„Jejich výstavbu plánujeme v letech 2015 až 2018,“ řekl jednatel české části Euroregionu Nisa Jaroslav Zámečník. „Na Modré hřebenovce vznikne jednadvacet rozhleden, třináct na české a osm na polské straně hranice.“
Historickou Modrou hřebenovku se rozhodly obnovit čtyři sousedící české kraje, polské Dolnoslezské vojvodství a dva Euroregiony, rozkládající se na česko-polských hranicích. Turisté se mohou těšit na víc než pět set kilometrů nově vyznačených tras.
Vedou převážně po hřebenech pohraničních horských masivů. Historická Modrá hřebenovka se táhla přes Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické hory, Ještědský hřbet a Jizerské hory až do Krkonoš. Odtud pokračovala přes Broumovsko, Orlické hory a Kralický Sněžník až na Praděd.
Modrá hřebenovka zabere 501 kilometrů
Projekt na vzkříšení Modré hřebenovky se připravuje dva roky a podílí se na něm 31 partnerů. Vede je Euroregion Glacensis, kam spadá území Královéhradeckého, Pardubického a Olomouckého kraje a Dolnoslezské vojvodství.
Hlavním partnerem Glacensia je Euroregion Nisa, do něhož patří Liberecký kraj, východ Saska a několik západních okresů Dolnoslezského vojvodství.
„Celková délka státních hranic Česka s Polskem je více než sedm set padesát kilometrů, přičemž Modrá hřebenovka zabere pět set a jeden kilometr,“ prohlásil Zámečník. „Hlavním cílem obnovení Modré hřebenovky je poukázat na krásy českých a polských hor a přilákat do nich tuzemské i zahraniční návštěvníky. V chudých pohraničních regionech se tak vytvoří nová pracovní místa a klesne nezaměstnanost.“
Projekt Česko-polská hřebenovka skončí v roce 2020. První z nich začne letos v říjnu a potrvá dva roky. Během nich se celá Modrá hřebenovka dočká vyznačení a objeví se na ní odkazy a nejbližší turistické atrakce.
„Počítáme s vybudováním nových chodníků v Krkonoších, rozmístěním webových kamer po celé trase Modré hřebenovky,“ konstatoval Zámečník. „Natočíme rovněž propagační film, vytiskneme mapy a také retroprůvodce po původní Modré hřebenovce.“
Česko-polská hřebenovka naváže na Novou hřebenovku, jež slouží výletníkům od loňského září. Sto osmdesát kilometrů dlouhá trasa vede od Orle přes území Libereckého kraje až do německých Žitavských hor. Hodí se pro pěší turistiku, cykloturistiku i běžkaření.
Nová hřebenovka stála třicet milionů korun. Modrá hřebenovka vyjde i s rozhlednami na více než 320 milionů. Uvolnění peněz brání jen formality. Až je Glacensis odstraní, poputují na Modrou hřebenovku mimo jiné dotace z Evropské unie. Pohraniční velecestě pomohou také peníze z českého a z polského státního rozpočtu.
