Pomoc krajině je to nejlepší, co můžeme udělat, říká lídr Pro KRAJinu

  8:02
Do krajských voleb jde s nejvyšším vylosovaným číslem – 85. Lídr uskupení Pro KRAJinu Josef Šedlbauer tvrdí, že tyto volby budou hlavně o tom, jestli kraj bude dávat další miliardy jen do silnic nebo se se stejným nasazením postará i o dostatek vody v krajině.

Udržení vody v krajině je jednou z věcí, kterou kraj může velmi ovlivnit,“ myslí si Josef Šedlbauer. | foto: Ota Bartovský, MAFRA

„Všichni vědí, že poškozená krajina neodolá suchu ani povodním, ale pořád se o tom víc mluví, než dělá,“ myslí si Šedlbauer.

Vaše volební heslo je Neuschneme. Týká se to jen problému sucha nebo společnosti obecně?
Naši kampaň stavíme na třech věcech, které jsou obecně důležité pro život. Aby lidé měli kde žít, z čeho žít, a aby společnost byla v co největší míře spravedlivá a férová. K tomu, abychom měli kde žít, potřebujeme dostatek vody, dostatek úrodné půdy, která je nás schopna uživit. Dosud jsme to brali jako samozřejmost, ale ona to zase až taková samozřejmost není.

Z čeho žít znamená i to, aby tu byli lidé, kteří budou odpovídajícím způsobem vzdělaní. Aby se v nejisté budoucnosti uměli zorientovat a fungovat v ní. Nepotřebujeme vychovávat automaty, kteří za pár let nebudou potřeba, protože je nahradí skutečné automaty. Ztrácíme spoustu talentů už na základních a hlavně pak středních školách.

Co s tím ale může udělat kraj?
Chceme jinak nastavit přijímačky na střední školy, které kraj zřizuje. Dnes jsou jednotné zkoušky, které ale o daném studentovi moc neřeknou. Jen to, že se na ně uměl připravit. Děti, které k tomu nejsou tolik motivované svojí rodinou, jsou na tom hůř a na lepší typy škol se nedostanou. To je špatně. Při přijímání na střední školu by se mělo přihlížet i k předpokladům, které děti mají. To lze zjistit osobním pohovorem nebo předložením výsledků prací na projektech, kterých se účastnily na základní škole. Právě ústní přijímací pohovory může kraj ve spolupráci s řediteli škol zavést.

Také chceme, aby se změnil obsah středního vzdělávání. Aby se rozvolnily studijní obory a nebyly tak úzce nalinkované od samého začátku. Student by si měl sám zvolit cestu k cíli. Zda to chce formou maturity nebo výučním listem. Na středních školách by také mělo být víc všeobecného vzdělání, které naučí vyhledávat si informace, porozumět jim, získávat kompetence. Důležitý je i vyšší podíl praxe. I tam má kraj spoustu možností, jak do toho zapojit firmy, které dnes shánějí zaměstnance. V Německu to tak funguje. Studenti na středních školách už pracují na částečný úvazek a jsou za to placeni, což jim pak dává vazbu na ty firmy a ještě se přitom spoustu věcí naučí.

Josef Šedlbauer

V politice není nováčkem. Od roku 2010 je zastupitelem v Liberci a poslední čtyři roky i na Libereckém kraji. Dlouhodobě upozorňoval na korupci v Dopravním podniku Liberce a Jablonce, zasloužil se o omezení hazardu v Liberci, na kraji prosadil fond na zadržování vody v krajině. V době nouzového stavu se podílel na vývoji a rozběhnutí výroby nanofiltrů do roušek na Technické univerzitě v Liberci. Právě na TUL působí jako vedoucí katedry chemie, tři roky byl také proděkanem. V roce 2002 byl jmenován docentem v oboru fyzikální chemie na Univerzitě Pardubice a v roce 2010 profesorem v témže oboru na Vysokém učení technickém v Brně.

