Tábora se zúčastnila i matka Klára se synem Honzíkem.

Tábora se zúčastnila i matka Klára se synem Honzíkem. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Rodiče postižených dětí se na táboře učili porozumět svým potomkům

  • 0
Na táboře v Doksech u Máchova jezera se setkalo šestnáct rodin s postiženými dětmi. Učili se, jak ulehčit život sobě i svým potomkům. "Je to pro ně také jistým způsobem relaxace," říká koordinátorka projektu Lucie Hejralová.

Matka drží v náručí malého Ríšu. Přestože mu jsou tři roky, nechodí. Snem jeho rodičů však není, aby se postavil na vlastní nohy. Veškeré úsilí věnují tomu, aby dokázal vzpřímeně sedět a postupně je začal vnímat. Přesto se zdá, že rodiče nešťastní nejsou. Na táboře zkoušejí fyzioterapii, canisterapii nebo rozvíjet jeho dovednosti ve tvůrčí dílně.

Jeden den je na programu muzikoterapie. Děti sedí v kruhu u svých maminek. Holčička leží, postavit se nemůže. Další klučík, zhruba šestiletý, zase na učitelku pokřikuje a nedochází mu, že by to neměl dělat. Malý Honzík zase u maminky dlouho nevydrží. Musí pobíhat tam, kam chce on. Jinak je zle. Odmítá dělat hromadně to, co ostatní.

"S Honzou také doma v Jablonci chodíme k logopedce, cvičili jsme Vojtovu metodu. Začínáme dělat chirofonetiku a docházíme na hipoterapii," vyjmenovává aktivity maminka čtyřletého Honzíka. Dochází zhruba třikrát do týdne ke specialistům a přesto pobyt, který organizuje Středisko rané péče v Liberci, matku Kláru naučil novým věcem.

Hodně jí dala přednáška speciální pedagožky z Prahy Romany Straussové, která pomáhá lidem s autismem. "Honzík má pravděpodobně dětský autismus. Dělá stále věci dokola a fascinují ho čísla a písmenka, a to kdekoliv. V počítači, v televizi, v časopise, na autě," říká matka.

Na přednášce Komunikace u dětí, se pedagožka snažila rodičům vysvětlit, jak dítě s autismem vnímá svět. Jednotlivým věcem nerozumí, vše má spojeno jakoby v jeden film.

Zkusíme metodu kartiček, říká matka

Většina autistů nechce mluvit a nebo naopak mluví hodně, ale absolutně nerozumí tomu, co říkají. "Jeden chlapec od rána do večera říkal pohádky. Nejenže jim vůbec nerozuměl, ale neznal ani význam slov jako je například princezna. Najít řeč s těmito dětmi je asi nejobtížnější," vysvětluje Straussová.

Na pobyt přijelo celkem pět rodin, které musejí bojovat s autismem. "Všechny jsou z Libereckého kraje. Ostatní rodiny z Královéhradeckého kraje a kraje Ústeckého mají děti se zrakovým, sluchovým nebo kombinovaným postižením," uvedla koordinátorka sociálních služeb Střediska pro ranou péči Lucie Hejralová.

Cílem tábora není rodiče pouze seznámit s něčím novým. Logopedii, vířivky, fyzioterapii, chirofonetiku nebo canisterapii ve většině případech rodiče znají.

"Naším cílem je, aby celá rodina našla alespoň na chvíli bezpečný prostor a mohla navázat nové kontakty. Při té příležitosti se mohou také přiučit, jak dítěti lépe porozumět a komunikovat s ním," dodala Hejralová.

Pro matky byly přínosné večerní přednášky. "Budeme opět zkoušet metodu kartiček. Honzík nám přinese kartičku, na které bude to, co chce. Když to splní, my mu navíc dáme odměnu. Pokud pochopí jednu kartičku, přidáme druhou a tak dále," říká maminka s nadějí v hlase.