Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Středověká hrnčířka omylem vypálila otisk své ruky. Po staletích ho našli

  18:56aktualizováno  18:56
Depozitář českolipského muzea ukrýval tři desetiletí unikátní otisk ruky středověké hrnčířky, který vznikl podle všeho omylem. Při zpracovávání velkého souboru z naleziště v někdejší hrnčířské čtvrti ho nyní objevil jeden z archeologů.

Otisk ruky zanechal stopu na rozbitém keramickém hrnci. Pochází pravděpodobně ze čtrnáctého až patnáctého století, kdy prožívala hrnčířská čtvrť zlatou éru a s keramikou se čile obchodovalo.

Fotogalerie

„Domníváme se, že ruka patřila ženě, anebo dítěti. Prsty jsou spíše drobnější, a možná půjde o levou ruku, ale to už bychom moc spekulovali. Nicméně z historických pramenů můžeme říci, že keramické nádoby vyráběly častěji ženy, nežli muži,“ přiblížil vedoucí archeolog Vladimír Peša.

Že se otisk na keramický předmět dostal, archeolog přičítá chybě, kterou hrnčíři při výrobě udělali.

„Zřejmě šlo o to, že společně s ostatními výrobky se vypálila i mísa, z níž se brala hlína. A tak tam zřejmě zůstal i nalezený otisk ruky,“ přiblížil Peša.

Otisk objevil archeolog při inventarizaci

Kus střepu objevil archeolog v depozitáři při inventarizaci. „Z toho samotného předmětu sice nelze říci, jak je starý, opíráme se nicméně o celý soubor ostatních nálezů. Z historického pohledu jsou sice důležitější předměty, které umožňují dataci, ale tento objev je zajímavý především pro svůj příběh,“ přiblížil Peša.

Výzkum hrnčířské čtvrti

Hrnčířská čtvrť leží za řekou Ploučnicí a podrobně byla prozkoumaná už na konci sedmdesátých let při stavbě sídliště.

Výzkumy poté pokračovaly až do let devadesátých. Dodnes patří vedle vodního hradu Lipý k nejrozsáhlejším archeologickým průzkumům na území České Lípy.

V expozici muzea je pouze část předmětů z naleziště, větší množství nádob skončilo na odpadlišti hrnčířské čtvrti.

S tak velkým a zřetelným otiskem se dosud archeologové pochlubit nemohli. „Třeba v pravěké keramice máme povrchové otisky prstů, otisky kůže,“ podotýká archeolog.

Zda může být mezi nálezy schovaný ještě nějaký zajímavý, to Peša říci neumí. „Je tam ještě určitá část, kterou potřebujeme přetřídit, tak uvidíme,“ dodává.

Archeologie umí datovat keramiku podle tvaru horního okraje, která se mění podle jednotlivých století.

Hrnčířská čtvrť vznikla dřív než město

Hrnčířská čtvrť je z pohledu odborníků mimořádnou záležitostí. Fungovat začala už ve třináctém století, tedy ještě v době, než bylo založeno město Česká Lípa.

S keramikou se tehdy obchodovalo. Archeologům se dokonce daří určit hranice, kam se českolipské zboží dováželo a kde už začínalo území hrnčířů v Pojizeří.

„Českolipská keramika byla modernější, navazovala na nové trendy ze západu. Ta pojizerská byla z hrubšího materiálu, tmavě pálená a nemá ani červenou malbu, ale vyrývané ornamenty. Českolipští hrnčíři se snažili, aby byla jejich keramika líbivá, před vypálením ji pomalovávali červenou hlinkou, tedy hlínou z obsahem železa,“ přiblížil Peša.

Autor:


Nejčtenější

Na vrcholku Ještědu hořel les, hasiči nasadili vrtulník a letadlo

Požár lesa na Ještědu pomáhají hasit i letadla (13.8. 2018).

Stovka hasičů likvidovala šest hodin požár na vrcholku Ještědu. Vzplanul zde lesní porost. Kvůli svažitému terénu...

Nechci dělat mizernou mouku, říká mlynář a chce prorazit do řetězců

Dosud zákazníci mouku z mlýnu Daniela Pernera nemohli koupit v maloobchodech....

Nechci být nejlevnější, ale nejlepší. Krédo, které provází majitele mlýna ve Svijanech Daniela Pernera už řadu let. A...



Nezmarův recept na posily: Nebrat ty nejlepší, ale nejvhodnější

Jan Nezmar

Když v posledním půlroce kariéry nakukoval do manažerské práce, ocitl se u zrodu pozoruhodné kooperace - v létě 2012...

Zápřednice vyděsila lidi ve Cvikově. Jako píchnutí vosy, uklidňuje odborník

Zápřednice jedovatá chránící kokon s vajíčky. Výrazná kusadla jí v tom pomáhají.

Ve Cvikově se objevil jeden z nejjedovatějších pavouků žijících v Česku. Zápřednici jedovatou vyfotili lidé v...

VIDEO: Muž našel v lese 158 grošů z doby Václava II. a Jana Lucemburského

Vysocký poklad, nalezený před týdnem, obsahuje 41 grošů Václava II. s nápisem...

Zatím se koupou v destilované vodě ve dvou plastových miskách a vypadají docela obyčejně. Ale tak velký poklad...

Další z rubriky

Stavba cyklostezky u Jizery narazila na skalnaté údolí a zátopovou oblast

Jezdci na bicyklech na cyklotrase Greenway Jizera.

Měl to být ráj cyklistů, místo toho stavba cyklostezka Greenway Jizera stojí. Naráží na to, že se zatím neví, kudy...

Ztracené filmové záběry ze srpna 1968 v Liberci se po letech našly

Záběry z filmové kamery zachycují i současné Šaldovo náměstí.

Ještě 19. srpna 1968 si Ivo Lajksner z Liberce užíval krásného léta. Zrovna se s manželkou vracel ze zájezdu do...

Nezastavitelní míří do Adršpašských skal. Pomozte pohybem handicapovaným

Birell bránou projíždí na kole šestinásobný paralympijský vítěz Jiří Ježek.

Nepřízeň osudu, ale zároveň obrovská vůle a touha pokračovat v aktivním životě, sportovat, být i nadále přínosem svému...

Najdete na iDNES.cz