Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Ústavní zákon o vracení půdy Polsku nikdy neprojde, věří starostové

  17:40aktualizováno  17:40
Starostové obcí v Libereckém kraji, ve kterých stát hledá pozemky k navrácení Polsku, jednali v Chrastavě se zástupci ministerstva vnitra. A odcházeli spokojeni. Pokud by k vypořádání více než 50 let starého územního dluhu skutečně došlo, musel by se přijmout nový ústavní zákon. A v to samosprávy nevěří.

Stát hledá na Liberecku a Frýdlantsku něco přes 120 hektarů, kterým by se Polsku revanšoval. Dotčené obce - Chrastava, Bulovka a Horní Řasnice - jsou jednoznačně proti.

Stejný názor má i Liberecký kraj. Ten jako vhodné řešení vidí finanční odškodnění. Starostové se pak domnívají, že Polsko nemá na česká území právní nárok.

Ministerstvo vnitra to ale vidí jinak.

„Máme jasné stanovisko od odboru mezinárodní spolupráce EU ministerstva vnitra a to deklaruje, že existuje na území právní nárok,“ uvedla v Chrastavě náměstkyně ministra vnitra Jana Vildumetzová.

Ministerstvo nyní hledá určitou rezervu. Celkem bylo na území čtyř krajů vytipováno 150 hektarů, potřeba bude nejvýše 50. „Když se podaří s církvemi dohodnout, tak možná hektarů bude jen deset,“ informovala Vildumetzová.

Po obcích teď ministerstvo chce informace, zda se na dotčených pozemcích nenachází například strategická infrastruktura, prameniště toků, zdroje minerální vody, nebo ložiska nerostných surovin.

„Stanovisky obcí se budeme detailně zabývat. Pokud jsou někde nerostné suroviny, nebylo by samozřejmě pro nás výhodné tyto pozemky vydávat,“ dodala náměstkyně.

Vildumetzová též upozornila, že vláda se nejdříve snažila o finanční vyrovnání, ale polská strana akceptovala pouze územní narovnání.

Nejhlasitější kritik vydání pozemků, starosta Chrastavy Michael Canov, odcházel z jednání s optimismem.

„Takže je rozhodnuto. Veškeré debaty o těch pozemcích už teď bude jen hra okolo. Jsem rád, že Česká republika žádných 368 hektarů do rukou cizí mocnosti nevydá. Musel by se schválit nový ústavní zákon. Věřím ve své spoluobčany na poslaneckých místech, že se nikdo z nich nebude chovat tak, aby vlastní zemi připravil o její svrchované území,“ uvedl Canov.

Starostovi Horní Řasnice Radku Halounovi se nelíbí, že na Frýdlantsku stát vytipoval třetinu ze všech pozemků v Česku, které se mají vydat Polsku. „Jsme tím nejvíce postiženi. Jelikož jde o věc tehdejšího Československa, zajímalo by mě, jak se k tomu staví Slováci, jestli i tam se budou vydávat pozemky,“ řekl Haloun.

Měli jste přijet dřív, vyčetl ministerstvu hejtman

Hejtman Martin Půta uvedl, že je sice rád, že se ministerstvo přijelo podívat na místo, ale že tak mohlo učinit dříve, než začalo rozesílat dotčeným obcím dopisy. „Mohli jsme si tak ušetřit spoustu emocionálních výstupů,“ dodal Půta.

„Při nejbližší příležitosti budu přesvědčovat i pana prezidenta o tom, aby se svým polským protějškem jednal o tom, zda by přeci jen nebylo lepší to územní narovnání lepší řešit jiným způsobem, než je posunování hranic. Protože to podle mne česko-polské vztahy nijak nevylepšuje,“ doplnil hejtman.

Nároky Polska vznikly jako důsledek sporu o Těšínsko, který se mezi Československem a Polskem vedl od rozpadu Rakousko-Uherska v roce 1918. K dohodě a podepsání mezistátní smlouvy došlo v roce 1958.

Tehdy se s konečnou platností vytyčily státní hranice. Hranice se zkrátila o 80 kilometrů a na 85 místech se pozemky českých majitelů ocitly na polské straně nebo naopak. Přestože se uskutečnilo územní narovnání, Polsko spočítalo, že přišlo o 368 hektarů, a po roce 1989 byl spor obnoven. České vlády se územní dluh snaží vyřešit přes dvacet let.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Plánovaný návrh počítá s 25 metrů dlouhým plaveckým bazénem s třemi dráhami a...
Koupaliště za 76 milionů nechceme, rozhodli v referendu Jilemničtí

Obyvatelé Jilemnice odmítli v referendu plánovanou výstavbu koupaliště za zhruba 76 milionů korun. Proti stavbě se vyslovilo bezmála 82 procent zúčastněných.  celý článek

Jan Pipiš (vlevo) a Miroslav Michlovský letí do USA uspět v extrémním hasičském...
Čeští hasiči chtějí uspět v extrémním závodě a zapsat se do síně slávy

Stát se prvními Čechy, kteří se zapíší do světové síně slávy extrémního požárního sportu a poměřit síly se stovkami hasičů z celého světa na mistrovství světa...  celý článek

Erwin Cettineo, který žil v Liberci v letech 1903 až 1985, tramvaje miloval....
Tramvaje byly Italovou láskou, z jeho fotek vznikla kniha

Dluh jednomu z nejpilnějších fotografů libereckých a jabloneckých tramvají, který během více než šedesáti let zachytil proměny vozů i obou měst samotných,...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.