Mrtvé zvíře nalezené v Ralsku.

Mrtvé zvíře nalezené v Ralsku. | foto: Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky.

Ochranáři hledají vrahy vlků. Nabízejí odměnu až sto tisíc korun

  • 48
Odměnu padesát tisíc korun za poskytnutí informace vedoucí k dopadení a potrestání každého, kdo by úmyslně zavinil usmrcení vlka kdekoli na českém území, vypsal Český svaz ochránců přírody. Reaguje tak na případ, kdy bylo v Ralsku nalezeno mrtvé zvíře.

„Kdokoliv by věděl informace vedoucí k odhalení pachatele zástřelu, ubití, otrávení či jiného způsobu úmyslného zabití vlka v České republice, nechť se obrátí na policii, případně informace poskytne i Českému svazu ochránců přírody,“ uvedl za svaz Petr Stýblo.

Zvíře nalezené o víkendu nezahynulo přirozenou smrtí, bylo silně zakrváceno a kolem se nalézaly další krvavé stopy. Šlo patrně o vlka, který žil v Chráněné krajinné oblasti Kokořínsko - Máchův kraj. Nález ohlásil houbař.

„Mrtvé zvíře opravdu jako vlk vypadalo, ale musíme počkat na výsledky testů pro vyloučení záměny s křížencem či podobným plemenem psů. Výsledky budou zhruba za týden,“ uvedl Ladislav Pořízek, ředitel regionálního pracoviště Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky.

Podle ochranářů jsou tři varianty možné příčiny jeho smrti: zastřelení, zranění autem či konflikt s jiným zvířetem.

„Pokud se ukáže, že byl zastřelen, bude to každopádně hodně smutná zpráva. K tomu by ale zřejmě nedošlo na místě nálezu, nechceme proto v žádném případě obviňovat místní myslivce,“ dodal Pořízek.

Odměnu vypsalo také Hnutí Duha. Za informace, které by vedly k dopadení pytláka z Ralska, nabízí sto tisíc korun.

„Pokud byl vlk skutečně upytlačen, je to to nejsmutnější, co může velké šelmy v naší krajině potkat. Je to projev kruté bezohlednosti i zásadního nepochopení ekologických vazeb v přírodě. Apelujeme na policii, aby případ důkladně vyšetřila,“ prohlásil expert na ochranu velkých šelem Miroslav Kutal.

Problém pytláctví velkých šelem ilustruje také výzkum České zemědělské univerzity. Profesor Jaroslav Červený po patnácti letech zopakoval průzkum mezi myslivci o jejich názoru na rysa na Šumavě. V anonymní anketě se k pytláctví přiznalo dokonce o čtyři procenta více myslivců než na začátku tisíciletí.