Rudolf Dreithaler získal dům po dvaceti letech právních sporů.

Rudolf Dreithaler získal dům po dvaceti letech právních sporů. | foto: Adam Pluhař, MF DNES

Spor o pozemek zabavený podle Benešových dekretů bude řešit Ústavní soud

  • 7
Až Ústavní soud se bude zabývat sporem libereckého restituenta německé národnosti Rudolfa Dreithalera se státem kvůli pozemku neoprávněně zabaveného komunisty. V Liberci totiž vznikl paradox. A stát chce znát odpověď, jak podobné případy řešit.

Stát předkům Dreithalera zabavil dům ve Valdštejnské ulici 285/9 dne 26. listopadu 1949. Zneužil přitom Benešových dekretů. Po dvaceti letech právních bojů získal dům až Rudolf Dreithaler. Jenže mu stále nepatří pozemek.

A Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových za něj chtěl roční nájem 39 tisíc korun.

To ale restituent Dreithaler odmítal. „Stát naši rodinu připravil o majetek, dům i pozemek, který od zakoupení tvořily jeden celek,“ říká Rudolf Dreithaler.

Stát proto Dreithalera zažaloval pro bezdůvodné obohacení a začala další soudní tahanice. Okresní soudy sice daly Dreithalerovi dvakrát zapravdu, stát se ale vždy odvolal. V červnu krajský soud odvolání definitivně zamítl.

Mimo jiné konstatoval, že majetek byl odebrán neoprávněně. Zmínil, že stát vůči Dreithalerovi nepostupoval dostatečně vstřícně a v souladu s dobrými mravy.

Stát měl zvolit bezúplatné používání, zaznělo u soudu

„Stát by měl zvolit bezúplatné používání,“ zaznělo v rozhodnutí soudu.
Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových ale nyní podá podnět Ústavnímu soudu, aby záležitost posoudil.

„Důvodem podání k Ústavnímu soudu je nejednotnost rozhodování obecných soudů v obdobných věcech,“ zmínil Radek Ležatka, tiskový mluvčí Úřadu pro zastupování státu ve věcech majetkových.

„Jestliže soud zamítl žalobu na vydání bezdůvodného obohacení pro údajný rozpor s dobrými mravy, vznikla otázka, jestli i běžný vlastník pozemku, na němž se nachází stavba dotčená Benešovými dekrety, může inkasovat nájemné. Podle nynějšího názoru soudu nikoliv, což je v rozporu s dosavadními výklady, které má stát k dispozici,“ vysvětlil důvod podání k Ústavnímu osudu Radek Ležatka.

„Ústavní soud by proto měl posoudit, jaká jsou práva a povinnosti vlastníka nemovitosti, na kterém stojí stavba cizího vlastníka. Neboť v současné době stát vlastní pozemek, ale nemůže minimálně z jeho poloviny vybírat nájemné, ač mu to zákon nakazuje,“ dodal.

Zákon o majetku státu mimo jiné ukládá vymáhat placení nájemného, pokud na státním pozemku stojí stavba jiného vlastníka. Tento výklad zastává i Ministerstvo financí. Potvrdila to i kontrola případu a zároveň nezjistila žádné pochybení.

Nikdo nepožádal o pozemek pod budovou

Rudolf Dreithaler v 90. letech požádal o vydání budovy a polovinu získal. Druhou polovinu domu Dreithaler v roce 2014 odkoupil od nestátního subjektu za 816 667 korun.

„Nikdy ale nepožádal stát o vydání pozemku pod budovou, který tak zůstal ve vlastnictví státu dodnes,“ tvrdí Radek Ležatka. Úřad nabízel, aby si Dreithaler pozemek odkoupil.

Ten to ale za 860 tisíc korun odmítá. „Nebudu si kupovat vlastní pozemek, který byl konfiskován,“ říká.

„Slyšel“ by jen na odkup za symbolickou korunu. Odmítá i tvrzení, že o pozemek nepožádal. „Jestliže byl majetek konfiskován jako celek, tedy dům a pozemek, v jeden den, jeden rok, měl být jako celek navrácený. Já jsem navíc v roce devadesát dva požádal o dům i pozemek. Vycházeli jsme z toho, co bylo v pozemkových knihách. Tam je jasně napsáno, že majetek konfiskovalo město,“ reagoval Dreithaler.

Úřad chce od Ústavního soudu získat stanovisko, jaký může být dopad na podobné případy. A doufá i v získání právního výkladu.

„Aby stát neporušoval ostatní zákonné předpisy, například zákon o majetku státu. Ten totiž mimo jiné ukládá vymáhat placení nájemného v případech, kdy stojí na státním pozemku stavba jiného vlastníka,“ dodal Radek Ležatka.