Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Místo hory papírů má učitel ve Finsku svobodu, vzpomíná na pobyt pedagožka

  6:14aktualizováno  6:14
Žádné inspekce ani žádné ministerské kontroly. Školy ve Finsku se bez nich na rozdíl od Česka obejdou. Práci učitelů nastavují zrcadlo jen rodiče a ředitel. Takové zkušenosti si přivezla ze Skandinávie Milena Hanyková, výchovná poradkyně a učitelka z liberecké Střední odborné školy (SOŠ) Jablonecká.

Milena Hanyková si z cesty po Finsku přivezla řadu cenných zkušeností. Nejvíce ji zaujalo, že tamní učitelé neztrácejí čas s byrokracií a nejsou tolik zavaleni papírováním. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Spolu s kolegyní z pracoviště školy při Jedličkově ústavu navštívila Finsko díky programu Erasmus+. Ve Finsku s nimi bylo více než sto pedagogů z řady zemí Evropy.

„Ve Finsku jsem se kromě jiného dozvěděla, že tam ve srovnání s Českem výrazně vzrostl počet studentů odborných škol. V roce 2004 jich bylo sto čtyřicet osm tisíc, v roce 2015 už sto sedmdesát tři tisíc,“ říká Hanyková.

„Učitelé neztrácejí čas byrokracií.“

„Nejvíc mě upoutalo, že učitelé ve Finsku neztrácejí čas s byrokracií, zatímco my jsme papírováním zavaleni. Finský pedagog má ve třídě naprostou svobodu, ale také velikou zodpovědnost. Hodně záleží na jeho sebehodnocení a zpětné vazbě. Hlavní je spolupráce s rodiči a vše se podřizuje společnému zájmu, aby se dítě ve škole co nejvíce naučilo a cítilo se tam dobře.“

Pokud se žáci ve finské škole dostanou do potíží a přestanou zvládat nějaký předmět, rodiče sami přijdou za učiteli. „Rodiče si nechají v klidu vysvětlit, v čem je problém. Pak se domluví s učitelem na postupech, jakými se dá dosáhnout toho, aby dítě přestalo zaostávat za ostatními,“ tvrdí Hanyková.

„Ve Finsku děti nedostávají domů žádné úkoly. Nechala jsem se inspirovat a dávám našim žákům jen dobrovolné rozvojové úkoly. Záleží na nich, jestli je udělají, aby se dobře připravili na písemnou práci.“

Ve Finsku dostávají děti méně učiva

Hanyková dodala, že se ve finských školách neprobírá zdaleka tak hodně učiva jako v Česku. „U nás dostanou děti podle osnov tolik informací, že je ani nedokážou vstřebat a rychle zapomenou, co se se naučili,“ upozorňuje Hanyková.

„Ve Finsku vycházejí ze staré čínské moudrosti, že žák nejlépe porozumí tomu, co má spojené s nějakým silným zážitkem. Škola ve Finsku nestojí na výběru a odpovědnosti založené na testování, ale na spravedlnosti a odpovědnosti založené na pravdě.“

Podle Hanykové mají učitelé ve Finsku na žáky a studenty mnohem víc času než v Česku. „Je to díky tomu, že za rok učí jen sto devadesát dní a mají necelých šest set hodin. Tedy asi tři hodiny denně,“ vysvětluje Hanyková. „Čeští učitelé stráví ve třídách podstatně víc času a mají tak méně času na přípravu výuky.“

Devadesát procent učitelů je spokojeno se svou prací

Průměrným počtem vyučovacích hodin na jednoho učitele za rok se k Finsku blíží Japonsko. „Ve Finsku jsme mohli vidět výsledky průzkumu mezi pedagogy. Devadesát procent z nich je spokojeno se svou prací, sedmdesát procent z nich by ji nevyměnilo za nic jiného. Šedesát procent si myslí, že společnost jejich práci uznává,“ tvrdí Hanyková.

„Myslím si, že podobný dotazník by v naší republice dopadl výrazně hůře. Studium pedagogiky přitahuje ve Finsku na české poměry obrovské množství uchazečů. Přijmou jen deset procent z nich.“

Průměrný plat učitele na základních školách dosahuje ve Finsku 3 500 eur, na nižších středních školách 3 900 eur a na vyšších středních školách 4 500 eur. V přepočtu se jedná přibližně o 91 tisíc korun, 101 tisíc korun a 117 tisíc korun.

