Místo hory papírů má učitel ve Finsku svobodu, vzpomíná na pobyt pedagožka

  6:14aktualizováno  6:14
Žádné inspekce ani žádné ministerské kontroly. Školy ve Finsku se bez nich na rozdíl od Česka obejdou. Práci učitelů nastavují zrcadlo jen rodiče a ředitel. Takové zkušenosti si přivezla ze Skandinávie Milena Hanyková, výchovná poradkyně a učitelka z liberecké Střední odborné školy (SOŠ) Jablonecká.

Milena Hanyková si z cesty po Finsku přivezla řadu cenných zkušeností. Nejvíce ji zaujalo, že tamní učitelé neztrácejí čas s byrokracií a nejsou tolik zavaleni papírováním. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Spolu s kolegyní z pracoviště školy při Jedličkově ústavu navštívila Finsko díky programu Erasmus+. Ve Finsku s nimi bylo více než sto pedagogů z řady zemí Evropy.

„Ve Finsku jsem se kromě jiného dozvěděla, že tam ve srovnání s Českem výrazně vzrostl počet studentů odborných škol. V roce 2004 jich bylo sto čtyřicet osm tisíc, v roce 2015 už sto sedmdesát tři tisíc,“ říká Hanyková.

„Učitelé neztrácejí čas byrokracií.“

„Nejvíc mě upoutalo, že učitelé ve Finsku neztrácejí čas s byrokracií, zatímco my jsme papírováním zavaleni. Finský pedagog má ve třídě naprostou svobodu, ale také velikou zodpovědnost. Hodně záleží na jeho sebehodnocení a zpětné vazbě. Hlavní je spolupráce s rodiči a vše se podřizuje společnému zájmu, aby se dítě ve škole co nejvíce naučilo a cítilo se tam dobře.“

Pokud se žáci ve finské škole dostanou do potíží a přestanou zvládat nějaký předmět, rodiče sami přijdou za učiteli. „Rodiče si nechají v klidu vysvětlit, v čem je problém. Pak se domluví s učitelem na postupech, jakými se dá dosáhnout toho, aby dítě přestalo zaostávat za ostatními,“ tvrdí Hanyková.

„Ve Finsku děti nedostávají domů žádné úkoly. Nechala jsem se inspirovat a dávám našim žákům jen dobrovolné rozvojové úkoly. Záleží na nich, jestli je udělají, aby se dobře připravili na písemnou práci.“

Ve Finsku dostávají děti méně učiva

Hanyková dodala, že se ve finských školách neprobírá zdaleka tak hodně učiva jako v Česku. „U nás dostanou děti podle osnov tolik informací, že je ani nedokážou vstřebat a rychle zapomenou, co se se naučili,“ upozorňuje Hanyková.

„Ve Finsku vycházejí ze staré čínské moudrosti, že žák nejlépe porozumí tomu, co má spojené s nějakým silným zážitkem. Škola ve Finsku nestojí na výběru a odpovědnosti založené na testování, ale na spravedlnosti a odpovědnosti založené na pravdě.“

Podle Hanykové mají učitelé ve Finsku na žáky a studenty mnohem víc času než v Česku. „Je to díky tomu, že za rok učí jen sto devadesát dní a mají necelých šest set hodin. Tedy asi tři hodiny denně,“ vysvětluje Hanyková. „Čeští učitelé stráví ve třídách podstatně víc času a mají tak méně času na přípravu výuky.“

Devadesát procent učitelů je spokojeno se svou prací

Průměrným počtem vyučovacích hodin na jednoho učitele za rok se k Finsku blíží Japonsko. „Ve Finsku jsme mohli vidět výsledky průzkumu mezi pedagogy. Devadesát procent z nich je spokojeno se svou prací, sedmdesát procent z nich by ji nevyměnilo za nic jiného. Šedesát procent si myslí, že společnost jejich práci uznává,“ tvrdí Hanyková.

„Myslím si, že podobný dotazník by v naší republice dopadl výrazně hůře. Studium pedagogiky přitahuje ve Finsku na české poměry obrovské množství uchazečů. Přijmou jen deset procent z nich.“

Průměrný plat učitele na základních školách dosahuje ve Finsku 3 500 eur, na nižších středních školách 3 900 eur a na vyšších středních školách 4 500 eur. V přepočtu se jedná přibližně o 91 tisíc korun, 101 tisíc korun a 117 tisíc korun.

