Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Vánoce šlechty nebyly zvlášť rozmařilé, císař chtěl plechovku na sušenky

  9:28aktualizováno  9:28
Žádné rozmařilé paničky, bohatstvím zkažené děti a pýcha, pocházející z majetku a privilegií. Stará šlechta by mohla být současné zhýčkané středoevropské společnosti v mnoha ohledech vzorem, jak prožít nejkrásnější svátky roku - Vánoce.

„Habsburkové učili myslet své děti na poddané. S dárky jim dovolovali hrát si až poté, co popřáli služebnictvu. Vedli je tak k sebeovládání,“ říká kastelán Petr Weiss. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Například rakousko-uherský císař František Josef I., předposlední majitel zákupského zámku, byl velmi skromný a k Vánocům si přál jako dárek do své pracovny novou plechovku na sušenky,“ říká Petr Weiss, kastelán na Zákupech. „Habsburkové učili myslet své děti na poddané. S dárky jim dovolovali hrát si až poté, co popřáli služebnictvu. Vedli je tak k sebeovládání.“

Zákupy jsou jedním ze dvou habsburských císařských zámků v Čechách a průvodci tam během letošního adventu prozrazují, jaký byl vánoční svět zámeckých pánů.

„Největší křesťanské svátky se neodehrávaly ve znamení extrémní honosnosti, přejídání a drahých darů,“ podotýká Weiss. „Na Zákupech se hodně pamatovalo na válečné veterány a nemocné lidi. Habsburkové je ve vánočním čase navštěvovali a obdarovávali.“

Podobně konala i hrabata Clam-Gallasové na nedalekém zámku Lemberk. „Za největší dar se tady považovalo udělat o Vánocích něco pro chudé a pomoci třeba sirotkům,“ tvrdí lemberská kastelánka Renata Černá. „Děti Clam-Gallasů pro ně dělaly karamelky a rozdávaly jim je zabalené do zlatého nebo stříbrného celofánu.“

Také na Lemberku ukazovali průvodci o víkendu, jak vypadaly před mnoha lety šlechtické Vánoce.

„V clam-gallasovském apartmá jsme připravili štědrovečerní hostinu,“ upozorňuje Černá. „Patřila ještě do období půstu, a tak se při ní rozhodně nehýřilo. Podávala se květáková polévka, luštěniny, slaný houbový kuba, rizoto s masem z raků, jablečný závin nebo pudink. Dospělí pili víno, děti vodu.“

Na Štědrý den makaróny

Kastelánka a její kolegové navařili večeři podle dobových receptů a clam-gallasovské recepty jim posloužily k napečení cukroví.

„Udělali jsme mimo jiné zázvorky a myslivecké knoflíky,“ prozrazuje Černá. „Místo cukru jsme používali med. Pekli jsme v kuchyni na zámku a cukroví ho krásně provonělo. Při prohlídkách mohli návštěvníci ochutnat.“

Clam-Gallasové se řadili ke střední šlechtě, zatímco Habsburkové mezi naprostou panovnickou elitu, což se přece jen projevilo na jejich štědrovečerní tabuli.

„Jako předkrm měli kaviár, jako hlavní chod zvěřinu, drůbež či telecí ledvinky. Jako zákusky si dopřávali pudinky, nákypy, případně jablečný závin. O žádný vrchol kulinářského umění ale pravděpodobně nešlo. Zjistili jsme, že jako přílohu kuchaři vařili na Štědrý den i makaróny.“

Na zákupském zámku se nedochovaly žádné dokumenty, z nichž se daly načerpat údaje o habsburských Vánocích.

„Vycházeli jsme z jiných archivů, z memoárů šlechty i z cizojazyčné literatury,“ popisuje Weiss shánění historických materiálů. „Lidé se nás při prohlídkách ptají na hodně věcí, třeba na dárky, jaké si děti panovníků přály.“

Děti chtěly oslíky, poníky i uniformy

Podobným hitem, jaký představují teď tablety, byla v 19. století živá zvířata. „Děti Habsburků si psaly o oslíky, poníky nebo koníky a vozík, do něhož by je zapřáhly a jezdily v něm,“ říká Weiss. „Na hraní dostávaly také trojrozměrné obchůdky s látkami nebo s potravinami. Chlapci měli mezi dárky uniformy - v rámci přípravy na vojenskou kariéru.“

Zákupské komnaty nabízely v sobotu i v neděli pohled na čtvery Vánoce. Kromě Vánoc na habsburském, carském a britském dvoře okusili návštěvníci rovněž orientální Vánoce - konkrétně v Japonsku.

„O Vánocích v ruském Carském Selu hrál balalajkový orchestr a zpíval sbor,“ poznamenává Weiss. „Carevna rozdávala dárky dvořanům.“

Na Zákupech schraňují připomínku arcivévodkyně Henrietty, ženy, díky níž se na začátku 19. století objevil v rakouské říši - a tedy také v Čechách - vánoční stromek.

„Máme v Zákupech její bustu,“ zmiňuje Weiss. „Henrietta byla švagrovou císaře Františka I., otce Ferdinanda Dobrotivého, který na Zákupech žil dlouhá léta. Vánoční stromky pronikly do kontinentální Evropy z Anglie. Tam se staly populárními, když v Timesech vyšla grafika, zobrazující prince Alberta, jak dává královně Viktorii u vánočního stromečku toast.“

V předstromečkové éře se lidé v Čechách scházeli na Štědrý večer u betlémů. „U jejich zrodu stál svatý František z Assisi, jemuž je zasvěcena kaple na zákupskému zámku,“ dodává Weiss.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Andělčina, Liberec IV-Perštýn, okres Liberec. Dvougenerační hrázděná Liebiegova...
Hrázděné domy. Jaká zajímavá stavení jsou v Česku na prodej

V České republice se prodává velké množství hrázděných a podstávkových domů. Některé se pyšní několika patry, či dokonce věžičkou. Téměř všechny stojí v...  celý článek

Lukáš Jašek, Jan Stránský a Adam Dlouhý se radují z gólu Liberce.
Vydřené tři body. Liberec udolal Vítkovice v přesilovkách

Hokejisté Liberce potvrdili, že i když se jim zatím letos moc nedaří, na domácím ledě jsou takřka neporazitelní. Ve nedělním utkání 13. extraligového kola...  celý článek

Budoucí podoba přístavby.
V Jablonci řeší, kdo postaví obří krystal u muzea. O zakázku není zájem

Muzeum skla a bižuterie v Jablonci řeší problém. Již v září měla začít stavba futuristické přístavby v podobě obřího bižuterního kamene. Do ní by se měla ukrýt...  celý článek

Česká spořitelna, a.s.
Obchodník/ice s nemovitostmi - Liberec

Česká spořitelna, a.s.
Liberecký kraj
nabízený plat: 25 000 - 50 000 Kč

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.