„Žáci a studenti neplatí nic za dopravu do škol a ani za stravování,“ prozrazuje Hanyková. „K obědu přitom nedostávají čtyři knedlíky s omáčkou. Jídlo si vybírají z rautových stolů: zeleninové saláty, různá masa i přílohy podle svých představ. Vše si po sobě potom uklidí a nádobí roztřídí do připravených košů do myčky.“

Do zahraničí odjede dalších sedm učitelů

Díky programu Erasmus+, v němž škola uspěla s projektem nazvaným Mobilita SOŠ Liberec, vycestovalo do zahraničí pět pedagogů. „Nové věci se učili nejen ve Finsku, ale také v Irsku a ve Španělsku,“ doplňuje Hanyková.

Projekt Mobilita probíhal v letošním a loňském roce. Čtyři učitelky poznaly během sedmidenních pobytů v zahraničí výuku na základních i středních školách a chodily na odborné přednášky. Jeden učitel získal přehled o novinkách v oblasti počítačových technologií.

„Projekt měl mezi našimi pedagogy velký ohlas, proto jsme požádali o grant také v letošním roce,“ konstatoval ředitel střední odborné školy Milan Adamec.

„Nyní jsme se dozvěděli, že náš projekt uspěl. Do zahraničí odjede sedm učitelů, tedy víc než minule. Pocestují například na Slovensko ale také na Island. Kromě kurzů a seminářů navštíví také školy a při takzvaném stínování poznají, jak se učí jinde. Jeden z pedagogů chce získat know-how pro digitalizaci naší školy. Všechny projekty vždy připravujeme tak, abychom vytvořili co nejlepší podmínky pro naše žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.“

Žáci mohou pracovat jako švadlenky či zahradnice

Podle Hanykové uspěla SOŠ Jablonecká v uplynulých letech s projekty za takřka dvacet milionů korun. Posloužily hlavně ke vzdělávání učitelů a k vybavení školy.

Do střední školy Jablonecká chodí asi 300 děvčat a chlapců s různými handicapy. Někteří z nich mají složité rodinné zázemí. Na SOŠ Jablonecká přijímají pouze žáky s doporučením z pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra. V třídách se učí nejvýše čtrnáct žáků.

Po ukončení školy mohou pracovat jako švadlenky, zahradnice, pokojské, strojaři, zedníci, dlaždiči, umí obsluhovat jednoduché stroje nebo pracují v restauračních kuchyních.



Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Ať prezident počká. Rada nejdřív chválil tým: Můžeme soupeřit s každým

Jablonecký trenér Petr Rada huláká na své svěřence během utkání proti pražské...

Dorazil mezi novináře, pustil se do hodnocení zápasu a vtom mu začal vyzvánět telefon. „Omlouvám se, to je prezident....



Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...

Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Simonova vila v Liberci vstala z mrtvých, zachránil ji Vojtěch Pražma

Vila v Liberci vyrostla v letech 1926-1929 v zahradě mezi dnešní Husovou a...

Dvacátá léta byla dobou mnoha stylů. Jedním z nich byl art deco vycházející ze secese, který si pohrával se stylizací...

Další z rubriky

Vrtákový zloděj nahání v Českém ráji strach majitelům rodinných domů

Ilustrační snímek

Vrtákový znovu řádil v Turnově. Před několika dny v noci neslyšně udělal otvor do rámu francouzského okna v rodinném...

Liberecké ANO chce zbourat bazén a stavět nový. Babiš mluví o ptákovině

Problémy bazénu způsobují vysloužilé technologie.

Zbourat libereckou plaveckou halu a postavit s pomocí státní dotace novou v městském Sport parku, do něhož patří také...

Kopec, který je děravý jak ementál. Jeskyně lákají takřka půl století

Bozkovské dolomitové jeskyně lákají do svých chodeb návštěvníky už téměř půl...

Bozkovské dolomitové jeskyně svou miliony let vytvářenou krásou lákají lidi do svých chodeb už téměř půl století. První...

HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů
HUBNUTÍ: Dvojnásobná maminka zhubla 20 kilogramů

Maminka pod přezdívkou Adenka84 dokazuje, že opravdu lze omládnout! Během pár měsíců zhubla dvacet kilogramů – se dvěma dětmi, při návratu do práce a potížích se štítnou žlázou.

Najdete na iDNES.cz