"Tradici vánočních stromků přinesla na habsburský dvůr arcivévodkyně Henrieta z Nasau-Weilburgu, která se provdala za rakouského arcivévodu a zároveň vítěze nad Napoleonem Karla. Vánoční stromky se poté ujaly za vlády císaře Františka I., jeho syn Ferdinand jezdil do Zákup na letní pobyty," uvedl kastelán Státního zámku Zákupy Petr Weiss.
Kult vánočního stromku se sice díky Františku I. dostal na rakouský panovnický dvůr oficiálně v roce 1816, do Čech se tradice vánočních stromků dostala o několik let dříve. Už v roce 1812.
"Ředitel Stavovského divadla Jan Karel Liebich nazdobil tehdy vzrostlý smrk jako překvapení pro své hosty," zmínila Lucie Bidlasová z Národního památkového ústavu.
Dnešní území Libereckého kraje byla německá oblast a je možné, že tu tradice vánočních stromků byla ještě dříve než ve zbytku dnešní České republiky.
Stromek tehdy nebyl jen "věšákem" čokoládových figurek a jiných ozdob, měl vnitřní symboliku. Podle Weisse šlo o Ježíšovo tělo umístěně na kříži, proto se také zavěšoval například na trámy. Až později získal stojan v podobě kříže.
Stromečky lidé zdobili jablky, ořechy, sušeným ovocem a sladkým pečivem. Do běžných domácností se tradice ozdobených stromků rozšířila až ve druhé polovině 19. století.
Dřív se dárky nebalily, jen pokládaly pod stromeček
Z dochovaných záznamů se dnes ví, co si přály šlechtické děti. "Na seznamech se objevuje bernardýnský pes, vozík tažený oslíkem, nebo modely obchodů třeba s látkami. To, co dostávaly, bylo odvislé i od jejich prospěchu a chování, jak o něm poreferovali jejich domácí učitelé. Dostávaly i praktické věci jako byl sušák na pera, nebo zvonek, patrně na služebnictvo," zmínil Weiss.
Zámky o svátcíchZámek Sychrov je otevřen denně včetně pondělí, v prosinci od 10:00 do 14:00. Začátky prohlídek jsou vypsány na 10:30, 11:30, 13:00 a 14:00 hodin. Zavřeno bude jen 24., 25. a 26. 12. Na Štědrý den bude v zámecké kapli od 24:00 hodin Půlnoční mše. 26. 12. od 16:00 a 18:30 začínají Vánoce s Vlastimilem Harapesem. Od 27. 12. do 5. 1. se konají prohlídky vánočně vyzdobeného zámku každý den v 10:30, 11:30, 13:00 a 14:00. Hrubý Rohozec zve ve dnech 26. 12. - 1. 1. na vánoční prohlídky vyzdobených zámeckých interiérů, výklad bude doplněn o povídání o tom, jak poslední majitelé zámku slavili Vánoce, jak se stolovalo, jaké byly obvyklé dárky pod stromečkem a podobně. |
Děti dostávaly také knihy nebo obuv. "Hračky byly zastoupeny v daleko menší míře, než je tomu dnes," podotkla Lucie Bidlasová.
Podle ní se na rozdíl od dnešních zvyků vánoční dárky až do vzniku Československa nebalily, ale byly položeny pod stromečkem.
"Velmi často se jednalo o oblečení. Pro aristokraty to byly kuřácké potřeby či zbraně, dámy ocenily šperky nebo drobné kusy nábytku, obrazy," vypočítala Bidlasová.
Dodržoval se půst
Ani vánoční hodování na hradech a zámcích nebylo podle odborníků z Národního památkového ústavu nijak okázalé. Dodržoval se tradiční půst.
Tehdejší pokrmy ale zní mnohdy exoticky. U štědrovečerní večeře byly na šlechtických tabulích různé druhy masa a ryb, například vařený candát nebo kapr s křenem a ovocem.
"Tradiční býval takzvaný černý kapr, což je kapr se sladkou tmavou omáčkou, která se připravovala z perníku, medu, sušeného ovoce, piva a vína. Oblíbený byl i kapr namodro, uložený v aspiku z telecích nožiček s mrkví a pórkem," zmínila Lucie Bidlasová.
Na zámcích se často podávalo i rizoto s raky. Jako dezert se podávaly lívance, jablečné nebo tvarohové záviny nebo pudinky. K samostatným chodům patřilo ovoce a ořechy.
