Kovap vyrábí rovněž osobní auta jako třeba volkswagweny brouky, mercedesy cabrio, ale také vojenská vozidla, autobusy či historický Dědeček automobil.
„K výrobě traktůrku potřebujeme sto osmdesát výrobních operací,“ přibližuje Lubomír Hošek, spolumajitel a vedoucí výroby Kovapu, který ve firmě začínal před 41 lety jako seřizovač.
„Od nás odchází traktůrek Zetor za cenu zhruba pět set korun, prodejci si k němu ale ještě připočítávají marži. Někde ho prodávají za více než tisíc korun,“ říká.
Krize postihla semilskou firmu v roce 2008 a o rok později se ještě prohloubila. Projevilo se, že Kovap dělá hračky sice krásné, ale také pracné, a tedy drahé.
„Ministr financí Miroslav Kalousek tehdy říkal, že žádná krize není. My jsme ale věděli svoje. Propadly se nám hlavně obchody v Německu, kam vyvážíme nejvíc našich hraček,“ vzpomíná Hošek.
Před krizí měl Kovap roční tržby 30 až 40 milionů
Před krizí dosahoval Kovap ročních tržeb 30 až 40 milionů korun, před sedmi lety spadly na pouhých dvanáct milionů. „Přežili jsme jen za cenu drastických úsporných opatření,“ podotýká Hošek.
„Propustili jsme polovinu lidí. Na odstupné pro ně jsme si museli vypůjčit. Loni ekonomika znovu rostla nejen u nás, ale také v Německu a v dalších zemích, kam plechové hračky vyvážíme. Naše tržby stouply na šestnáct milionů,“ líčí.
Pro čtyřiadvacet zaměstnanců Kovapu znamenají hlavní obživu traktůrky. „Tvoří čtyřicet až padesát procent naší produkce,“ prozrazuje Hošek. „Jenom Zetorů uděláme okolo pěti tisíc ročně. Vyrábíme také traktory Porsche, Man, Deutz a další typy. Celkem u nás vznikne deset až jedenáct typů traktůrků ročně,“ vypočítává.
Traktůrky se natahují klíčkem. Dají se na nich zařadit tři rychlosti a zpátečka. Poloha předních kol se nastavuje volantem. Na trojku dokážou plechové traktůrky vyvinout až zběsilou rychlost.
Bývalý starosta rozdával traktůrky jako dárky
„Jsou fantastické a hlavně neskutečně vydrží. Můj rok a půl starý syn má traktůrek z Kovapu jako nejoblíbenější hračku, “ tvrdí semilský poslanec českého parlamentu Jan Farský.
„Když jsem byl starostou Semil, rozdával jsem je jako dárky. Traktůrek odzbrojil všechny, co ho dostali. Každý si vzpomněl, že si s ním jako malý hrál. A někdo si ho nechal až dodneška. Jeden úředník mi dokonce z legrace řekl - Městu, kde dělají tak krásnou věc, přece nemůžeme dotaci odmítnout,“ vypráví Farský.
Podle Hoška zůstal Kovap jedinou firmou v Evropě, jež plechové traktůrky vyrábí. V dobách největšího rozmachu, kdy byl Kovap za socialismu výrobním družstvem, ho opouštělo 50 tisíc traktůrků ročně.
Bývalé holčičky si jistě vzpomenou také na plechové berušky - sluníčka sedmitečná na klíček. Po podlaze vířila jako divá. Jich se vyrábělo až 120 tisíc ročně. Kovap berušky drží dodnes.
„V roce 1957 stál plechový traktůrek čtyřicet dva korun. Dnes nabízíme Zetor v našem e-shopu za necelých 489 korun,“ dodává Hošek. „Ale nesmíme zapomenout na to, že před šedesáti lety měli obyčejní lidé plat tři koruny na hodinu, v lepším případě pět,“ upozorňuje.
Plechovou připomínkou toho, že se Kovap dožil sedmdesátky, se stane silniční válec. Právě na něj totiž vsadili zakladatelé firmy bratři Sedlákové, když v Semilech rozjížděli v roce 1946 továrnu na plechové hračky. Modernizovaná verze válce se objeví na trhu v květnu.
Kovap má v dílně ojedinělé stroje
„Návrh na původní silniční válec dělal po válce profesor z Vysoké školy uměleckoprůmyslové,“ poznamenává Hošek.
Ke svým nepopulárnějším vozidlům, traktůrkům, dodává Kovap také brány, vyorávače - čerty, obracečky, valníky, pluhy, pohrabovadla nebo cisterny.
„Jsem rád, že před pár lety přežili v Kovapu klinickou smrt a teď se jim zase začíná dařit,“ říká Jaroslav Zeman, majitel továrny Detoa, kde vznikají prozměnu dřevěné hračky a klavírové mechaniky. „S Kovapem a dalšími třemi firmami jsme ve Sdružení českých výrobců hraček. Víc nás v republice bohužel nezbylo,“ dodává.
Semilský Kovap tvoří jednu firmu s Kovapem Náchod. Tam se pro traktůrky kromě jiného lisují plastová kola a na plech se tisknou barvy. „Plech odebíráme ze slovenských Košic,“ konstatuje Hošek.
Kovap založil vlastní e-shop, aby plechové hračky putovaly k dětem nebo sběratelům za co nejnižší cenu.
„Začínali jsme v e-shopu na ročních tržbách dvě stě tisíc korun, teď jsme na čtyřnásobku,“ uvádí Hošek. „Asi dvě třetiny našich plechových hraček kupují rodiče pro děti, přibližně třetina končí u sběratelů.“
Kovap má ve svých dílnách staré a dnes již ojedinělé stroje jako třeba lisy František Janč, vyrobené za první republiky v Jablonci nad Nisou. „Pro naši ruční řemeslnou výrobu jsou k nezaplacení,“ poznamenává Hošek.
S některými svými zaměstnanci se zná desítky let. Kovap považuje za jakousi rodinnou firmu. „Všichni si tykáme a nepracujeme v žádném stresu,“ uzavírá Hošek.
