Vlci jsou krásná zvířata. Ale jejich odstřel nám může pomoci, říká myslivec

  8:22aktualizováno  8:22
V okolí Máchova jezera žijí vlci. Zatímco před čtyřmi lety, když jejich existenci potvrdily fotopasti, převládalo mezi lidmi nadšení, s přibývajícími útoky na ovčí stáda čím dál častěji zaznívají hlasy, že by se jejich stavy měly regulovat. Jedním ze zastánců této možnosti je i myslivec Petr Slaba.

Myslivec Petr Slaba vnímá, že zvěř v lesích změnila po příchodu vlků své chování. Mufloni uprchli ze svých stanovišť, divoká prasata se sdružují do obřích tlup. | foto: Tomáš Lánský, MAFRA

V jeho revíru, který s ostatními myslivci obhospodařuje a kde se vlci nárazově objevují, zatím strhly šelmy čtyři srny a dvě selata divokých prasat. Zvěř je zde prý přítomností vlků tak zneklidněná, že některá stanoviště zcela opustila.

Vy jste se stal doslova mysliveckou celebritou, když jste s ochočenou liškou Mínou pronikl až do televize. Etabloval jste tím myslivce před veřejností nejen jako lovce, ale i jako ochránce zvířat. Jak si vysvětlit váš postoj k vlkům, pro které příliš uznání nemáte?
Liška tu žije bez přestávky, vlci se tu znenadání objevili, to je rozdíl. Sto dvacet let předtím tu nežili. Ne, že bych vlky neměl rád. Vlk je krásné zvíře a patří do naší přírody. Dodávám ale, že jen v určitém počtu a v určitých oblastech. Jestliže se vlk množí v místech, kde je husté osídlení, chovatelé tam mají zvířata, jsou tam turisté, houbaři a pejskaři, může docházet ke střetům. Vlk není divočák, který schroustá kukuřici, vlk je šelma, která potřebuje maso. V okamžiku, kdy se stavy vlků zvýší, tak smečka potřebuje nejméně jeden kus kořisti denně. A bude docházet k tomu, že někde zvěř vyloví nebo se ta zvěř sama přesune jinam.

Obhospodařujete revír, kde vlci řádili?
Vlci se prvně objevili na Břehyni, takže pro ně nebyl problém se zatoulat až k nám do okolí Dubé. Celá smečka se tu zřejmě nevyskytuje, spíš jednotlivci. Podle mě to jsou vlci z předchozích vrhů, co si hledají nová teritoria. Za posledních čtrnáct dní i u nás v revíru strhli čtyři kusy srnčího a dvě selata, tedy jen to, co jsme objevili. Poznáte to snadno, trup je téměř neohlodaný, prokouslý krk, sežrané části kýt a vyžrané jedlé vnitřnosti - játra, srdce, plíce.

Proč se vlci nezdržují spíš v Ralsku, kde je menší hustota osídlení a putují až sem, kde je víc lidí?
Možná, že v Ralsku už mají méně potravy. Možná si hledají jiná teritoria, nevím. Ale hlavně si myslím, že vlků je tu víc, než se udává. Počtu 14 kusů nevěřím. Vždyť byli nedávno pozorováni až u Liběchova, to je kousek od Mělníka. Před čtyřmi lety tu byl jeden pár a čtyři mláďata. Pokud se každý rok množili, musí jich tu být víc.

Ve své honitbě Petr Slaba nachází srny zabité vlky.

Ve své honitbě Petr Slaba nachází srny zabité vlky.

Co takový vlk v honitbě může způsobit?
Kromě toho, že zvěř loví, tak jí především velmi zneklidní. V Kanadě, na Aljašce či v Rusku má vlk tvrdé životní podmínky, proto tam smečky loví prioritně jen slabé a nemocné kusy. Nemohou tam vydávat energii na nejistou kořist. U nás ale vlci mají mírnější klima, zvěř tu není na ně zvyklá, takže vlci dokážou její stavy doslova zdecimovat. Zvěř se navíc začne bát a mění své chování. Došlo třeba k tomu, že z některých honiteb zmizeli mufloni. A objevili se někde jinde. A taková zvěř, která se najednou někde objeví, kde jí nikdo neočekává, může udělat třeba nečekané a velké škody na zemědělských plodinách či lesních porostech.

Tomu by se dalo oponovat, že početnost predátora je dána početností kořisti. Takže přítomnost vlků dokazuje, že příroda sama reguluje přemnoženou spárkatou zvěř. Vy myslivci jste jim vlastně vystavili pozvánku.
Ano, dalo by se to tak říci, ale stejné podmínky se stavy zvěře v našich honitbách tu jsou už 40 let! Proč sem tedy vlk nepřišel a nerozšířil se už dříve? Čert ví. S vlky ovšem mají problém nejen myslivci, ale i chovatelé hospodářských zvířat. Vlk je nesmírně inteligentní zvíře a začíná strhávat i domácí zvířata, je to snazší kořist. Vyplatila se už spousta peněz za zabité ovce.

