V budoucnu například ovocnářům hrozí menší výnosy nebo úbytek některých druhů rostlin.
„Včelařství v kraji se potýká s několika problémy. Věkový průměr včelařů je velmi vysoký a každoročně se jejich počet snižuje. Navíc stav včelstev se v posledních dvaceti letech postupně snižoval, kdy v posledním roce došlo k největšímu úbytku,“ upozornil Josef Jadrný, náměstek hejtmana pro zemědělství.
V celém kraji přestalo za období od poloviny září do půli května existovat přes 5,5 tisíce včelstev, je jich něco málo přes 14 tisíc. V procentech je to úbytek přes 28 procent.
Nejhorší je situace na Semilsku, kde je úbytek 41 procent, a na Českolipsku - přes třicet procent. Největší škody má na svědomí roztoč Varroa destructor.
„Problém způsobily hlavně dvě poslední mírné zimy, během kterých roztoč dostatečně nevymrzl a zimní období přežil podstatně větší počet jedinců,“ upřesnil Josef Jadrný.
„Roztoč se nedá úplně zlikvidovat, ale dá se držet na uzdě. Bohužel je dnes mnoho nepořádných včelařů, kteří nechtějí pochopit, že léčba se musí provádět v přesně stanovenou dobu a v několika cyklech,“ přiblížil turnovský včelař Milan Vaníček. „Nepřeléčená včelstva pak nakazí i ostatní.“
S tímto tvrzením souhlasí i kolega, českolipský včelař Miroslav Fikar. „Choroba kvůli tomu, že včelaři nedělají to, co jim výzkumný ústav včelařský nařizuje, narůstá. Museli bychom se této chorobě začít bránit všichni v jeden čas a stejně. To bohužel není reálné, dnes si každý může dělat, co chce. Kvůli tomu se choroba šíří extrémní rychlostí,“ řekl Fikar.
„Včela je nejvýznamnější opylovač plodin a pokud dramaticky ubudou včelstva, může se stát, že bude nižší výnos u polních plodin i u některých ovocných plodin v zahradách,“ uvedl Lubor Zelený z Výzkumného a šlechtitelského ústavu ovocnářského v Holovousích.
Podle něj hrozí také pokles rozmanitosti rostlinných druhů. Některé rostliny mohou začít ustupovat. „Záleží na tom, jak je interval ztrácení včel dlouhý. Pokud je to z roku na rok, biodiverzita se nesníží. Jestli ale půjde o trvalý pokles, může dojít k poklesu druhového zastoupení. Spíše v četnosti, ne že by druh vymizel. Když třeba vzácnější druh kvete stejně jako řepka, včely se na něj nedostanou,“ vysvětlil Zelený.
