Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Každý den přibude nápis, turisté ve velkém ničí skály Českého ráje

  6:34aktualizováno  6:34
Stále masivnější vandalské útoky turistů poškozují pískovcové skály Českého ráje. Jednou z nejhůře postižených oblastí je přírodní rezervace Příhrazské skály a tamní zbytky skalního hradu Drábské světničky, který patří k nejnavštěvovanějším památkám Českého ráje.

 „Za poslední tři týdny sledujeme nebývalý nárůst poškozování skal. Jen tyto rytiny vznikly během posledního týdne. Dochází tak k efektu ‚nástěnky‘, kdy jedna kresba nebo nápis inspiruje další návštěvníky,“ říká archeolog a specialista na speleoantropologii Petr Jenč z Vlastivědného muzea a galerie v České Lípě.

Fotogalerie

Ukazuje například azbukou vyrytý obrovský nápis Marjana a Kolja. Na rozdíl od tisíců rytin na kolmé skále pod hradem je tento více než centimetr hluboký nápis ještě zákeřnější. Vyrytý je v chráněném prostoru skalního převisu, kde vydrží stovky let. Příroda jej jen tak „nevstřebá“.

U řady rytin v Příhrazských skalách, jež jsou přírodní rezervací v CHKO Český ráj, evropsky významnou lokalitou soustavy Natura 2000 i jediným globálním geoparkem UNESCO ve střední Evropě, vandalové letos připsali datum. Takové podpisy se neostýchali vyrýt ani přímo v prostoru unikátního středověkého hradu Drábské světničky. Zhruba třetinu rytin mají letos na svědomí cizinci.

Na zákaz rýt do skal upozorňují piktogramy Správy CHKO, v místě samém návštěvní řád památkového objektu. Přistiženým přitom hrozí vysoká pokuta. „Někteří lidé toho nedbají. Za poslední týdny vzniklo jen na tomto malém kousku Českého ráje stejné množství rytin jako za uplynulé tři roky,“ podotýká archeolog Jenč.

Vandalové ryjí vedle cenných petroglyfů

Rytiny vznikají i vedle cenných petroglyfů, které archeologové ve skalách už roky zkoumají a snaží se uchovat pro příští generace. V rámci rozsáhlého výzkumného projektu jich dosud zmapovali na 21 tisíc.

Jen pro příklad, nejstarší nápis na pískovci v Českém ráji pochází z roku 1562. První jméno vytesané do skály a spojené s datem je Jiřík Síbr. Je u něj letopočet 1604. Známy jsou i petroglyfy pozdně středověké, zobrazující i zbraně, štíty, erby nebo kříže označující hranice panství, později též lesních revírů nebo katastrů obcí.

„Historické rytiny jsou přitom velmi zranitelné a snadno přehlédnutelné. Ty nejcennější vznikaly v době, kdy znalost psaní ovládala jen minoritní část společnosti. Většinou již ve své době nesly důležitá sdělení. S dnešním masivním poškozováním skal mizí i tyto cenné prameny,“ posteskl si archeolog Jenč.

Neukázněnost návštěvníků skal je patrná také při krátkém výstupu na Drábské světničky. Jen během desetiminutové cesty nahoru porušují návštěvní řád hned dvě rodiny výletníků. Vyryté drážky od horolezeckých lan patří už naštěstí minulosti, hrad přestal být lezeckým terénem.

Správci museli světnici vyřadit z prohlídkového okruhu

Vznikají ale jiné „zářezy“. Jako příklad neúcty k památce vidíme třeba obdélníkovou přihrádku jakoby vydlabanou nedávno pro odkládání mobilního telefonu. „Skálu poškodila hned vedle středověké kůlové jamky a lůžka pro trám,“ ukazuje Jenč.

Jednu ze světnic hradu museli správci památky – Lesy České republiky – dokonce vyřadit z prohlídkového okruhu. Vandalismus a ničení skály byly tak velké, že už nešlo zajistit bezpečnost návštěvníků bez toho, aniž by pískovec dál degradoval. Skála netrpí jen vandalským rytím, ale i pohybem tisíců návštěvníků.

Jak říká Petr Jenč, návštěvníci si hrad denně odnášejí na podrážkách svých bot. Turistů nebývale přibylo. Podle odhadů jich ročně hradem projde na padesát tisíc.

Na většině míst se skála pod nohama lidí obrousila o desítky centimetrů. Vznikají hluboké prošlapy. Bez větších investic hrozí i zavření hradu pro veřejnost. Zapotřebí je například další ochrana středověkých podlah. „Jen letos byla do dvou místností navrácena písčitá zemina chránící podlahy a různé konstrukční prvky před úplnou degradací,“ podotkl Petr Jenč a dodal, že situace je velmi vážná. Památka je na hranici udržitelnosti.

Do Apoleny turisté již nemohou

Kvůli mohutné devastaci pískovce už například lidé nemohou od jara 2010 vstupovat do skalního města Apolena, které bylo uzavřeno Správou CHKO Český ráj.

Správce hradu, Lesy České republiky, se Drábské světničky snaží udržovat, aby se hrad nemusel zavřít. Přestože jejich hlavní náplň spočívá v péči o les. Letos například Lesy ČR investovaly do oprav a budování nových prvků bezmála milion korun.