Vám myslivcům ale nikdo škodu za zabitou zvěř nevyplatí, protože ta patří státu, je to tak?
Ano, to by pomohla vyřešit změna legislativy. Vlk nezabíjí jen slabé kusy, ale strhne třeba silného a chovatelsky nadějného jelena. Když totiž loví smečka, tak takový silný jelen je jediný, který se jim postaví. A smečka ho udolá. Na Slovensku jsou kvóty na odlov vlků, aby se jejich populace nepřemnožila. Stát tamějším myslivcům proplácí škody. My myslivci jsme přece stejně tak hospodáři v krajině, jako chovatelé ovcí. Vše si platíme sami. Za pronájem honiteb, kde je jelení zvěř, dáme třeba 250 tisíc korun ročně. Další peníze nás stojí krmivo, léčiva, dřevo na stavbu krmelců a dalších mysliveckých zařízení či pohonné hmoty. A stejně jako ostatní hospodáři z toho chceme něco mít. Když budeme mít v honitbě vlky, a ti nám v ní vyloví nebo rozeženou zvěř, tak nám nikdo nic nedá, a to není podle mě spravedlivé.

Zvěř vám nepatří, dokud jí nestřelíte, což je asi kámen úrazu.
Ano, myslivci zvěř patří až po ulovení. Do té doby je brána jako majetek státu. Dobře. Ale když ta samá zvěř způsobí škody třeba na poli kukuřice či lesním porostu, tak platíme ty škody my. Takže jsme v tom celém řetězci až poslední článek.

Je tedy regulovaný odstřel vlků řešením i u nás?
Vlk je u nás chráněné zvíře a střílet se nesmí, na to by bylo třeba změnit zákon. Mělo by se o tom alespoň jednat. Regulovaný odlov by pomohl. V USA ho dělají také. Nejprve ale ať se sesbírají data, kolik tu vůbec je vlků. To nelze udělat ze dne na den. Jestliže takovéhle zvíře chceme v naší krajině, nemůžeme ho upřednostnit na úkor jiných zvířat a lidí. Nikdo ale nechce vlky vystřílet. To bych byl moc nerad, aby to tak bylo chápáno.

Nebylo by rychlejší si na vlky zvyknout?
Možná ano. Zvěř prostě někde ubude, jinde se bude chovat jinak. Vezměme si ale jako podobný příklad takové kormorány. Byli řadu let chránění, ale dělají milionové škody rybářům. Teprve teď, až když už jsou s nimi několikaleté problémy, budou vymazáni ze seznamu chráněných druhů. A kdo je bude lovit? Zase my, myslivci. To je paradox dnešní doby: My nejdřív chceme něco chránit, pak, když se to přemnoží, od toho dáme raději nenápadně ruce pryč a ať se o to postarají myslivci. Nechci, aby to podobně dopadlo s vlky.

Původními druhy nejsou třeba ani jelen sika, muflon nebo daněk, myslivci oblíbené druhy, které přitom devastují české lesy okusem. Není tedy v tomto smyslu vlk spojenec přírody?
Ano, to sice nejsou, ale to není ani kapr. A přemnožení těchto druhů zvěře je spíše otázkou některých míst. Každopádně kdyby na těchto místech vlk byl, asi by s populací této zvěře dokázal výrazně hnout. Problém spíše, co se týká přemožení a problematické zvěře, vidím u divokých prasat, které vlci ale paradoxně příliš neloví. Oni samozřejmě dokážou ulovit sele či lončáka do 40 kil, na ty si i troufnou. Prase je velice inteligentní zvíře a měli jsme třeba zajímavý poznatek a pozorování, že v době, kdy se v sousedním revíru pohybovali vlci, tak se divočáci spojili do jedné velké tlupy o počtu asi 60 jedinců – byly to podle mě tři tlupy, které se v tu dobu daly dohromady.

Tím ale potvrzujete teorii, že když vlk ruší zvěř, ruší tedy i divočáky, čímž vám pomáhá.
A teď si vezměte, když vám taková obří tlupa prasat vleze na kukuřičné pole! Za noc sežere čtyři hektary...

Proč se proti vlkům nespojují i srnčí tlupy?
Divočák je inteligentnější, proto. Srnčí i jiná spárkatá zvěř zvěř raději lokalitu opustí a uteče. Nám se to stalo u muflonů. Vlci nám je v dobu, kdy se u nás zdržovali, doslova rozehnali do sousedních revírů.

Nenastává přirozená rovnováha, kdy jeden druh reguluje jiný? Není tenhle stav normální?
Normální by to bylo, kdybychom tu nebyli my lidé. Pak ano. Kdyby tu byla divočina jako v Kanadě.

Pod vašimi příspěvky na sociálních sítích se často objevuje názor, že vlci jsou tu uměle vypuštěni z umělého odchovu. Tomu ale přece sám nevěříte.
Okolnosti výskytu vlků u nás jsou pro mě záhadou. A takovouto domněnku má hodně lidí. Znenadání se tu objevil alfa pár v přísně chráněné oblasti, která se nějakou dobu předtím ještě zvětšila, navíc v oblasti s fotopastmi... je mi to a nejen mě prostě divné. První vlci, kteří se tu navíc objevili, nebyli zrovna moc plaší. To je další divná věc.

