Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Kraj zatlačí na Polsko přes vládu, kvůli dolu čeká miliardové škody

  8:20aktualizováno  8:20
Až na tři miliardy korun i s výkupy pozemků se podle černých scénářů šplhá suma, kterou bude zapotřebí vydat, aby až 30 tisíc lidí na české straně hranice s Polskem nepřišlo kvůli plánovanému rozšíření polského dolu Turów o spodní vodu.

Měsíční krajina v okolí polské elektrárny. | foto: Georg Komberec

Těžit se má v hnědouhelném dole u polské Bogatyně, který uhlím zásobuje především sousední elektrárnu Turów, až do roku 2044. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. To je jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku.

„Dopady těžby jsou patrné už teď. V některých tocích mizí voda, například hraniční Oldřichovský potok vysychá, stejně jako Václavický potok. Také mizí spodní voda. Vodojemy na Uhelné jsou na poloviční vydatnosti,“ zmínil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.

Situace se dramaticky zhorší, pakliže se splní předpoklad prohloubení dolu o dalších 60 až 80 metrů. Dostal by se až na kótu 30 metrů pod hladinu moře.

Podle hejtmana Martina Půty by náklady, které kvůli mizející vodě vzniknou, měla zaplatit polská strana. Pokud se to nepodaří vyjednat, tak český stát. Region na tak nákladné investice peníze nemá.

„Připravíme dopis premiérovi s žádostí, aby materiál projednala vláda. Abychom se za pět let neocitli v situaci, že se polská strana bude těžit, nic nebude připraveno, ale voda bude mizet. A obecní ani krajské rozpočty nebudou samozřejmě schopny obnovu dodávek vody zajistit,“ vysvětlil hejtman Martin Půta.

Zástupci ministerstev zase chtějí mluvit do plánů polské strany. Ministerstvo prostřednictvím mezinárodních smluv s Polskem jedná.

Fotogalerie

„Je nutné, aby si polská strana uvědomila, že dopad z těžby na české straně skutečně existuje, a že čeští občané přicházejí o vodu. Přihlásili jsme se k tomu, abychom byli účastníkem řízení vedeného k rozšíření těžby uhelného dolu Turów,“ řekl Josef Nistler, ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí a vládní zmocněnec pro vodohospodářské otázky.

Pro oblast Frýdlantska hovoří nejhorší scénář mimo jiné o nutnosti přivedení vody z druhé strany Jizerských hor. Opatření by mohla vyjít až na 900 milionů korun.

Do oblasti Hrádku a Chrastavy by se zase musela přivést voda z libereckého vodovodu.

Autor:




Hlavní zprávy

Další z rubriky

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

V Liberci už loni vykvetlo na 568 metrů cibulovin. Některé vyrašily třeba v...
Ulice Liberce rozzáří záhony narcisů a tulipánů, Jablonec ošetří stromy

Tržní náměstí, park v Budyšínské ulici, okolí ulice Na Rybníčku a za kulturním domem. Tato a další místa v Liberci mají být barevnější. Radnice tady totiž...  celý článek

Poškozený plakát Jiřího Kittnera.
Na plakáty exprimátora Kittnera načmáral vandal kosočtverce

Desítky kosočtverců namaloval vandal na předvolební plakáty s portrétem libereckého exprimátora a kandidáta ODS v parlamentních volbách Jiřího Kittnera....  celý článek

Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?
Rodičovská v životopisu: Patří tam, nebo ne?

Sehnat práci s dítětem se dá, jen se na to musí správně.

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.