Lesy České republiky jen v letošním roce vybudovaly nová zábradlí, informační tabule, povalové chodníky nebo palisády, které mají návštěvníky nasměrovat na cestu, která je bezpečná pro ně samotné i chráněnou památku.

Opravily také turistický přístřešek, podestu u rozcestníku před hradem, již dříve budované zábradlí. Ale především dřevěné schodiště zpřístupňující hrad od vesnice Dneboh a stabilizační stěnu u informační tabule nad schody.

„Stabilizační stěny budujeme již několik let za sebou především proto, aby zabránily značné erozi, kvůli které se svah neustále sesouvá. Chodníky zase chrání skálu, aby ji neničily kroky velkého množství turistů. Hrad chceme zachovat i příštím generacím, budeme dělat vše pro to, aby se nemusel zavřít,“ uvedla Marie Pourová z krajského ředitelství Lesů ČR v Brandýse nad Labem.

Lesy i do budoucna podle ní plánují, že budou pokračovat v opravách i v budování nových částí. „Problém je v tom, že tam je neustále co opravovat. Není to jen vandalismem, ale i velkým provozem. Mnohem rychleji se všechny vybudované prvky opotřebovávají,“ uvedla Marie Pourová.

Autor:

Volby 2018

Volby do obecních zastupitelstev a do Senátu PČR se konají 5. a 6. října. V pátek se volí od 14 do 22 hodin a v sobotu od 8 do 14 hodin.

Komunální volby

Kompletní seznamy kandidátů jednotlivých obcí v Libereckém kraji dle okresů:

Volby do Senátu

V Libereckém kraji si volí zástupce do Senátu obvod Jablonec nad Nisou. Kandidují: Jaroslav Zeman, Jindřich Berounský, Josef Chuchlík, Šárka Kalvová, Michal Švarc, Michaela Tejmlová a Pavel Žur. Případné druhé kolo voleb se koná 12. a 13. října.



Nejčtenější

Čtyři koruny i krmítko pro kapry. Poloprázdná přehrada vábí hledače pokladů

Základní pomůcky pro hledače: oblečení, u něhož nevadí, zašpiní-li se, polní...

Kvůli suchému létu je v liberecké přehradě rekordně málo vody. Nově vzniklé pláže okupují hledači s detektory kovů....

Rennes - Jablonec 2:1, hořká premiéra, rozhodla penalta v nastavení

Jablonecký brankář Vlastimil Hrubý se smutně ohlédl, Hatem Ben Arfa z Rennes...

Jablonečtí fotbalisté při při své premiéře v hlavní fázi evropských pohárů příjemně překvapili výkonem, ale v Rennes...



Přehrady připomínají poušť, škeble uvázlé na suchu hrázní vracejí do vody

Tam, kde ještě nedávno bývala voda, je dnes jen poušť. Jak na liberecké, tak i...

Extrémní sucho pokračuje, v liberecké přehradě Harcov a jabloneckém Mšeně chybí do plného stavu tři a půl metru vody,...

Liberec vyhlíží Spidermana, natáčení velkofilmu uzavře celé náměstí

Náměstí je již obehnané plotem a do jeho středu se lidé nedostanou. Rekvizity...

Už několik dní dominuje libereckému náměstí Dr. E. Beneše ruské kolo. Spolu s dalšími kulisami je postavili filmaři,...

Pavoučí muž znectil památník obětem z 21. srpna 1968, filmaři se omluvili

Filmaři udělal z památníku obětem okupace skládku.

Továrnímu dvoru s poskládaným materiálem se několik dní podobal Památník obětem okupace na náměstí E. Beneše v Liberci....

Další z rubriky

O volby není zájem, obce zachraňují hasiči i sokolové

Ilustrační snímek

Nebýt dobrovolných hasičů, mohou v řadě obcí Libereckého kraje na komunální volby zapomenout. Neměl by totiž kdo...

Bílý tygr je černý a soupeři se v Liberci přecpou Vlašákem

Neotřelá reklamní kampaň Bílých Tygrů byla dílem marketingového a PR oddělení.

Jiskřivé jazykové hrátky, které se vymykají z běžných reklam, jsou v hlavní roli kampaně hokejových Bílých Tygrů...

Hledání hub je po suchém létě loterií. Pokud rostou, tak jen u potoků

Snímek z tříhodinové takřka marné výpravy do lesů na Tanvaldsku.

Úmorné sucho odrazuje houbaře od chození do lesa. Kdo to zkusí, často se vrací s prázdnou. Takřka jedinou šancí najít...

Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!
Vhodná alternativa mateřského mléka existuje!

To, že je kojení přínosné pro dítě i pro matku, a to jak z krátkodobého, tak i z dlouhodobého hlediska, je všeobecně známé. Kojení dětí je proto doporučováno až do šesti měsíců jejich věku. Bohužel však méně něž 17 % žen ve Velké Británii dokáže po celou tuto dobu pouze kojit, aniž by muselo dítě přikrmovat. A právě v těchto situacích je nutné najít adekvátní alternativu.

Najdete na iDNES.cz