„Mám v Krakonošově kotli ještě uskladněné nějaké špatné počasí, tak jsem ho vypustil. Ale nebojte, už to byly takové zbytky. Jaro je tady každým dnem,“ chlácholil promrzlé návštěvníky horského městečka Krakonoš. „Se zimou je to těžké, nikdy se nechce vzdát, obzvlášť tady u nás na horách. Za pár dní dá pokoj,“ ujišťoval.
„Však ještě první jarní den teprve bude. My horalové jsme zvyklí, že tady je sníh ještě v květnu,“ komentoval to jeden z místních Václav Smrček.
Pod kloboukem porostlým lišejníkem a dlouhatánským vousem Krakonoše se skrýval František Veverka, fořt na místním polesí Rezek. S fajfku v ústech a sukovicí v ruce se po loňské premiéře letos objevil podruhé. Místní se shodují, že ostudu svým devíti předchůdcům neudělal.
„Líbí se mi, že se neopičí po těch, co byli před ním. Třeba že neimituje krkonošský dialekt nejslavnějšího „Krakonoše“ Oldřicha Janouška, který byl nenapodobitelný, nebo že nechce být za každou cenu vtipný jako jeho předchůdce Michael Beneš. Pan Veverka je trochu zádumčivý a pro někoho snad i zlověstný, ale pořád svůj,“ zhodnotil výkon Krakonoše pravidelný návštěvník harrachovského vítání jara Marek Šoltys.
Historie příjezdů Krakonoše do Harrachova je stará 71 let. Jeho úplně prvním představitelem byl hostinský z Mýta Bedřich Nesvadba. Po předsedovi lyžařů Janu Hendrychovi, který si střihl v roli pána hor asi sedm sezon, ztvárnili Krakonoše místní skokan na lyžích František Lenemayer, jistý pan Dajprt z Desné, profesor Sýkora zvaný Kanár, učitel lesnické školy v Trutnově Bosák i pozdější ředitel místní sklárny Ladislav Mach.
Od roku 1966 vystupoval v roli Krakonoše zmíněný Janoušek, v roce 1994 jej střídá Michael Beneš.