„Žáci a studenti neplatí nic za dopravu do škol a ani za stravování,“ prozrazuje Hanyková. „K obědu přitom nedostávají čtyři knedlíky s omáčkou. Jídlo si vybírají z rautových stolů: zeleninové saláty, různá masa i přílohy podle svých představ. Vše si po sobě potom uklidí a nádobí roztřídí do připravených košů do myčky.“

Do zahraničí odjede dalších sedm učitelů

Díky programu Erasmus+, v němž škola uspěla s projektem nazvaným Mobilita SOŠ Liberec, vycestovalo do zahraničí pět pedagogů. „Nové věci se učili nejen ve Finsku, ale také v Irsku a ve Španělsku,“ doplňuje Hanyková.

Projekt Mobilita probíhal v letošním a loňském roce. Čtyři učitelky poznaly během sedmidenních pobytů v zahraničí výuku na základních i středních školách a chodily na odborné přednášky. Jeden učitel získal přehled o novinkách v oblasti počítačových technologií.

„Projekt měl mezi našimi pedagogy velký ohlas, proto jsme požádali o grant také v letošním roce,“ konstatoval ředitel střední odborné školy Milan Adamec.

„Nyní jsme se dozvěděli, že náš projekt uspěl. Do zahraničí odjede sedm učitelů, tedy víc než minule. Pocestují například na Slovensko ale také na Island. Kromě kurzů a seminářů navštíví také školy a při takzvaném stínování poznají, jak se učí jinde. Jeden z pedagogů chce získat know-how pro digitalizaci naší školy. Všechny projekty vždy připravujeme tak, abychom vytvořili co nejlepší podmínky pro naše žáky se speciálními vzdělávacími potřebami.“

Žáci mohou pracovat jako švadlenky či zahradnice

Podle Hanykové uspěla SOŠ Jablonecká v uplynulých letech s projekty za takřka dvacet milionů korun. Posloužily hlavně ke vzdělávání učitelů a k vybavení školy.

Do střední školy Jablonecká chodí asi 300 děvčat a chlapců s různými handicapy. Někteří z nich mají složité rodinné zázemí. Na SOŠ Jablonecká přijímají pouze žáky s doporučením z pedagogicko-psychologické poradny či speciálně pedagogického centra. V třídách se učí nejvýše čtrnáct žáků.

Po ukončení školy mohou pracovat jako švadlenky, zahradnice, pokojské, strojaři, zedníci, dlaždiči, umí obsluhovat jednoduché stroje nebo pracují v restauračních kuchyních.

Nejčtenější

Dopravu v Česku na řadě míst komplikuje sníh, na D1 na Vysočině ležel strom

Sníh na dálnici D1 u Měšína (Vysočina) - 11.12.2018

Dopravu v Česku komplikuje sněhová pokrývka. Na Vysočině jsou silnice sjízdné jen se zvýšenou opatrností, v kraji...

Nahá těla stoupala mezi zasněženými smrčky. Otužilci vyrazili na Ještěd

Skupina otužilců vyrazila pěšky na Ještěd.

Bez bundy, dokonce i bez mikiny nebo trička. Jenom v botách, kraťasech a kulichu vyrazila v sobotu šestice otužilců na...

Lyžařům hrozí problémy na cestě do Jizerek, spolek zablokoval solení silnic

Ilustrační snímek

Silničáři v Jizerských horách nesmí solit důležité vozovky, které protínají místní chráněnou krajinnou oblast. Důvodem...

KOMENTÁŘ: Je čas vymazat Liberec. Česko, země sportovním akcím zaslíbená

Finští fanoušci během finálového zápasu mistrovství světa proti Švédsku.

Medaili, o které snili, nemají, a po dvou letech jsou zase ve sportu, jemuž i nadále vévodí čtyři stejné země, až těmi...

ANKETA: Krajská města zdobí vánoční stromy, vyberte ten nejkrásnější

Vánoční strom

Centra měst ovládla vánoční atmosféra, ke které patří i ozdobené vánoční stromy. Jako už tradičně mohou čtenáři...

Další z rubriky

Průmyslové podniky kdysi znečistily vodu, nová technologie ji teď čistí

Ilustrační snímek

Kvalitnější pitná voda poteče teď obyvatelům Turnova, Ohrazenic, Přepeří, Kacanov a Olešnice. Obce jsou totiž napojeny...

Zakázku dostala firma, kde dělala starostka. Nové vedení projekt stoplo

Kandidátka na novou předsedkyni ČSSD Romana Žatecká. (18.2.2018)

Firma, kde čtyři roky pracovala bývalá starostka České Lípy Romana Žatecká, měla městu vytvořit za 430 tisíc webové...

Kvůli vyhlídce na Troskách se lidé bouřili, odhalí nová kniha o Českém ráji

„V Českém ráji slouží za rozhledny spíše věže starých hradů, skalní vyhlídky a...

Tři roky bádání, fotografování v různých ročních obdobích a v nohách stovky kilometrů. Tak by se dala shrnout práce na...

Najdete na iDNES.cz