Dobrý večer, pane Bartáku,

promiňte, ale nazvat populismem text, vycházející z práce renomovaných historiků, je velké zjednodušení.

Pokud se Janovic týče, ještě jsem se v popisu tehdejších událostí velmi krotil.

Pakliže Vás mrzí, že není rok 1984, Vaše věc. My, co jsem tam tehdy u motostřeleckého pluku byli, jsme za rok 2015 většinou rádi.

S pozdravem

Miloslav Lubas

Dobrý večer, Bohužel populismem nazývám jednu věc - je směšné jak se u příležitosti 70 let od ukončení šílené války rozpoutané fanatickými Němci neustále dokola omílá vina našeho národa, připomíná se jejich utrpení, ale to nejste schopen pochopit, že ?

Vaše Janovice - úsměvné, kolik bájí obsahuje kniha, kolik příběhů jedna paní a hospodská diskuze "pamětníků" ? Ale nechci nikdy nikomu sahat do svědomí, Pandořinu skříňku si otvíráme sami, že .

Další úžasný populistický článek aneb Dějiny píší vítězové a tady vyhráli Němci.

Koneckonců od autora pana Lubase se fakt nic seriózního  čekat nedá, viz jeho "dokonale" vybájená kniha o službě  v ČSLA v Janovicích nad Úhlavou

Pánové jsou Pažáci(čili Pražáci).Zběře se nám sem stáhlo mnoho,ale zůstali tady a přišli také slušní lidé, Bohužel finance tu dodnes zůstaly velmi nízké. Navíc tady byla pásma,kde se nesmělo opravovat a kde lidé nesměli bydlet, Bydleli zde pouze hajní a dělníci,kteří pracovali v lese. Domy sloužily pouze jako ubytovny. Toto platilo do sedmdesátých let. Jeďte se podívat do Harrachova - dnes je pod nádražím golf mezi ruinamy domů. nesměly být znovu osídleny ani opraveny.A tak můžeme jít dál od vesnice k vesnici - mnohé již neexistují.

Pavle, nemohu s Vámi souhlasit. Mícháte jablka a hrušky. Za A jsem místní a navíc patriot. Za B jsem o tom něco četl.

Nevím co myslíte větou, že finance byly nízké? Jaké finance? Platy v zemědělství? Platy lidí v průmyslu? Dotace do regionu? Málo brali lidé v zemedělství v padesátých letech, ale ne v šedesátých, natož osmdesátých. V průmyslu bylo vždy peněz relativně víc. V 80tkách táhly jako práce už i ty kolchozy. Podívejte se na českodubsko, jak vesnice rozkvetly. A to proto, že tam zůstali místní a mladí tehdy povětšinou neutíkali do města. A mnozí na parcele rodičů postavili nový barák. V dosídleneckých oblatech toho bylo jako šafránu. Možná lokálně se něco nemohlo opravit, ale určitě to nebylo všude. A Libereckém kraji od války zmizely jen tři vesnice. Třeba jako Vysoká, která měla osm č.p. a byla v hraničním pásmu s Polskem. Takže žádná cílená a hromadná devastastace jako třeba na Šumavě tady nikdy nenastala.

Kdo se v roce 1945 stěhoval do pohraničí? Lidi bez vzdělání, tudíž bez pořádné práce, tudíž bez majetku, který by je někde držel. Tito lidé měli úplně jiné hodnoty, vzdělání pro ně bylo na samém konci. Tenhle žebříček však předali svým dětem a tak se to s pohraničím táhne dál a zlepšuje se to hodně pomalu. Když přijedete i dnes z vnitrozemí kamkoli do bývalých Sudet, je to na tamních obyvatelích stále vidět.

..ano tito lidé nemají ke zdejšímu kraji žádný vztah.