Dětem sušák na pero, dámám šperk. I takové byly dárky u šlechticů

  19:30aktualizováno  19:30
Jaké byly kdysi vánoce aristokratů? Jejich děti toužily po bernardýnech, ale pod stromečkem nacházely praktické věci jako byl sušák na pera, nebo zvonek. Hraček tehdy pod stromečkem moc nebylo. Mezi dospělými pak byly v módě třeba kuřácké potřeby či obrazy.

Zámek v Zákupech. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

"Tradici vánočních stromků přinesla na habsburský dvůr arcivévodkyně Henrieta z Nasau-Weilburgu, která se provdala za rakouského arcivévodu a zároveň vítěze nad Napoleonem Karla. Vánoční stromky se poté ujaly za vlády císaře Františka I., jeho syn Ferdinand jezdil do Zákup na letní pobyty," uvedl kastelán Státního zámku Zákupy Petr Weiss.

Kult vánočního stromku se sice díky Františku I. dostal na rakouský panovnický dvůr oficiálně v roce 1816, do Čech se tradice vánočních stromků dostala o několik let dříve. Už v roce 1812.

"Ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich nazdobil tehdy vzrostlý smrk jako překvapení pro své hosty," zmínila Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu.

Dnešní území Libereckého kraje byla německá oblast a je možné, že tu tradice vánočních stromků byla ještě dříve než ve zbytku dnešní České republiky.

Stromek tehdy nebyl jen "věšákem" čokoládových figurek a jiných ozdob, měl vnitřní symboliku. Podle Weisse šlo o Ježíšovo tělo umístěně na kříži, proto se také zavěšoval například na trámy. Až později získal stojan v podobě kříže.

Stromečky lidé zdobili jablky, ořechy, sušeným ovocem a sladkým pečivem. Do běžných domácností se tradice ozdobených stromků rozšířila až ve druhé polovině 19. století.

Dřív se dárky nebalily, jen pokládaly pod stromeček

Z dochovaných záznamů se dnes ví, co si přály šlechtické děti. "Na seznamech se objevuje bernardýnský pes, vozík tažený oslíkem, nebo modely obchodů třeba s látkami. To, co dostávaly, bylo odvislé i od jejich prospěchu a chování, jak o něm poreferovali jejich domácí učitelé. Dostávaly i praktické věci jako byl sušák na pera, nebo zvonek, patrně na služebnictvo," zmínil Weiss.

Zámky o svátcích

Zámek Sychrov je otevřen denně včetně pondělí, v prosinci od 10:00 do 14:00. Začátky prohlídek jsou vypsány na 10:30, 11:30, 13:00 a 14:00 hodin. Zavřeno bude jen 24., 25. a 26. 12. Na Štědrý den bude v zámecké kapli od 24:00 hodin Půlnoční mše. 26. 12. od 16:00 a 18:30 začínají Vánoce s Vlastimilem Harapesem. Od 27. 12. do 5. 1. se konají prohlídky vánočně vyzdobeného zámku každý den v 10:30, 11:30, 13:00 a 14:00.

Hrubý Rohozec zve ve dnech 26. 12. - 1. 1. na vánoční prohlídky vyzdobených zámeckých interiérů, výklad bude doplněn o povídání o tom, jak poslední majitelé zámku slavili Vánoce, jak se stolovalo, jaké byly obvyklé dárky pod stromečkem a podobně.

Děti dostávaly také knihy nebo obuv. "Hračky byly zastoupeny v daleko menší míře, než je tomu dnes," podotkla Lucie Bidlasová.

Podle ní se na rozdíl od dnešních zvyků vánoční dárky až do vzniku Československa nebalily, ale byly položeny pod stromečkem.

"Velmi často se jednalo o oblečení. Pro aristokraty to byly kuřácké potřeby či zbraně, dámy ocenily šperky nebo drobné kusy nábytku, obrazy," vypočítala Bidlasová.

Dodržoval se půst

Ani vánoční hodování na hradech a zámcích nebylo podle odborníků z Národního památkového ústavu nijak okázalé. Dodržoval se tradiční půst.

Tehdejší pokrmy ale zní mnohdy exoticky. U štědrovečerní večeře byly na šlechtických tabulích různé druhy masa a ryb, například vařený candát nebo kapr s křenem a ovocem.

"Tradiční býval takzvaný černý kapr, což je kapr se sladkou tmavou omáčkou, která se připravovala z perníku, medu, sušeného ovoce, piva a vína. Oblíbený byl i kapr namodro, uložený v aspiku z telecích nožiček s mrkví a pórkem," zmínila Lucie Bidlasová.

Na zámcích se často podávalo i rizoto s raky. Jako dezert se podávaly lívance, jablečné nebo tvarohové záviny nebo pudinky. K samostatným chodům patřilo ovoce a ořechy.

Autor:

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Nejstarší skokanský můstek v Liberci je na prodej, zřejmě ale padne

Skokanské můstky v areálu LVT v Liberci jsou dnes v zoufalém stavu.

Svého času tam skákali závodníci z celého Československa, i když jen v kategorii žáci a mládež. Dnes je historicky...

Auto rozkolísané rychlou jízdou skončilo v kotrmelcích, řidič zahynul

Při dopravní nehodě u Citonic na Znojemsku se zranilo šest lidí, pro těžce...

Vysoká rychlost a nezvládnuté řízení zřejmě stály život řidiče osobního automobilu, který dopoledne havaroval u Mimoně...

Další z rubriky

Na Ještěd se vrátil jediný původní stolek z kavárny, je součástí výstavy

Stolek po renovaci.

Občas se přihodí, že někdo z hostů či turistů se svěří personálu hotelu Ještěd, že doma ukrývá něco z jeho původního...

Auto rozkolísané rychlou jízdou skončilo v kotrmelcích, řidič zahynul

Při dopravní nehodě u Citonic na Znojemsku se zranilo šest lidí, pro těžce...

Vysoká rychlost a nezvládnuté řízení zřejmě stály život řidiče osobního automobilu, který dopoledne havaroval u Mimoně...

Je to příběh o mužích, jejichž rájem je sauna, říká o nové knize Rudiš

Spisovatel Jaroslav Rudiš (2017)

Spisovatel Jaroslav Rudiš, rodák z Turnova, představil v Liberci svoji novou knihu. V rozhovoru pro MF DNES se...

Najdete na iDNES.cz