A čeho by tím kdo docílil? Jakou by měl motivaci?
Nevím, kdo by tím chtěl čeho docílit, ale z doslechu vím, že i u nás existují lidé, kteří vlky chovali a jelikož je to zvíře, které potřebuje poměrně velký prostor k chovu, tak třeba jen prostě najednou nevědí, co s nimi. Proto existuje domněnka, že je někdo vypustil. Bylo by to samozřejmě porušení zákona o ochraně přírody, takže pakliže k tomu došlo, stalo se to načerno. Ale jsou to jen konspirace, důkazy nemáme. Třeba vlk skutečně namigroval a holt se mu zrovna zalíbilo v krajině, kde si může udělat selfie (smích).

Vy kupříkladu tvrdíte, že vlk by mohl za jistých okolností napadnout člověka. Takový případ ale není z Evropy vůbec znám za poslední desítky let.
Ve světě i Evropě jsou takové případy známy. Viděl jsem nedávno dokument, kde vědec studující vlky doslova řekl, že mít vlka v krajině, kde je hustá koncentrace lidí, je nebezpečné. Vlk samozřejmě nenapadne člověka vědomě, spíš bude jednat pudově, kdyby se člověk dostal k doupěti nebo k vlkem stržené kořisti. Ale netvrďte mi, že se to nemůže stát, obzvláště v tak zalidněné krajině jako je u nás.

Dobře, ale to vás spíš napadne divoké prase, což se děje poměrně často...
Ano, to je pravda, ale divoké prase je stále oproti vlkovi zvíře, které se neživí lovem. A existuje možnost jejich lovu, u vlků ne. Každopádně bych na závěr rád řekl, že není zájmem nás, myslivců, vlky střílet, a mrzí mě, že to tak většina lidí chápe. Myslivost je totiž především o tom, přírodu chránit. A znám plno lidí, kteří jsou velcí milovníci přírody, ale jen do okamžiku, než jim ta příroda něco vyvede na jejich zdraví či majetku. Pak přijdou za námi, myslivci a říkají, ať s tím něco uděláme. A to je to, co se mi nelíbí.

Na Českolipsku natočili volně pobíhajícího vlka

Nejčtenější

Badatelé objevili štolu, která zřejmě vede k nacistickému testovacímu bunkru

Podzemní kryt a bunkr (Rychnov u Jablonce)

Badatelé, kteří pátrají v Rychnově u Jablonce nad Nisou po podzemním nacistickém testovacím bunkru zbrojní továrny...

Ledař si postěžoval na nízkou mzdu svou i kolegů, ve firmě hned skončil

Osm ledařů se obrátilo se žádostí na zvýšení platů na vedení Sportparku v...

Rolbař libereckého Sportparku, který si za sebe a své kolegy v MF DNES posteskl na podprůměrné platy, u firmy druhý den...

Výroba v autoprůmyslu se zmenšila, firmy v Libereckém kraji propouštějí

Klimatizační jednotky vyrobené v Densu jsou používány ve vozech značek VW, BMW,...

Několik firem, které vyrábějí komponenty do aut v Libereckém kraji, snížilo výrobu, zastavilo nábor nových pracovníků...

Nejstarší skokanský můstek v Liberci je na prodej, zřejmě ale padne

Skokanské můstky v areálu LVT v Liberci jsou dnes v zoufalém stavu.

Svého času tam skákali závodníci z celého Československa, i když jen v kategorii žáci a mládež. Dnes je historicky...

Auto rozkolísané rychlou jízdou skončilo v kotrmelcích, řidič zahynul

Při dopravní nehodě u Citonic na Znojemsku se zranilo šest lidí, pro těžce...

Vysoká rychlost a nezvládnuté řízení zřejmě stály život řidiče osobního automobilu, který dopoledne havaroval u Mimoně...

Další z rubriky

Je to příběh o mužích, jejichž rájem je sauna, říká o nové knize Rudiš

Spisovatel Jaroslav Rudiš (2017)

Spisovatel Jaroslav Rudiš, rodák z Turnova, představil v Liberci svoji novou knihu. V rozhovoru pro MF DNES se...

Budoucí primátor Jablonce obchoduje s městem, firmy se ale nevzdá

Novým primátorem Jablonce nad Nisou se má stát lídr ANO Milan Kroupa.

Ve čtvrtek ho jablonečtí zastupitelé pravděpodobně zvolí nástupcem osm let vládnoucího primátora Petra Beitla z ODS....

Psychiatrie liberecké nemocnice se stěhuje, otevře poradnu pro psychotiky

Pro potřeby psychiatrie se nyní přestavuje budova naproti liberecké porodnici....

Někdy jsou na pokojích i po pěti a sociální zařízení mají na chodbě. Kvůli nedostatku prostor musejí být někdy pacienti...

Najdete na iDNES.cz