Cesty v náročném terénu s jistícími prvky. Oblíbené jsou i v zahraničí (na snímku nejstarší via ferrata ve Švýcarsku).

Cesty v náročném terénu s jistícími prvky. Oblíbené jsou i v zahraničí (na snímku nejstarší via ferrata ve Švýcarsku). | foto: Weisse Arena Gruppe

Lidé se skládají na skalní cestu v Jizerkách. Ochranáři protestují

  • 9
Lidé, kteří chtějí přestěhovat do Jizerek aspoň kousek italských Dolomitů, vybírají peníze na via ferratu. O zajištěné skalní cestě sní na Frýdlantském cimbuří. Občanské sdružení Vodní brána si ji však vymyslelo v národní přírodní rezervaci.

Přes sedmdesát mecenášů poslalo 33 tisíc korun sdružení Vodní brána, které chce na Frýdlantském cimbuří vystavět zajištěnou skalní cestu - via ferratu. Peníze poslouží na vypracování posudku, jak via ferrata zasáhne do národní přírodní rezervace.

"Via ferrata by měřila asi tři sta padesát metrů," upřesnil předseda sdružení Vodní brána Martin Marek. "Na posudek budeme potřebovat zhruba třicet až šedesát tisíc korun. Hotový by mohl být nejdříve na podzim."

Posudek musí udělat znalec s osvědčením od ministerstva životního prostředí. Vodní brána ho potřebuje, aby vůbec mohla začít usilovat o souhlas Správy Chráněné krajinné oblasti (CHKO) Jizerské hory s via ferratou.

Pokud znalec jištěnou horskou cestu na Frýdlantské cimbuří nezavrhne, čeká Vodní bránu dohadování se správou CHKO. Její vedoucí Jiří Hušek považuje via ferratu na Frýdlantském cimbuří za rozporuplný projekt.

Nachází se tu vzácná ptačí oblast, protestují ochranáři

"Via ferrata by procházela místem, kde se nacházejí dvě evropsky chráněná přírodní území," upozornil Hušek.

"První je ptačí oblast, kde žije tetřívek a sýc rousný. Frýdlantské cimbuří leží také v evropsky významné oblasti se vzácnými rostlinami. Přímo na skalách a ve skalních štěrbinách se nacházejí chráněné mechy a lišejníky," upřesnil. 

Podle Huška se na Frýdlantském cimbuří vyskytují rovněž ptáci, přísně chránění českými zákony. Objevuje se tam například sokol stěhovavý.

Sdružení Vodní brána se od loňského léta stará o stejnojmennou via ferratu u Semil. Vypíná se nad údolím Jizery a se svými sto deseti metry délky je nejdelší v republice.

"Do vrcholové knihy se loni zapsalo asi čtyři a půl tisíce lidí," prozradil Marek. "Odhadujeme, že se jich na via ferratě vystřídalo až osm tisíc."

Když budou lidé ferratu ničit, zavřeme ji

Cesta u Semil vznikla se souhlasem Lesů České republiky a spolupracovaly na ní Liberecký kraj, město Semily, obec Chuchelna a liberecké AC Adrenalin centrum. Nachází se rovněž v rezervaci, kde ale platí o něco méně přísná pravidla pro ochranu přírody než na Frýdlantském cimbuří.

"Via ferrata u Semil je zkouškou, jestli lidé umí uchopit podanou ruku a chovat se ohleduplně k přírodě na chráněném území," prohlásil ředitel státních lesů v Libereckém kraji Ludvík Řičář. "Kdyby ji ničili, hrozil by na via ferratu zákaz vstupu," konstatoval. 

Marek nepředpokládá, že by na jištěnou cestu na Frýdlantské cimbuří chodilo tolik lidí jako na Vodní bránu u Semil. K via ferratě v Jizerských horách by totiž nevedla silnice. U Semil se dá parkovat velmi blízko od jištěné cesty.

"Na druhou stranu však Frýdlantské cimbuří nabízí mnohem lákavější výhledy do krajiny než semilská Vodní brána," konstatoval Hušek. "A z Bílého Potoka se tam dostanete od auta svižnou chůzí za půl hodiny."

Hušek dodal, že není proti via ferratám, ale hlavní je pro něj ochrana přírody. "Nemůžeme zatím jednoznačně říci, že via ferrata na Frýdlantské cimbuří nepatří," shrnul Hušek.

Mezi dárci, kteří přispěli na posudek na via ferratu, byli horolezecké oddíly z Nového Města pod Smrkem a Hejnic, novoměstský starosta Pavel Smutný, náměstkyně hejtmana Zuzana Kocumová, semilský starosta Jan Farský nebo obec Chuchelna, kde leží via ferrata Vodní brána.