Nicméně Neuschneme značí hlavně vodu a její udržení v krajině. Máte pocit, že v tomto dělá kraj málo?
Udržení vody v krajině je jednou z věcí, kterou kraj může velmi ovlivnit. Vlastně musí, protože jinak tu budeme mít velký problém. Krajina se stále více odvodňuje a zvyšuje se výpar z půdy. Za posledních šedesát let stoupla teplota ve střední Evropě o dva stupně a výpar z půdy skoro o pětinu. Prší pořád stejně, ale vody ubývá rychleji. Sice už se nedělají rozsáhlé meliorace jako dřív, ale krajina se mnohem víc zastavuje. Skvělé je, že se čím dál víc lidí snaží pro udržení vody v krajině něco udělat. Ale lídr by v tomto měl být právě kraj. Zatím se ale o tom spíš víc mluví, než dělá.

Podařilo se vám na kraji prosadit fond na podporu zadržování vody v krajině. To nestačí?
Ani zdaleka. Je tam jedenáct milionů. Víc tam vedení kraje dát nechtělo. Hlavně že víc peněz dává na vlastní propagaci v médiích. Z toho fondu se udělá pár tůněk nebo rybníků, ale to nás nespasí. Opatření budou fungovat jedině tehdy, když se udělají na velkém území a promyšleně. Jsou místa, kde nemá smysl něco dělat, protože to nepřinese žádný efekt. Ale stejně se s tím setkáváme.

Musí tu být koordinátor s odborným zázemím. To je role kraje. Kraj je ten, kdo může udělat plán, vzít si celá povodí, části okresů a v těchto velkých územích naplánovat, co se tam může pro udržení vody udělat, aby to mělo smysl. Pak může jít za vlastníky pozemků a vysvětlit jim, že to je i v jejich zájmu. Kraj by měl také pomáhat finančně s přípravou projektů, když nevyjde dotace jinde. Na tom teď dost projektů krachuje, že nejsou peníze.

Co to přinese, kromě toho, že krajina nebude tolik vysychat?
Pomůže to i rozběhnout ekonomiku. Jsou to práce pro místní stavební firmy. Peníze se tu vrátí do oběhu, lidé si vydělají, koupí si zboží, z toho se zase zaplatí další lidi, daně. A opatření v krajině přinesou dlouhodobý efekt. Není nutné stavět za miliardy přivaděč vody přes Jizerské hory na Frýdlantsko. Jen projektová dokumentace by v tomto případě stála šedesát milionů korun. Za to se dá na Frýdlantsku udělat spousta věcí v rámci zadržení vody.

Když jsme u úbytku vody, velkým problémem je i polský důl Turów, který připravuje české občany o vodu. Jak chcete řešit toto?
Myslím, že u nás propukla trochu až nacionalistická hysterie. To není dobrý způsob, jak tu ve společném regionu dál existovat. U nás vznikla petice za vodu, v Polsku zase petice za udržení Turówa. Ta měla mimochodem dvojnásob podpisů než česká petice, protože polská ekonomika je na Turówu závislá. Proto chceme prosadit jiný úhel pohledu. Samozřejmě nechceme, aby se v Turówu dlouhodobě těžilo. Teď má povolení na šest let. Tuto dobu je nutné využít k tomu, aby se důl revitalizoval a těžba skončila. Jenže do té doby musí mít tato část Polska jasno, jak se bude živit. Turów dává obživu tisícům lidí. Je dobré si uvědomit, že i u nás jsou hnědouhelné doly, které berou lidem vodu a ničí ovzduší. Jen se nejmenují Turów, ale Bílina a Vršany.

Dobře, ale jak z toho ven?
Alternativa je podle nás v rozvoji energetických sdružení zaměřených na výrobu lokální energie. Ze zdrojů, které tu jsou, což je slunce a vítr. Sluneční a větrná energie jsou konkurenceschopné. Když se ve světě dělají aukce na nové zdroje energie, běžně to vyhrávají solární nebo větrné elektrárny. Energetická sdružení jsou běžná v Německu či Rakousku. Zčásti je vlastní veřejná správa, zčásti pak soukromé osoby a firmy. Je to výhodné z mnoha důvodů. Mají levnější energii, stabilnější pozici na trhu a zároveň i nějaký zisk. Dohromady vytvoří jedno přípojné místo do sítě, takže mají silnější pozici pro vyjednávání s distribuční soustavou. A navíc si takto vyrobenou energii mohou sami spotřebovat. Rádi bychom, aby energetická sdružení vznikla i v Libereckém kraji.

