovská opozice tvrdí, že si tím vedení města staví pomníček a nemyslí na důležitější věci. Městu navíc hrozí, že prohraje spor s dědičkou šlechtického rodu Walderode a bude jí muset vyplácet náhradu za pozemky, které v mezičase již prodalo. Jde v součtu o majetky za 3 miliardy korun. Tento scénář si ale radnice nepřipouští.
„Obě akce, divadlo i knihovnu, budeme letos zatím projektově připravovat. Příští rok se stavebně nejspíš potkají, i když raději bych začal divadlem. Vezmeme si na to další úvěr, nejspíše ve výši 60 milionů korun,“ informoval starosta Turnova Tomáš Hocke (Nezávislý blok).
Už dnes Turnov dluží 112 milionů, letos z nich splatí bankám 16 milionů, dalších 10 milionů činí splátka kontokorentního úvěru. Jen na úrocích dá město bankám milion korun ročně. Prohloubení dluhu o dalších 60 milionů korun není podle starosty rizikové.
„Jistě, řídit město bez dluhů by šlo. Ale všechny investice by se posunuly o několik let. Většina našich akcí je vázána na dotace, tudíž bychom přišli o tuto podporu a nakonec zaplatili mnohonásobně víc, neboť by nám s tím nikdo finančně nepomohl,“ argumentuje starosta.
Problém by mohl nastat, kdyby Turnov neuspěl s dovoláním k Nejvyššímu soudu ve věci restituční kauzy Walderode. Pak by dědička rodu hraběnka Kammerlanderová mohla žádat také o vydání pozemků, které Turnov již prodal nebo na nich něco stojí. Starosta věří, že dovolání dopadne ve prospěch Turnova. A kdyby ne, pak by se prý pokusil o mimosoudní vyrovnání.
„Neexistuje ani soupis těch pozemků. Dopátrat se pozemků podle vlastnictví v roce 1945 bude těžké, dojít k nim v katastru nemovitostí bude administrativně složité. Soud by pak musel řešit, který majetek se má vydat a který ne. Bylo by to na několik let a Turnov tím v současnosti nechci zatěžovat,“ zdůrazňuje Tomáš Hocke.
180 milionů je zdravé zadlužení, míní starosta
Zdravé zadlužení města je podle něj až 180 milionů korun, což prý vychází z kalkulací bank, které Turnovu půjčují. „To je náš strop, kterého ale zatím nedosáhneme. Úvěry si berou lidé, firmy a koneckonců i stát. Nevidím problém v tom, proč si nepůjčit taky,“ tvrdí Tomáš Hocke.
Nahrává mu i fakt, že úrokové sazby se aktuálně pohybují kolem jednoho procenta, což je rekordně nízké. Podle radního Josefa Uchytila (PROTO) je ideální doba půjčovat si peníze.
„Dělal jsem si propočet a zjistil, že za posledních deset let vzrostly naše daňové příjmy o 77 procent a výdaje o 45 procent. Příjmy tedy rostou nad výdaji. A ohrozit by nás mohla jedině nějaká velká recese. Do platebních problémů se Turnov nedostane, v případě potíží jsme schopni se zadlužení během tří, čtyř let zbavit,“ ujišťuje koaliční zastupitel.
Turnov už si půjčil na radnici
V minulosti si už Turnov peníze také půjčoval, banky mu poskytly 60 milionů na stavbu nové radnice, rekonstrukci Nádražní ulice a na vodohospodářské stavby. Ještě předtím si radnice brala úvěr na stavbu areálu Maškova zahrada.
Podle opozice si Turnov ukusuje příliš velké sousto. Zastupitel za ODS Lukáš Bělohradský tvrdí, že městu ročně rostou mandatorní výdaje, tedy takové, jejichž výši nemůže ovlivnit – určuje je totiž vláda. Jde například o platy úředníků. Ty se od roku 2015, kdy činily 254 milionů korun, zvednou v roce 2023 na 350 milionů. A rozpočet s tím příliš nepočítá.
„Vedení města s problémem růstu běžných výdajů dlouhodobě neúspěšně bojuje. To vše se samozřejmě projevuje a bude projevovat v menší dynamice investičních výdajů, které jsou ještě směřovány nikoliv do investic vedoucích k dlouhodobému šetření provozních nákladů, ale naopak do projektů, které nejenže zvýší zadluženost města, ale povedou k dalšímu neúměrnému nárůstu provozních nákladů a snížení schopnosti města provést v budoucnu potřebné investice. Budeme se například u plánované dostavby divadla ptát, jaké budou budoucí provozní náklady a kde se v kultuře ušetří na nadstandard architektonicky úžasné, ale na údržbu a provoz náročné prosklené budovy,“ říká Bělohradský.
ODS, jíž je členem, byla v minulosti v koalici a měla pod svou správou finance. V roce 2014 za éry ODS mělo město úvěry ve výši 100 milionů korun, stejná částka ale Turnovu ležela na účtech. Bělohradský nechce o vyšším zadlužování města slyšet.
„Optimální výše dlouhodobých úvěrů je maximálně mezi 100 až 130 miliony korun z důvodu dobrého hodnocení města z pohledu úvěrujících bank, což se projeví ve výši úrokové sazby. Překročení této hranice se městu prodražuje a náklady na zaplacení úroků pak přerůstají do milionových částek. Na výstavbu nové knihovny a přístavbu divadla město nebude mít dle mého názoru v tomto období dostatek prostředků. Osobně bych se radši držel původně plánovaných 30 až 40 milionů na rekonstrukci a dostavbu divadla a postavil pro širokou veřejnost novou knihovnu a krytý bazén v Maškově zahradě, který by využil pro vytápění teplo z chlazení zimního stadionu,“ míní zastupitel.
Podobný názor má opoziční zastupitel Michal Kříž z ANO. „Teď ještě jsou peníze levné, máme úrok kolem procenta. Mně ale vadí, kam ty peníze jdou. Divadlo i knihovna nám navýší provozní výdaje a na jiné investice nezbude. Pokud se sníží daňové příjmy, bude to ještě horší. Mnohem víc by se mi líbilo, kdyby město investovalo jinam, například se postavil sjezd na dálnici v Ohrazenicích, parkovací dům v centru nebo se začalo jednat s developery o stavbě nového supermarketu. Lidi totiž netrápí, jestli mají novou knihovnu a opravené divadlo, ale spíš že nemají v centru kde zaparkovat, že je problém ráno dovézt děti do školy, že jim odpolední nákup zabere hodinu nebo že v centru města máme na Koňském trhu brownfield,“ kritizuje Kříž.
