Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Nevystupovat, neotvírat okna. Před 65 lety vyjel první vlak přes hranici

  11:32aktualizováno  11:32
Skoro sto roků jezdily od roku 1859 vlaky mezi Libercem a Varnsdorfem přes Žitavu. Pak ale přišla druhá světová válka a letité jistoty rozmetala na kusy. Po ní se v pohraničí změnily hranice států a mezinárodní přeprava v květnu 1945 skončila.

Vlak zdobily vlajky, holubice míru a portréty vůdců socialistických zemí. | foto: archiv Víta Štrupla

Kdo by chtěl do Německa, měl smůlu. Všechny vlaky měly cílovou stanici v Hrádku nad Nisou.

Teprve před pětašedesáti lety, na počátku dubna roku 1951, došlo na trati Liberec - Hrádek nad Nisou - Žitava - Varnsdorf k propojení železniční trati s průjezdem přes Polsko a Německo. Byl to sice malý, ale v nelehkých poválečných časech přece jen pokrok.

„První slavnostně vyzdobený vlak se šesti osobními vozy, taženými parní lokomotivou, vyjel z libereckého nádraží. Nacházely se v něm delegace všech tří států doplněné nejlepšími pracovníky závodů Liberecka. Oficiálního přijetí se jim dostalo v Žitavě,“ zmiňují autoři knihy Stalo se na severu Čech.

A sláva to byla vpravdě převeliká: lidé nadšeně mávali z oken, vlak zdobily vlajky, holubice míru a portréty vůdců: Sovětský svaz reprezentoval Josif Vissarionovič Stalin, Německo Wilhelm Pieck, Polsko Bolesław Bierut a Československo Klement Gottwald.

I přes toto malé uvolnění to byly ale pořád těžké doby: v normálním provozu vlak na cizím území nikde nezastavoval a na to, aby nikdo neotvíral ani okna, dohlížela pohraniční stráž, jejíž příslušníci doprovázeli vlak z Hrádku nad Nisou do Varnsdorfu.

Přestože Československo i Německo byly spřátelené země socialistického tábora, přeshraniční ledy tály jen velmi zvolna: osobní hraniční přechod v Žitavě byl otevřen teprve 6. dubna 1977, výstup a nástup cestujících do vlaků na žitavském nádraží byl povolen od 23. května 1982.

V Žitavě zastavují nyní všechny vlaky mířící do Varnsdorfu, některé tu dokonce končí. Osobní dopravu na této trati provozuje německá společnost Vogtlandbahn pod názvem Trilex.

Historie se tak svým způsobem opakuje - po vzniku Československa v roce 1918 zůstala totiž tato dráha v majetku státu Sasko, a tak ji spravovaly německé železnice až do května roku 1945.

V současné době je problémem trati její katastrofální stav na polském území. Kvůli léta neudržovanému polskému úseku mohou jet vlaky touto zemí maximálně rychlostí třicet kilometrů v hodině.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

Olympijský vítěz David Svoboda si v Jablonci otestoval, jaké to je, pracovat s...
Tělocvik je dnes opomíjený, stýskal si olympijský vítěz v Jablonci

Když David Svoboda, držitel světového rekordu v počtu bodů v moderním pětiboji, nedávno oznámil konec své sportovní kariéry, uvedl, že se chce věnovat výchově...  celý článek

Pavel Marek (na snímku) čelí kritice z mnoha stran.
Nemocnice znají nové ředitele, v užším vedení liberecké zůstane Nečesaný

Pavel Marek a Richard Lukáš povedou dvě největší nemocnice v Libereckém kraji. Marka už minulý týden jmenovalo představenstvo českolipské nemocnice. Richarda...  celý článek

Člen Spolku za estetiku veřejného prostoru Jindřich Gubiš před zachráněnou...
Měla skončit v drti, památku na rok 1945 zachránili na poslední chvíli

V Krásné Studánce znovuodhalili rozměrný monument ke čtyřicátému výročí osvobození Československa, který dříve stával v parčíku naproti libereckému nádraží....  celý článek

Akční letáky
Akční letáky

Prohlédněte si akční letáky všech obchodů hezky na jednom místě!

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.