„Lidé jsou tak trochu v šoku, co jim to tady roste,“ říká místostarosta obce s tisícovkou obyvatel Jaroslav Cvrček. Žije v domku, který sousedí s návsí a stavbu stometrové kolonády má denně na očích.
Ještě v osmdesátých letech střed obce připomínal spíše skládku než místo, kam by měli důvod lidé chodit. Potom nevzhledné údolí zavezli zeminou z nových rodinných domků. Dnes tu na rozhraní inline oválu s dětským hřištěm a silnicí, která obec protíná, roste stavba, která připomíná skládačku z rámů obrazu nebo obřích herních kostek děravého domina.
Občas se nad hlavou objeví betonová střecha, občas žebroví z dřevěných fošen a občas zůstane prostor prázdný. Skutečný vzhled se objeví za tři a nebo pět let, až části konstrukce zarostou zelení. Teprve poté kolonáda úplně oddělí silnici a park na návsi.
„Asi by bylo spíše lepší to nazvat venkovním informačním střediskem, než kolonádou. Žádné vřídlo tu nemáme,“ zamýšlí se nad pravým účelem stometrové stavby Cvrček.
46 rozměrných cedulí
Už dnes se tu rýsují místa pro rozměrné panely. V části nejblíž koberovské autobusové zastávce se objeví zprávy z obce, na dalších 46 rozměrných cedulích se lidé dozví více o historii a geologii osmi osad, ze kterých se obec dnes skládá.
Kdo například ví, že na Hamštejně se těžila železná ruda, na Michovce žili mniši, nebo že podle pověsti se Vrát jmenuje podle brány – vrat, kterými se na noc uzavírala zemská stezka ze Železného Brodu do Turnova?
Samotná kolonáda je dnes rozdělená do dvou částí. Zhruba uprostřed se nachází šestimetrový prázdný prostor, kde do budoucna vznikne galerie obřích kamenů připomínající neobyčejně bohatou geologii tamního kraje. Vedle sebe tak třeba bude šestitunový pískovec, nebo desetitunový čedič.
„Okolí Koberov je geologicky naprosto unikátní v Česku i v Evropě. Čertí kopeček, sopka, která se vejde na zahrádku rodinného domu, nebo Prackovský vulkán, dodnes ze tří pětin zachovalý,“ vypočítává Tomáš Řídkošil, geolog turnovského muzea, který si už patřičné kameny v krajině vyhlíží.
Obec si slibuje větší návštěvu turistů
Zároveň věří, že kolonáda a nezvyklá geologie kraje pod Kozákovem, přitáhnou do obce více turistů.
Po kolonádě, která vyjde zhruba na dva miliony korun a která se lidem představí už 6. září, Koberovy plánují další neobvyklou stavbu. Na hamštejnském hřebeni, u výstupu z vleku, má vyrůst rozhledna ve tvaru kalicha.
Z osmnáctimetrové stavby turisté uvidí jak na Krkonoše, tak do Českého ráje. „Výhled by měl být prakticky kolem dokola od Kozákova přes Turnov, Prahu, Ještěd, Krkonoše, Rokytnice, Černou horou,“ říká koberovský starosta Jindřich Kvapil. Obec předpokládá, že v případě vypsání dotačních titulů by se o stavbě dalo uvažovat už v roce 2015.