Velký důraz také kladete na sociální oblast a omezení ústavní péče. Jaká omezení tím myslíte?
Chceme zrušit kojenecké ústavy. Třeba ve Zlínském kraji nemají žádný od roku 2016, v Královéhradeckém kraji k tomu také směřují. Jde jen o to podpořit pěstounskou péči. Žádné dítě do tří let by nemělo být mimo rodinu, byť náhradní. Navíc provoz kojeneckého ústavu je oproti pěstounské péči drahý. Jedno dítě v ústavu vyjde měsíčně na šedesát tisíc, kdežto pěstounská péče je za třetinu. Kdyby to kraj podpořil finančně ještě víc, aby pěstounů přibylo, rozhodně se to vyplatí celé společnosti.

Ústavní péče jsou ale i domovy důchodců, jejichž kapacita je nedostatečná. Ty snad nechcete omezovat?
Rozhodně ne. Alternativu vidíme v terénní péči, odlehčovacích službách, denních stacionářích. Jistě, můžeme si postavit další domovy důchodců, ale bude to stát strašlivé peníze a provoz nikdo neufinancuje. Navíc jsou to svým způsobem taková ghetta. Hodně lidí cítí zodpovědnost za to, jak jejich rodiče dožijí. A pro mnohé je domov důchodců až tou poslední volbou. Proto by investice měly směřovat do větší podpory terénních služeb, aby těm lidem péči usnadnily.

Na kandidátce máte dost nových tváří. Je to výhoda, že nejsou svázáni s politickou minulostí?
Nemáme jen nováčky, je tam řada lidí s bohatými zkušenostmi z politiky. Když to srovnám s kandidátkami některých jiných stran, tak máme řadu osvědčených harcovníků, u kterých každý ví, co za nimi je. To je jednoznačný kredit, který žádná jiná strana nemá. Za každým naším kandidátem je nějaká stopa ve veřejném prostoru. To byla naše podmínka. Mít na kandidátce lidi, kteří už něco dokázali.

Hned na druhém místě kandidátky je vaše manželka. To doma tak intenzivně prožíváte politiku?
Je to ještě horší, než si myslíte (smích). Ale moje žena je velmi schopná, v lecčems má větší dovednosti než já. A to, že jsme se oba ocitli na prvních dvou místech, je výsledkem hlasování. Ne našeho doma, ale uvnitř sdružení. Obecně ženy v politice mají velký potenciál, když se nebojí. Naše kandidátka má počet mužů a žen vyrovnaný, formou zipu. Ale určitě ne proto, aby to dobře vypadalo. Není správné, když jdou ženy do voleb jen do počtu. U nás to tak není.

Na Technické univerzitě vedete katedru chemie, organizujete studium nanotechnologií. Jste připraven opustit akademické prostředí v případě volebního úspěchu?
Hodně jsem o tom přemýšlel. Práce, kterou dělám na univerzitě, se žádné politické funkci nevyrovná. Baví mě pracovat se studenty. Je to zajímavé i se všemi organizačními záležitostmi. Ale došel jsem k tomu, že pokud bychom v krajských volbách výrazně uspěli, v což doufám, tak práce na kraji by měla větší smysl. Pokud by se nám podařilo prosadit alespoň část z našich volebních témat, bude to mít pro Liberecký kraj větší přínos.

Vaše sdružení se nazývá Pro KRAJinu, ale s podobným názvem jde do voleb i uskupení kolem Jana Korytáře (Změna pro lidi a pro krajinu). Nebude to pro voliče matoucí, zvlášť když jste s Korytářem dlouho úzce spolupracoval?
Projekt Pro KRAJinu jsem připravoval dlouho, asi rok a půl. Práce Jana Korytáře si dlouhodobě velmi vážím, ale vím, že jeho kariéra má různé vlny. Požádal jsem ho tehdy, aby do voleb s námi nešel s tím, že Změna jako taková může být součástí naší koalice. Tenkrát tvrdil, že už tomu nemá co dát. Ale nakonec celá spolupráce ztroskotala na tom, že na kandidátce chtěl být, zatímco řada lidí, která do toho chtěla jít, s ním být nechtěla. Ale on na tom přesto trval. Tak jsme se rozešli, i když na většině věcí jsme se jinak shodli.

