Těžit se má v hnědouhelném dole u polské Bogatyně, který uhlím zásobuje především sousední elektrárnu Turów, až do roku 2044. Důl se má rozšířit podél silnice z německé Žitavy do Bogatyně. To je jen 300 metrů od nejbližšího obydleného českého území v Uhelné na Hrádecku.
„Dopady těžby jsou patrné už teď. V některých tocích mizí voda, například hraniční Oldřichovský potok vysychá, stejně jako Václavický potok. Také mizí spodní voda. Vodojemy na Uhelné jsou na poloviční vydatnosti,“ zmínil starosta Hrádku nad Nisou Josef Horinka.
Situace se dramaticky zhorší, pakliže se splní předpoklad prohloubení dolu o dalších 60 až 80 metrů. Dostal by se až na kótu 30 metrů pod hladinu moře.
Podle hejtmana Martina Půty by náklady, které kvůli mizející vodě vzniknou, měla zaplatit polská strana. Pokud se to nepodaří vyjednat, tak český stát. Region na tak nákladné investice peníze nemá.
„Připravíme dopis premiérovi s žádostí, aby materiál projednala vláda. Abychom se za pět let neocitli v situaci, že se polská strana bude těžit, nic nebude připraveno, ale voda bude mizet. A obecní ani krajské rozpočty nebudou samozřejmě schopny obnovu dodávek vody zajistit,“ vysvětlil hejtman Martin Půta.
Zástupci ministerstev zase chtějí mluvit do plánů polské strany. Ministerstvo prostřednictvím mezinárodních smluv s Polskem jedná.
„Je nutné, aby si polská strana uvědomila, že dopad z těžby na české straně skutečně existuje, a že čeští občané přicházejí o vodu. Přihlásili jsme se k tomu, abychom byli účastníkem řízení vedeného k rozšíření těžby uhelného dolu Turów,“ řekl Josef Nistler, ředitel odboru ochrany vod ministerstva životního prostředí a vládní zmocněnec pro vodohospodářské otázky.
Pro oblast Frýdlantska hovoří nejhorší scénář mimo jiné o nutnosti přivedení vody z druhé strany Jizerských hor. Opatření by mohla vyjít až na 900 milionů korun.
Do oblasti Hrádku a Chrastavy by se zase musela přivést voda z libereckého vodovodu.
