Sporadické zprávy o výskytu vlků v Jizerských horách a na Frýdlantsku se objevují již od roku 2014. Hlášení přišla například od chovatelů, kterým vlci strhli hospodářská zvířata.
„Od předloňského roku se dobrovolníkům v těchto oblastech daří pravidelně získávat věrohodné důkazy o trvalém pohybu vlků, ať už se jedná o stopní dráhy či trus. V loňském a letošním roce se tyto důkazy podařilo doplnit a potvrdit i jasnými záběry vlků z fotopastí a opakovanými nálezy stop,“ uvedl Miroslav Kutal, vedoucí programu Šelmy z Hnutí DUHA.
Podle něj ze získaných informací vyplývá, že se na Frýdlantsku pohybuje minimálně vlčí pár a v Jizerských horách jedna smečka. „Obě vlčí teritoria jsou přeshraniční a zasahují jak na území Česka, tak sousedního Polska, kde je vlk celoročně přísně chráněný stejně jako u nás. Výskyt vlků v těchto oblastech potvrzuje trend přirozeného šíření vlků ze sousedních zemí,“ doplnil Kutal.
Výskyt vlka na hranici Frýdlantska s Polskem potvrdily záběry z fotopastí v létě 2019. Záznamy pořízené během letošního roku pak ukázaly, že jde o samce se samicí.
„Na jaře letošního roku se dobrovolníkům podařilo v Jizerských horách zaznamenat stopy více než dvou vlků, smečku pak potvrdily i záběry z října, kdy před fotopastí proběhli nejméně tři vlci,“ podotkl Kutal.
Vlci zabili lišku
Během sledování jedné ze stopních drah smečky byl nalezena i mršina lišky zabité vlky. „To naznačuje, že se vlci podílejí na regulaci malých šelem, jejichž vyšší početnost může mít negativní vliv na populaci. Například na vzácného tetřívka obecného nebo jiných druhů menších savců. Zároveň vlci pomáhají redukovat počty divoce žijících kopytníků, kteří způsobují značné škody v zemědělství i v lesích,“ upozornil Miroslav Kutal.
Podle něj však příchod vlků do nových oblastí může doprovázet útoky na hospodářská zvířata, která jsou kvůli potlačeným instinktům jednoduchou kořistí. „Chovatelé z podhůří Jizerských hor i z Frýdlantského výběžku by proto měli dbát na účinné zabezpečení svých stád. Momentálně je možné financovat preventivní opatření jako jsou pastevečtí psi, pevné či mobilní elektrické ohradníky,“ doplnil odborník.
Podotkl také, že ačkoliv je nejsevernější české pohoří oblíbenou destinací turistů, ti z nových vlčích sousedů nemusí mít žádné obavy. „Vlci se člověku spíše vyhýbají a nepovažují ho ani za potenciální kořist. Je však třeba respektovat zdejší lesy jako domov nejen vlků, ale také dalších chráněných živočichů a volně žijící zvěře. Jako i v jiných chráněných oblastech je na místě pohybovat se tiše a po značených cestách, vyhýbat se houštinám, ve kterých se zvěř často skrývá a držet své psy na vodítku,“ sdělil Kutal.
Kristýna Fridrichová, koordinátorka Vlčích a Rysích hlídek na Liberecku doplnila, že území Libereckého kraje je co do počtu lesů a přirozené potravy vhodným biotopem k životu vlků. „Další trvalá teritoria na území Ralska a Lužických hor jen dokazují, že se těmto vzácným šelmám v kraji dlouhodobě daří. Budoucnost vlků je však ohrožena nelegálním pytláctvím a stále zvyšující se fragmentací krajiny. I na území Libereckého kraje a v polském pohraničí bylo za poslední tři roky nalezeno několik vlků, kteří nepřežili srážku s automobilem,“ řekla Fridrichová.