Nebudete se tak prát o voliče?
Rozdíl mezi námi je, že nejsme strana jednoho muže. Proto také máme širší záběr. Přinášíme řadu různých témat, protože máme mezi sebou lidi, kteří se jim dlouhodobě věnují. Ale nechci se proti Janu Korytářovi nijak vymezovat, přeji mu hodně štěstí.

  • Nejčtenější

Vinen, vyslechl si hejtman Krkoška u soudu. Krátce poté oznámil rezignaci

21. března 2024,  aktualizováno  11:20

S peněžitým trestem 200 tisíc korun odešel dnes od Obvodního soudu pro Prahu 2 hejtman...

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dětí, podezřelým se jejich rodiny mstí

25. března 2024  17:10

Kriminalisté vyšetřují údajné zneužití dvou dětí v Mimoni na Českolipsku. Podle zjištění portálu...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Spory dědiček ohrožují oblíbenou samoobsluhu, zaměstnanci se bojí o výplaty

21. března 2024  9:38,  aktualizováno  15:18

Budoucnost prodejny potravin Kendik v libereckém paláci Dunaj je nejistá. Dlouhodobé rodinné spory...

Všichni se snaží šetřit, pro nás je to cesta do pekla, říkají malovýrobci

22. března 2024  15:48

Ruční a bio výrobou mohou jen těžko konkurovat cenám v supermarketech. Kromě prodeje na svých...

{NADPIS reklamního článku dlouhý přes dva řádky}

{POPISEK reklamního článku, také dlouhý přes dva a možná dokonce až tři řádky, končící na tři tečky...}

Syn nechal matku ležet ve výkalech, sousedka zalarmovala policii

25. března 2024  13:27,  aktualizováno  15:01

Z nelidských podmínek nevědomky vysvobodila postarší ženu z České Lípy její sousedka. Přes dveře ji...

Šperky z Turnova učarovaly i Obamovi. Teď Český granát míří do Japonska

28. března 2024  16:17

Jeho barva, rudá jako holubí krev, upoutala pozornost člověka již v době stěhování národů. Obchodní...

Soda mezi sklo i pečení na 860 stupňů. Medaile pro MS se tvořily měsíce

28. března 2024  12:19

Medaile pro květnový hokejový šampionát už spatřily světlo světa. Jsou z tradičního tuzemského...

V jablonecké nemocnici hořela kuchyně, hasiči zachránili dva lidi

27. března 2024  12:20,  aktualizováno  15:50

V nemocnici v Jablonci nad Nisou hořela dnes kolem poledne kuchyně. Několik desítek lidí se před...

Naprosto likvidační, zhodnotil soud zbití známého. Muži zpřísnil vězení na 12 let

27. března 2024  15:45

Odvolací soud dnes poslal osmačtyřicetiletého Jana Holického za pokus o vraždu na dvanáct let do...

2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč
2. týden: Vyhrajte dobroty pro batolata v hodnotě 3 466 Kč

Zúčastněte se volby jména roku 2024 a správně odpovězte na soutěžní otázku.

Smoljak nechtěl Sobotu v Jáchymovi. Zničil jsi nám film, řekl mu

Příběh naivního vesnického mladíka Františka, který získá v Praze díky kondiciogramu nejen pracovní místo, ale i...

Rejžo, jdu do naha! Balzerová vzpomínala na nahou scénu v Zlatých úhořích

Eliška Balzerová (74) v 7 pádech Honzy Dědka přiznala, že dodnes neví, ve který den se narodila. Kromě toho, že...

Pliveme vám do piva. Centrum Málagy zaplavily nenávistné vzkazy turistům

Mezi turisticky oblíbené destinace se dlouhá léta řadí i španělská Málaga. Přístavní město na jihu země láká na...

Kam pro filmy bez Ulož.to? Přinášíme další várku streamovacích služeb do TV

S vhodnou aplikací na vás mohou v televizoru na stisk tlačítka čekat tisíce filmů, seriálů nebo divadelních...

Stále víc hráčů dobrovolně opouští Survivor. Je znamením doby zhýčkanost?

Letošní ročník reality show Survivor je zatím nejkritizovanějším v celé historii soutěže. Může za to fakt, že už...