Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Unikátní turbinu v bedřichovské vodní elektrárně omladili na další léta

  18:15aktualizováno  18:15
Vodní elektrárna v Liberci-Rudolfově je novou technickou památkou. Postavena byla ve 20. letech minulého století, dnes patří Povodí Labe a po omlazovací kúře stále vyrábí energii.

Petr Nedomlel pracuje v elektrárně jako údržbář, strojník a správce. Bydlí v ní a už několik let ji obnovuje. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

Když se v sedmdesátých letech v době ropného boomu v Evropě i ve světě rušily vodní elektrárny, rozhodovali tehdejší liberečtí mocipáni i o konci této na Černé Nise.

Zdálo se jim, že by tam byl výborný sklad zeleniny. Má stálou teplotu po celý rok, protože leží pod terénem. Paradoxně však právě zachránilo zdejší technický skvost, Peltonovu turbínu od tehdejší špičkové firmy Voith St. Pölten z roku 1926.

Fotogalerie

Dnes se jí pyšní památkáři i lidé z Povodí Labe, kteří v elektrárně pracují.

„Tehdy nevěděli, jak by tak těžký kolos dostali ze suterénní haly ven, tak ji nechali být,“ říká Petr Nedomlel, který už sedm let pracuje v elektrárně jako údržbář, strojník a správce. Bydlí v ní a už několik let ji po kouskách obnovuje.

„Něco děláme svépomocí, na něco přijeli specialisté. Opravy už přišly na více než deset milionů korun a dalších pěkných pár milionů ještě stát budou,“ komentuje Nedomlel. „Co se stalo vodní dílo památkou, existuje program na jeho postupnou obnovu. Bude trvat nejméně pět let.“

Čeká nás tu ještě spousta práce, říká údržbář

Podařilo se zachránit turbínu, regulátor, generátor a další technologii.

„Pořád je to málo, je tu spousta práce,“ konstatuje Nedomlel. „Jen na elektrárně je potřeba opravit vnitřní omítky a izolace, vyměnit okna, opravit fasádu. Pak přijdou na řadu věci kolem, například tlakové potrubí, šachta, která vodu přivádí, a technické prvky po cestě z Černé Nisy. A na ty nikdo pořádně nesáhl od doby vzniku.“

Podle libereckého památkáře Petra Freiwilliga je vzácná nejen samotná elektrárna.

„V nedotčené podobě se dochovalo celé vodní dílo, jeho stavební, mechanické a zčásti i elektrické části z let 1925-1928, a co je hlavní, jsou stále funkční. V tom je soustava naprosto unikátní,“ říká Frewillig.

Vodní dílo na Černé Nise vznikalo velmi těžce vzhledem k nepřístupnému terénu. Dělníci museli postavit podzemní betonový kanál přes tři kilometry dlouhý a zakopat přes kilometr potrubí. Jednoho dělníka to dokonce zavalilo, dalšího těžce zranilo.

Celé roky je nikdo pořádně neopravoval a pořád šlapalo. Až před třemi lety vybuchl generátor. „Stáli jsme více než rok, uvažovalo se i o výměně, ale naštěstí to nedopadlo a to je dobře,“ dodává Nedomlel.





Hlavní zprávy

Další z rubriky

U letiště bylo v pátek zamaskováno celkem tři sta parašutistů. Jsou součástí...
Lidem v Ralsku vadí vojenská cvičení, chystají proti nim i petici

Lidé v okolí Ralska se bojí návratu armády do tohoto někdejšího vojenského újezdu. Vojáci sice na začátku 90. let odešli a Ralsko se otevřelo civilnímu životu,...  celý článek

Nejvíce zaujal porotce nápad studia Sial architekti a inženýři, a to i přesto,...
Architekti svůj návrh zlevnili, pavilon nemocnice postaví podle nich

Jejich návrh byl před půl rokem nejlepší v architektonické soutěži a i když byl o tři sta milionů dražší, nakonec se podle nich nový pavilon liberecké...  celý článek

Před pěti lety měl Drylock 155 zaměstnanců, zatímco nyní 370. V roce 2012...
Firmy bojují o lidi, továrna na pleny jich teď shání sedmdesát

Hrádecká firma Drylock, odkud pocházejí dětské pleny, strmě roste. Během hospodářského rozmachu pro ni ale není jednoduché získat další dělníky - podobně jako...  celý článek

Najdete na iDNES.cz



mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.