Aktuálně připravuje výstavbu deseti až dvanácti domů česká investiční společnost Grandfin. V Nové Smržovce koupila stavební parcely o celkové ploše 11 660 metrů čtverečních.
Několik novostaveb se v nově vznikající rodinné čtvrti už dokončuje a jiné vznikají. Samotný Grandfin výstavbu zahájí až v příštím roce, teď běží přípravné práce.
„V této nové rezidenční oblasti již vzniklo několik nových domů, což do budoucna přinese skvělé sociální zázemí všem mladým rodinám. Kromě dobré občanské vybavenosti je tam dechberoucí výhled na panorama Jizerských hor a Krkonoš,“ řekl jednatel společnosti Zdeněk Bradáč.
Podle něj se ani v nedalekém okresním Jablonci podobně rozsáhlé území vhodné pro zástavbu rodinnými domy nevyskytuje. Atraktivní části města jsou už zastavěné nebo se nabízí jen pár samostatných parcel, často ve staré zástavbě nebo u panelových domů.
I proto předpokládá, že se všechny domy prodají ještě před samotnou stavbou. Výstavbu chce Grandfin dokončit během následujících dvou let.
Pozemky prodávalo město, infrastrukturu soukromník
Pozemky prodávalo město, infrastrukturu si lidé kupovali od soukromého investora. Lidé platí zhruba 850 korun za metr čtvereční plus DPH.
„Za těch několik let se většina parcel prodala. V tuto chvíli máme posledních pět parcel,“ zmínil starosta Smržovky Marek Hotovec. „Většinu parcel si koupily rodiny, část firmy. Většinou jde o lidi ze Smržovky a okolních obcí. Je tam i několik pražských adres,“ dodal starosta Hotovec.
Jiný projekt, ovšem se stejným názvem Nová Smržovka, se zrodil již na konci minulého tisíciletí. V roce 1998 se hovořilo o tom, že za deset let vznikne dvě stě sedmdesát nových bytů.
První domy měly stát již v roce 1999. To se ale nestalo, projekt provázely značné problémy. Smržovka se tehdy kvůli němu obrovsky zadlužila.
Radní totiž vydali v lednu 1994 komunální obligace za 115 milionů korun. Byl to čin, který ve své době svou odvážností šokoval ekonomy z celé země.
V plánu bylo náměstí i vyhlídková věž
Dluhopisy se nicméně na burze bleskově prodaly a za utržené peníze chtěli ve městě vystavět právě Novou Smržovku. Součástí tehdy plánovaného satelitního městečka mělo být také náměstí nebo vyhlídková věž. Věci se ale začaly hýbat špatným směrem.
V divokých devadesátých letech se totiž velká část peněz rozplynula ve zkrachovalých společnostech. A město se pak řadu let vzpamatovávalo z dluhů. Třeba České konsolidační agentuře dlužilo přes sto milionů korun.
„Podruhé bychom už stejné chyby neudělali. Velkou roli tenkrát sehrála naše naivita a důvěra v renomované společnosti, které s námi na projektu měly spolupracovat, ale dopadly špatně,“ vzpomínal na start zkrachovalého projektu v roce 2004 smržovský extajemník Pavel Rakouš.
Na mysli měl kupříkladu jabloneckou firmu Elspo, s níž radnice spojila síly. Leasingová společnost chystala budování rodinných domků na jiném místě a měla do smržovského projektu vložit zkušenosti i část peněz.
Firma zkrachovala a radnice přišla o peníze
Smržovka přidala miliony z obligací. Elspo však později zkrachovalo a radnice o peníze přišla. Další desítky milionů spolkl jablonecký hotel Rehavital, na jehož stavbě se Smržovka podílela, a který se v roce 1996 dostal do značných obtíží.
Přímo smržovského extajemníka Rakouše kvůli obligacím vyšetřovala policie. Čelil obvinění ze zneužití pravomoci veřejného činitele.
Policie jej podezírala, že dvěma podnikatelům bez souhlasu zastupitelů půjčil téměř šest milionů korun právě z výnosu obligací. Za podmínek nevýhodných pro město.
„Žádné peníze se neztratily, policie to vyšetřila a pak mě obvinění zprostila,“ řekl tehdy k věci Rakouš.
