Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Lužickými horami mají protéct tisíce voltů. Lidé proti vedení protestují

  10:23aktualizováno  10:23
Malebné výhledy na Lužické hory už brzy možná lidem přetnou elektrické dráty. Krajinou Novoborska mají totiž podle plánů energetiků vést nové dráty velmi vysokého napětí 110 kilovoltů, které budou zásobovat elektřinou Rumburk a Šluknovský výběžek. Lidem se to ale nelíbí.

Dráty velmi vysokého napětí můžou podle obyvatel Arnultovic nenávratně poškodit panorama vrchu Skalka, na němž se rozsvěcí obří světelný kříž. | foto: koláž: iDNES

Nové vedení paradoxně nekopíruje trasu toho starého, ale vede převážně Chráněnou krajinnou oblastí Lužické hory a stovkám lidí nad střechami domů. Kolem vedení je navíc třicetimetrové ochranné pásmo, což znamená takto široký průsek přes celé Lužické hory. K výstavbě má dojít už v roce 2020.

Dráty a čtyřicetimetrové stožáry ponejvíce zasáhnou Nový Bor. Přestože tamní zastupitelstvo vydalo usnesení, že jedinou přijatelnou variantou je vést dráty podzemním kabelem, vše nasvědčuje tomu, že požadavek města nikdo nebere vážně.

„Právě skončilo zjišťovací řízení, což je dokument mapující vlivy na životní prostředí a obyvatelstvo. A v jeho závěru vůbec není napsáno, že Nový Bor s nadzemním vedením napětí nesouhlasí. Prostě to tam nenapsali. Takhle to vypadá, že nám to nevadí,“ zlobí se Jaromír Dvořák, starosta Nového Boru.

Paradoxní je, že právě zmíněný dokument je součástí EIA, tedy studie nezbytné k budoucímu stavebnímu povolení. Novoborská radnice teď usiluje o to, aby její připomínky byly zapsány do projektové dokumentace. Jiné možnosti, jak ovlivnit budoucí trasu stožárů vysokého napětí, nemá.

Územnímu plánu Nového Boru je totiž nadřazený územní plán Libereckého kraje, který s koridorem už dříve souhlasil, aniž by bylo jasné, zda povede nad, či pod zemí. Starosta Dvořák doufá, že se ještě podaří přesvědčit ČEZ o tom, že nadzemní vedení nadobro poškodí krajinu Novoborska.

ČEZ podzemní vedení odmítá. Podle jeho mluvčí Soni Holingerové je z hlediska spolehlivosti nejméně vhodné. „Kabelová technologie je na hladině 110 kV využívána jen v nejnutnějších případech, například krátká zaústění do rozvoden ve stísněných prostorech a nebo jako propojení v největších městských aglomeracích.

V České republice je tato technologie použita pouze v Praze, kde je kabelové vedení umístěno v kolektorech, což jsou jakési betonové kanály pro kabely, ke kterým je zajištěn snadný přístup za účelem kontroly nebo případné opravy,“ argumentuje mluvčí.

Výhodou drátů na stožárech je prý možnost rychlého vyhledání poruchy a rychlá oprava. „Podzemní vedení při poruše v zimě hrozí několikaměsíčním výpadkem zásobování, protože opravu nelze za nepříznivých klimatických podmínek realizovat a lokalizovat. Dalším aspektem je nižší životnost kabelového vedení oproti vrchnímu o cca jednu čtvrtinu,“ vysvětluje Holingerová.

Kilovolty elektřiny mohou ohrozit zdraví lidí

Pokud projde varianta nadzemního vedení, pak povedou dráty vysokého napětí padesát metrů od domu projektanta Petra Beneše. Ten se obává, že kilovolty elektřiny protékající ocelovým vedením mohou uškodit zdraví lidí.

„Jsou na to studie, že citlivější lidé to mohou vnímat a může to poškodit jejich zdraví. Mohou vnímat bzučení. A to se nikde v těch kritériích nedočteme. O lidi tady vůbec nejde,“ argumentuje Beneš.

Proti nadzemní variantě vedení je také Alena Kojzarová. Ta upozorňuje, že čtyřicetimetrové stožáry naruší panorama Skalky, čedičového vrchu nad Novým Borem, dominanty města. „Nad Skalkou se vždy o Velikonocích rozsvěcí velký kříž, na který se jezdí koukat lidé z celého okolí. A teď by tu měly být sloupy? Skalka má také historickou hodnotu, proběhl tu první střet hrdinů Rumburské vzpoury,“ varuje místní obyvatelka.

ČEZ argumentuje tím, že ke znehodnocení oblasti nedojde. „Naopak předpokládáme, že výstavba vedení bude mít přínos pro okolí trasy ve zvýšení spolehlivosti zokruhováním a v možnosti v budoucnu připojit další odběry, případně výrobu. Bude tak zajištěn další rozvoj regionu i zajištění dalších pracovních míst,“ vysvětluje Holingerová.

Varianta vedení drátů kolem Skalky se oficiálně nazývá jako jižní a ČEZ ji prosazuje. Zasahuje do čtvrti Arnultovice a některým lidem vede doslova za domy. Sami proto přišli s kompromisními návrhy, pokud by se nepodařilo prosadit podzemní vedení kabeláží, ať ČEZ přijme jejich takzvané severní a superseverní varianty.

ČEZ: Nic neodmítáme, ještě jednáme

Zjednodušeně jde o posunutí sloupů a vedení mnohem severněji od Arnultovic, takže rodinné domy nebudou v přímé blízkosti. „Chceme, aby EIA posuzovala nejen ČEZem preferovanou jižní variantu, ale také všechny naše, a to včetně varianty v kabelu, dodává starosta Jaromír Dvořák.

ČEZ tyto městem navržené varianty neodmítá. „Trasy v současné době projednáváme. Jednáme na radnici v Novém Boru již několik měsíců, a to nejen s představiteli města, ale zástupci jednotlivých občanských iniciativ, Lesy ČR, CHKO Lužické hory a dalšími. Na posledním jednání jsme se domluvili, že budeme do dokumentace EIA zpracovávat kolem Nového Boru celkem tři trasy nadzemního vedení,“ ujišťuje mluvčí ČEZ Soňa Holingerová.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Lotyš Ansis Ataois Běrzinš u libereckého soudu.
Soud souhlasil s vydáním Lotyše, který protestoval proti své vládě

Liberecký krajský soud vydal souhlas s vydáním lotyšského občana Ansise Ataolse Berziňše do Lotyšska v souvislosti s protivládními protesty v jeho zemi....  celý článek

Kumburk býval nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj...
Býval nedobytnou pevností, teď slávu mocného Kumburku oprašují v muzeu

Už nikdy nebude Kumburk nepřekonatelnou pevností, jež střežila Podkrkonoší a Český ráj před nepřátelskými vpády. Jeho slávu si však mohou fanoušci české...  celý článek

Zdolávání hory alpským stylem trvalo horolezcům devět dní. Lezli bez fixních...
Ponožky jsme sušili na těle ve spacáku, říká uznávaný horolezec Hák

Loni sjel na lyžích nejvyšší afghánskou horu Nošak a způsobil senzaci. Kromě jeho party horalů z Krkonoš se to podařilo zatím jen rakouské expedici před 46...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.