Za to, že z ní zbude jen hromada suti, zaplatí Liberecký kraj kolem pěti až deseti milionů korun. Cena bude záležet na výsledku výběrového řízení i na dohodě s firmou Diamo, která by se mohla postarat o stavební suť.
Bývalý vojenský prostor Ralsko Někdejší vojenský prostor Ralsko o rozloze 250 kilometrů čtverečních využívala do počátku 90. let sovětská armáda. K vojenským účelům sloužil už zhruba od poloviny minulého století. Ralsko patří k nejzatíženějším lokalitám po pobytu sovětské armády. Největším problémem je letiště Hradčany, kde byla kontaminována podzemní voda i zemina, hlavně leteckým petrolejem, kerosinem i pohonnými hmotami. V areálu zůstaly i stovky objektů, které jsou nebezpečné a je třeba je zbourat. Zhruba 200 budov, spíše ruin, patří Libereckému kraji, který část areálu od státu v září 2007 převzal. |
Demolici bývalého kulturního domu může kraj zaplatit i díky tomu, že ušetřil za likvidaci odpadů v Bulovce. Na ni se totiž podařilo získat státní dotaci.
„Začneme tímto domem a pokud se ukáže, že máme peníze i na další objekty, budeme v demolicích pokračovat,“ upozornil Josef Jadrný, náměstek hejtmana.
V Ralsku je zhruba dvě stě budov ve špatném stavu, které kraji patří. Na zbourání všech by byly potřeba desítky milionů korun.
„Demoliční výměr máme i na budovu generálního štábu, která je hned vedle, uvidíme, zda na její zbourání vystačí peníze,“ upozornil Martin Půta, hejtman Libereckého kraje.
Teď musí kraj najít firmu, která se do demolice pustí. Ta by se pak měla dohodnout i se společností Diamo na využití stavebního odpadu.
„Diamo má velké území, kam se dá materiál vozit a oni ho technologicky potřebují. Drcený beton a cihly se jim hodí do mezivrstev na odkališti. A pro nás to představuje výhodu, že ho nebudeme muset vozit na skládku,“ doplnil Jadrný.
Lidé ruiny často prolézají, hrají si tu i děti
Železobetonová stavba kulturního domu je první na křižovatce, nejblíže k obytným částem města. Místní lidé ruiny často prolézají, hrají si tu i děti. Městská policie, která kousek odtud sídlí, sem občas chodí na kontroly.
Podle starosty Ralska Miloše Tita ale město s vandalismem v této oblasti problémy nemá. „Bezpečné to ale samozřejmě není, stát se tam může cokoli. Bezesporu tedy uvítáme, pokud se ty budovy zdemolují. Už k tomu ostatně mělo dojít dávno, stát se k tomu neměl a kraj osm let také ne,“ prohlásil starosta.
Ve špatném stavu je i budova bývalé školy, která patří obci a z níž zbyla jen kostra. A i když ji zastupitelé chtěli původně také zbourat, pokusí se ji nakonec zrekonstruovat. Posudek totiž ukázal, že po statické stránce je budova v pořádku.
Pokud by se povedla její oprava, mohla by tam najít nové prostory základní i mateřská škola. „Do projektu se chceme pustit v roce 2018, do té doby na něj musíme sehnat peníze,“ oznámil starosta.
Letecký petrolej znečistil půdu
Bývalý vojenský prostor Ralsko se rozkládá na 250 kilometrech čtverečních, až do začátku 90. let jej okupovala sovětská armáda. Většina území patří Vojenským lesům, kraj vlastní kromě několika hektarů i letiště Hradčany, které však představuje největší problém. Byla tu kontaminovaná podzemní voda i zemina, a to hlavně leteckým petrolejem a pohonnými hmotami.
„Chystáme zpracovat ucelenou koncepci celého zemí a podle závěrů pak získávat peníze na jednotlivé části. Zhruba jeden a půl až dvě miliardy je třeba do Ralska investovat, a to mluvím jen o základní infrastrukturách jako jsou silnice či kanalizace,“ dodal Jadrný.
