Malá hadička prská na dopad mamutího můstku technický sníh. Do bílé kupky pod ní pere slunce. Je úterý 11. března těsně po poledni a do začátku mistrovství světa v letech na lyžích zbývají v Harrachově už jen dva dny.
Žhnoucí paprsky se opírají do holých mezí, kolem nich korzují lidé v tričkách. Na zatím opuštěné tribuně pro diváky se opaluje německá turistka. "Takhle vypadá Mallorca v srpnu," říká na konci kalendářní zimy v Harrachově.
Josef Slavík z Jiskry Harrachov připravoval na Čertově hoře velké závody nesčíslněkrát. Poprvé se tam létalo v roce 1980, první mistrovství světa se konalo o tři roky později. "Tak teplou zimu v Harrachově nepamatuju," tvrdí Slavík, "a kdo říká, že už někdy taková byla, tak kecá."
V první půlce března zůstávají v největším rekreačním středisku západních Krkonoš poslední ostrůvky přírodního sněhu. Vydržely pouze tam, kde ho pluhy nahrnuly z cest a parkovišť do mantinelů.
Plus třináct stupňů
U hotelu Skicentrum ukazuje teploměr plus třináct stupňů. V noci však v Harrachově mrzne. Hlavně pak dole u řeky Mumlavy. V ní však vody teče tak málo, že ji v pohodě přeskáčete po kamenech.
"Nebereš si čepici?" ptá se u auta tatínek malého syna. Chlapec zavrtí hlavou. Dělá však chybu. Na sjezdovce vedle mamutího můstku pálí slunce tak, že lyžařům bez pokrývky hlavy hrozí úžeh. Na slunci se teplota nebezpečně blíží k plus třiceti stupňům.
Mistrovství světa v letech na lyžích však nezruší ani taková výheň. Pořadatelé si pronajali německou technologii, jež pomocí dusíku vyrábí tvrdý a těžký sníh. Míchali ho s klasickým technickým sněhem, nastříkaným již dříve sněhovými děly.
Moderní alchymisté dorazili do Harrachova v pondělí 3. března a během jednoho týdne se postarali o 230 krychlových metrů dusíkatého sněhu. "Původně jsme počítali se sto sedmdesáti metry krychlovými," sděluje Rostislav Jozífek, prezident organizačního výboru mistrovství světa v letech, "ale pro jistotu jsme nechali přivézt čtyři cisterny s dusíkem."
Vzácný umělý sníh vznikal ve stanu
Vzácný umělý sníh se rodil až do pondělí 10. března ve speciálním stanu. Tekutý dusík v něm zajišťoval arktické teploty, v nichž odborníci vyrobili pro potřebu pořadatelů 230 krychlových metrů drahocenné bílé hmoty.
Není to však česká premiéra. Tekutý dusík spasil v Harrachově už před třemi lety Světový pohár ve skocích na velkém můstku. Tehdy mistři moderní chemie dodali dokonce 340 kubíků sněhu. Potřebovali na něj 132 tun dusíku, pouze umělý sníh tehdy stál více než milion korun.
Při závodech musí být pod skokany alespoň 20 centimetrů kompaktního udusaného sněhu.
Ve středu odpoledne pokrýval už skoro celý buben a dopad mamutího můstku. Po prudkém svahu šplhala vzhůru rolba a válcovala místa, kam už za dva dny začnou dopadat elitní letci na lyžích. Visela na laně, aby se nezřítila dolů.
Na dojezdu zbývalo rozhrnout sníh už jen na pár desítek metrů. Ležela na nich zatím mulčovací kůra. Sníh na ní v březnovém horku odtává pomaleji než přímo na zemi.
Pod mamutím můstkem už vyrostly dvě tribuny, pódium pro koncerty a rozlehlý bílý "palác" z umělé hmoty pro VIP hosty. V březnových parnech připomínal obří foliovník.
A dole v Harrachově zatím kvetou první keře a kolem nich poletují motýli.
