Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Zachraňte je, nařídili lékaři nacisté. Výsadkáři ale v ordinaci zemřeli

  8:16aktualizováno  8:16
Přátelil se s významnými osobnostmi tehdejšího Československa. Za druhé světové války byl v odboji a jeho osud se protnul se životy parašutistů ze známé výsadkové skupiny Antimony. Nová kniha mapuje neobyčejný život lékaře z Českého ráje Arnošta Kruse.

Lékař Krus během mobilizace v září 1938. | foto: repro z knihy Neobyčejný život Arnošta Kruse

Ještě v temně lednové noci, kdy i já s rodinou spal jen polospánkem, zvoní zvonek o překot – ale to gestapákům nestačí. Užívají svého prušáckého způsobu. Kopání botami do domovních dveří. Otevírám okno ordinace a jako obyčejně ptám se krátce, co je. „Tajná státní policie“, dostávám česky odpověď. Vidím, že je zle. Tož jdou pro mne, myslím si, ale zatím jsou krutí vetřelci ještě pod oknem. „A co je,“ ptám se dále. „Otrava“– zní odpověď.

Takto popisoval ve svých zápiscích rovenský lékař Arnošt Krus dramatické okamžiky, kdy mu brzy ráno 16. ledna 1943 vtrhla do domu eskorta vedoucí dva členy výsadkové skupiny Antimony Františka Závorku a Lubomíra Jasínka.

Chvíli před tím je nacisté zadrželi v domě také v Rovensku pod Troskami. Protože oba spolkli jed, převezli je k nejbližšímu lékaři – Arnoštu Krusovi.

Ani tomu se je zachránit nepodařilo, v jeho ordinaci zanedlouho na otravu zemřeli. Sám Krus se měl čeho bát, i on se za druhé světové války zapojil do odboje.

Tato epizoda byla jen jedním z mnoha zajímavých příběhů, který provázel život význačné a dnes pozapomenuté osobnosti z Českého ráje - lékaře Arnošta Kruse.

Narodil se 10. října 1894 v Holenicích, vesnici ležící mezi Jičínem a Turnovem. „Za svůj nepříliš dlouhý život toho Arnošt Krus zažil opravdu hodně,“ říká novodobý kolega rovenského lékaře a autor knihy Neobyčejný život Arnošta Kruse Jaroslav Porš. Sám pracuje jako lékař v turnovské nemocnici.

„První světovou válku zažil Krus jako mladík na frontě v Rusku i v Itálii, dvakrát byl raněný. Již během války se přihlásil na studium medicíny, které potom dokončil v roce 1921,“ dodává Porš.

Po skončení studií se Krus oženil s dlouholetou snoubenkou Jaruškou a oba se po krátkém pobytu v Ostravě usadili v roce 1923 natrvalo v Rovensku pod Troskami.

Krus se přátelil s umělci, lékaři i herci

Krus si postupně získal obrovské množství přátel z kulturních a vědeckých kruhů, všichni za ním jezdili do Rovenska, se všemi si psal. „Dochovalo se neuvěřitelné množství dopisů, fotografií, vše sám fotil, stále si psal deníky,“ líčí Porš.

Mezi jeho známé patřil i významný místní sochař Josef Drahoňovský. Krus od něj velmi složitě získal jeho nejlepší sousoší Rozhovor, které dodnes stojí na náměstí v Rovensku. Slavnost v roce 1938, při které Rozhovor odhalovali, byla vrcholným společenským podnikem, sešla se zde kulturní a vědecká smetánka tehdejší doby.

Dnes je i náměstí v Rovensku pojmenováno po profesoru Drahoňovském. „Krus se přátelil i s akademickými malíři Františkem Kavánem, Janem Dědinou a Karlem Vikem. Mezi jeho známé patřil spisovatel Jan Matina, autor prvorepublikových mincí a sochař Otakar Španiel nebo skladatel Josef Bohuslav Foerster,“ připomíná Porš. „Pravidelně jej v Rovensku navštěvoval jeden z našich nejlepších chirurgů, akademik Arnold Jirásek, a celé prázdniny zde vždy trávil herec Jaroslav Vojta. Znal se ale například i s Karlem Hašlerem či historikem Josefem Pekařem.“

Za druhé světové války se Krus zapojil do odboje, ošetřoval ruské i britské uprchlé válečné zajatce, dostal za to později několik vyznamenání. Po válce mu za jeho činnost písemně poděkoval i britský polní maršál Harold Rupert Alexander.

Nacisté málem Rovensko vyhladili jako Lidice

Příběh trojice parašutistů z výsadku Antimony, z nichž dva zemřeli v ordinaci doktora Kruse, měl málem pro Rovensko fatální následky. Městu dokonce hrozilo za ukrývání výsadkářů vyhlazení jako Lidicům či Ležákům.

K masakru tenkrát nedošlo hlavně díky tehdejšímu starostovi Josefu Kouřilovi, který výsadkáře přesvědčil, aby se dobrovolně vzdali a vyjednával s nacisty, aby se místním nemstili.

Dramatické události v Rovensku tak přežil i lékař Arnošt Krust. Z poválečného života se ale příliš dlouho neradoval, zemřel 5. července 1952 ve věku nedožitých 58 let.

„Na jeho předčasném úmrtí se zřejmě podílely dlouhodobý stres spojený s událostmi v obou světových válkách a vysoké pracovní nasazení,“ dodává Porš. Zemřelé výsadkáře dnes na domě Arnošta Kruse připomíná pamětní deska.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lidé mohou psy na Troskách uvázat na odložišti u hradní zdi vybaveném kůly a...
Turistům vadí, že nesmějí na Trosky se psy, památkáři zákaz chválí

Občasné vytí na „psím parkovišti“, překousané vodítko i vášnivé debaty s kastelánem. Tak to vypadlo během sezony na na hradě Trosky, kam památkáři zakázali...  celý článek

Navrhujeme park, nábřeží a náměstí, které jsou schopné tvořit příjemné...
Parovod zmizí a k řece Nise u libereckého mrakodrapu povedou schody

Krajský úřad v Liberci zveřejnil výsledky architektonické soutěže na úpravu prostranství před svou budovou. Zvítězil v ní domácí ateliér re:architekti, jehož...  celý článek

V Liberci už loni vykvetlo na 568 metrů cibulovin. Některé vyrašily třeba v...
Ulice Liberce rozzáří záhony narcisů a tulipánů, Jablonec ošetří stromy

Tržní náměstí, park v Budyšínské ulici, okolí ulice Na Rybníčku a za kulturním domem. Tato a další místa v Liberci mají být barevnější. Radnice tady totiž...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.