Přestěhovali se na začátku července, ale už teď nedají na bydlení v Sasku dopustit.
„Pracuji v Německu už od ledna, nejdřív jsem jezdila z Liberce do Bautzenu, teď pracuji v Görlitz. Když se to dozvěděl majitel našeho bytu v Liberci, chtěl nám zvednout nájemné o tři tisíce korun, jako že mám v Německu vyšší plat. To byla poslední kapka,“ vysvětluje motivaci k přestěhování Hana Ježková.
Jezdí jako kurýr pro zásilkovou společnost Hermes. Její manžel Vladimír naopak jezdí za prací do Liberce, kam vozí do školy i všechny tři jejich děti.
„Počítáme s tím, že kluky bychom dali za rok do základní školy v Hirschfelde, máme ji přes ulici. Za ten rok by se mohli naučit dobře německy, tak by to měli zvládnout,“ říká Vladimír.
Sám dosud německy neumí, ale snaží se to změnit. „Pouštíme si doma německou televizi, rádio, hlavní je dostat do uší melodii řeči. A sousedi jsou fajn, takže o kontakt s nimi nebude nouze, určitě si brzy všichni pokecáme,“ říká Hanka, která už německy mluví celkem obstojně.
Měsíční pronájem pětipokojového bytu přijde Ježkovy v Hirschfelde na 600 eur. Za ten v Liberci platili v přepočtu tisíc eur. Že je bydlení v Žitavě i jejím okolí levnější, potvrzuje i tamní radnice.
Za služby a energie zaplatí méně než v Česku
„Průměrný byt 3+1 v centru Žitavy vyjde i se službami kolem deseti tisíc korun měsíčně. Služby za energie a vodu jsou u nás levnější než v Liberci,“ řekl ředitel městské stavební bytové společnosti v Žitavě Tom Standke.
Na rozdíl od Česka převažuje v Německu nájemní bydlení nad soukromým vlastnictvím. „U nás také lidé bydlí v menších bytech, nejčastěji 2+1 a nebo v garsonkách. Hodně lidí v Žitavě i okolí bydlí singl,“ sdělila Brigit Kaiser ze společnosti pro rozvoj Žitavy.
To potvrzují i Ježkovi. Jejich byt v Hirschfelde vznikl spojením dvou. „Nabídek k bydlení je tady spousta, ale hodně bytů je na naše poměry malých. Platí se tu také kauce za pronájem, ale celá se dává na úročenou vkladní knížku. Čili pronajímatel s těmi penězi nijak nemanipuluje. Když se pak stěhujete jinam, dostanete kauci zpět i s těmi úroky,“ líčí Hanka a posílá manžela do kuchyně sestavit skříň.
„To je asi jediná nevýhoda nájemních bytů v Německu, že byty nepronajímají se zařízenou kuchyní. Každý nájemník si přiveze svoji a když se stěhuje, bere ji s sebou,“ vysvětluje Vladimír.
Ukazuje přitom na ledničku se složitou tabulkou s nápisem Odpad.
„Systém třídění odpadů je tady velmi propracovaný. Mají asi dvanáct různých kontejnerů a je těžké se v tom vyznat. Tuhle jsem hodila něco plastového do popelnice s názvem plast a soused mi to přinesl, že to patří jinam. Denně se učím, co kam patří,“ směje se Hanka.
Oceňuje ale, že veškeré PET lahve jsou v Sasku vratné a neválí se sešlapané po ulicích jako v Česku.
Do Čech už se Ježkovi vracet nechtějí. Nakupují zásadně v Žitavě, nejen kvůli lepším cenám, ale i kvalitě zboží.
„Spousta Čechů jezdí nakupovat do Žitavy do Kauflandu, ale tam už se to nevyplatí. Levnější je to v Aldi a v Lidlu, tam zatím ceny kvůli ataku Čechů nezvedli,“ prozrazují Ježkovi svůj tip.
Jen pro benzin jezdí k pumpě u bývalého hraničního přechodu před Hrádkem. Je levnější než v Hirschfelde.